19.8.2010 | Brno | 
Společnost ELDACO a.s., ve spolupráci s Českou společností pro větrnou energii a za podpory projektu Zelená energie připravila na pondělí 23.8.2010 jednodenní výcvik pro Hasičský záchranný sbor Olomouckého kraje, na větrné elektrárně Lipná v okrese Přerov.

Na požární stanici v Přerově je dislokována tzv. "lezecká skupina", která je předurčena pro zásahy ve výškách a nad volnou hloubkou. Zaměřují se především na výškové objekty, jako jsou věže kostelů, vysoké průmyslové komíny, rozhledny, mosty, skalní útvary, propasti, jeskyně nebo studny.
    „O naše elektrárny se zajímají nejen ekologové a energetici, ale jezdí k nám na exkurze i studenti od základní až po vysoké školy“ popisuje zájem o větrné elektrárny Michal Janeček, zástupce majitele elektrárny. „Snažíme se vycházet vstříc, a zájemcům se věnujeme. Stejně to bude i v případě hasičů. Čím více lidí se seznámí s větrnými elektrárnami, a zjistí, jak je to opravdu s jejích přínosem, tím lépe,“ dodává Janeček. 
    Větrná elektrárna je pro hasičské cvičení zajímavá nejen pro svou výšku stožáru 105 metrů, ale hlavně proto, že z této výšky je možné opustit strojovnu slaňováním ve volném prostoru. Záchranáři zde tak mohou trénovat spuštění bezvládné osoby z velké výšky. Výcvik se bude skládat z teoretické části, která bude provedena pod elektrárnou, kde bude proveden odborný výklad k parametrům elektrárny a teoretické seznámení s řešením případné záchrany osoby ze strojovny. Pak bude následovat praktická část výcviku - exkurze do strojovny po skupinách, tak aby se nepřekročila možná kapacita. Na závěr bude provedena ostrá záchranná akce zásahové skupiny do strojovny, zavěšení zraněné osoby do záchranného postroje a slanění této osoby v doprovodu záchranáře na zem k patě elektrárny.

    Odstávky elektrárny v tento den využije i samotná společnost ELDACO. Protože se zabývá stavbami tzv. občanských větrných parků, kdy jsou vlastníci elektráren občané z okolí staveb, vylosuje několik z nich, a po skončení cvičení jim umožní výstup do strojovny s rozhledem do krajiny.

reportáž můžete shlédnout na http://www.archiv.nova.cz/multimedia/odpolední-noviny-23-8-2010.html?=0

celý článek najdete na www.csve.cz a také na www.hzsol.cz/uzemni-odbory/prerov/

28.6.2010 | Příbramský deník  ROBERT NUSL |
Kozárovice – V katastru obce Kozárovice má vyrůst Občanský větrný park. Příbramský deník o tom informoval. Firma chce, aby část větrných elektráren tvořících takzvaný větrný park, vlastnili formou akciového podílu obyvatelé.

Někdo je proti, jinému větrníky nevadí

Deník zjišťoval, jaké názory měli lidé, kterých se to bezprostředně týká. „Není to zase tak špatný nápad. Souhlasím s tím a nevadí mi to. Záleží také, kde to bude umístěné a jestli s tím budou souhlasit lidé z Kozárovic,“ sdělil Deníku svůj postoj Petr Kros z přilehlých Chraštiček.
Naopak negativně se ke stavbě větrníků postavil Otta Chochola z Kozárovic: „Já s tím nesouhlasím. Prý to ruší televizní signál, ale nemám s tím žádnou zkušenost. Možná by mě přesvědčilo vidět to na vlastní oči.“

Firmu prý překvapil zájem lidí o stavbu

Názorů mezi občany byla celá řada. V tu dobu se blížilo veřejně jednání obyvatel Kozárovic s firmou, která chce tři větrníky u obce stavět.
Zeptali jsme se starosty Kozárovic Jaroslava Čarka, jak jednání dopadlo.
„Jednání se uskutečnilo zejména kvůli tomu, aby firma pořádně představila a nabídla občanům možnost stát se spoluvlastníky elektráren formou akciového podílu. Dnes už je akcií prodáno něco kolem čtyřiceti kusů. Tento týden se na to ještě více zaměříme a zvýšíme aktivitu,“ míní starosta.
Veřejné schůze se mimo jiné zúčastnil projektový manažer Ivan Lounek, který zhodnotil setkání s občany ze svého pohledu. „Jednání bylo v poklidu. Lidé se o obor zajímali, zejména pak v závěrečné diskuzi.
Očekával jsem odpor a nevoli občanů, ale překvapivě k něčemu takovému vůbec nedošlo,“ popsal Lounek.

Stavba asi začne příští rok v létě

Firma by chtěla začít stavět v létě příštího roku. „Pokud by se podařilo rychleji vyřešit územní a stavební řízení, samozřejmě by samotná stavba mohla začít dříve. Hrubý odhad však stále zůstává někdy na léto příštího roku,“ vysvětlil Ivan Lounek. Podle starosty se situace v Kozárovicích značně uklidnila a mnozí lidé změnili svůj názor ve prospěch větrníků. „Někteří občané říkají, že raději budou mít u obce větrné elektrárny než nějakou měsíční krajinu nebo jiné zrůdnosti.
Stejně je ale v obci stále nějaká opozice. Tak je to vždycky a proti všemu.
Určitě však dnes mají lidé kladnější názor, než měli,“ dodal starosta Jaroslav Čarek s tím, že sám s větrnými elektrárnami souhlasí, a že stejný názor zastávají i zastupitelé.

28.6.2010 | E15 Jan Žižka |
Jaderná energetika je realitou, ale v konkurenci nových zdrojů neobstojí případný vítěz obřího ekotendru za desítky miliard korun by neměl předkládat jen seznam prací, ale měl by důkladně vysvětlit, jak bude postupovat. „S tím, že to udělá co nejlevněji, nejúčinněji a tak, aby to nepřineslo více škody než užitku,“ říká senátor za TOP 09 Bedřich Moldan, o němž se mluví jako o možném (staro)novém ministrovi životního prostředí. Navzdory kritikům vidí Moldan velký ekonomický potenciál v obnovitelných zdrojích. Odmítá prolamování limitů pro těžbu uhlí.

* E15: Na konci roku se mají otevírat obálky s nabídkami v rámci obřího tendru na odstranění starých ekologických zátěží. Je podle vás reálné, že se objeví nabídka, která bude pro stát zajímavá?

Musím říct, že k ekotendru mám od začátku spíše ambivalentní vztah. Na jedné straně chápu, že jde o splnění závazku státu vůči těm, kteří si v dobré víře koupili nějaká průmyslová zařízení. Dostali slib, že pokud objeví nějakou starou ekologickou zátěž, stát to vezme na sebe a uhradí sanaci. Potud s tím naprosto nemám problém. Je třeba dodat, že významnou roli hraje Česká inspekce životního prostředí, která všechny zátěže registruje a musí schválit navržený postup sanace. Pak to má samozřejmě také druhou stránku – finanční a manažerskou. Na to ale já nejsem odborník.

* E15: Máte na mysli dilema, zda to má být jeden velký tendr, nebo více malých zakázek?

Ano, přesně to mám na mysli. A také mi není zcela jasné, jestli je výhodnější, aby mělo sanaci na starosti ministerstvo financí, nebo je lepší, aby se vše svěřilo nějaké firmě či instituci. Tohle je vysloveně manažerská záležitost. Ale byl bych nerad, kdyby z toho, co říkám, někdo vyvozoval – Moldan schvaluje zakázku za 114 miliard. Není to tak jednoduché.

* E15: Sporná je ostatně i ta částka 114 miliard…

To samozřejmě není zakázka za 114 miliard, ale je tam řečeno, že podle současných odhadů vše bude stát maximálně 114 miliard. A jestliže se prokáže, že těch 114 miliard opravdu potřeba je, stát je zkrátka ochoten tuto sumu na řešení starých zátěží vydat. To je všechno.

* E15: Není chyba, že se vůbec tato částka objevila? A že se o ní mluvilo?

Je nutné mít alespoň rámcovou představu, o jakých sumách mluvíme. Tahle suma vyšla ze všech jednání a smluv o privatizaci. Ale určitě není správné tvrdit, že je to zakázka za 114 miliard. Od samého počátku jsem říkal, že je nutné postupovat v souladu s analýzou rizika a že lze odstraňovat jenom takové zátěže, jejichž odstranění přinese výrazné zlepšení životního prostředí a také skutečně odstraní riziko. V mnoha případech se může stát, že nakonec ani nebude nutné cokoliv odstraňovat. Mám na mysli některé staré skládky různých průmyslových odpadů, jež jsou dnes začleněny do krajiny. Nikoho neohrožují a jejich rozebrání by možná přineslo větší riziko pro životní prostředí než jejich ponechání. Je nutné se dívat na jednotlivé případy. Musíte dělat různé analýzy, vyhodnocovat řadu věcí.

* E15: Jak rychle je to možné udělat?

Myslím, že to je otázka na celou řadu let.

* E15: Ale ekotendr se bude uzavírat možná už letos…

Pokud by byl celý tendr postaven na seznamu prací, které jeho vítěz uskuteční, byl bych první, kdo by to odmítl. Ale jestli ten, kdo předloží nejvýhodnější nabídku, také důkladně vysvětlí, jak bude postupovat, s tím, že to udělá co nejlevněji, nejúčinněji a tak, aby to nepřineslo víc škody než užitku, proč ne.

* E15: Tři strany, které připravují vládní koalici, se dohodly, že nebudou prolamovat územní limity těžby uhlí. Do jaké míry je to trvalé stanovisko?

Je to trvalé stanovisko, protože ho potvrdila koaliční devítka.

* E15: Nemůže se to změnit s novou energetickou koncepcí nebo s jakýmkoliv dalším vývojem v budoucnosti? Nevrátí se to téma?

Vrátit se samozřejmě může. Součástí naší dohody je, že se koalice zasadí o legislativní zajištění těch limitů. Ale limity jsou zatím stanoveny vládním usnesením, které určuje čáru na mapě. To samozřejmě může být jakkoliv změněno, není možné to zajistit donekonečna. Přijde nová generace lidí, nebo třeba jenom nová vláda, a může na to mít zcela jiný názor.

* E15: Vy byste byl proti prolamování limitů kdykoliv v budoucnosti?

Zcela určitě.

* E15: Možnost prolamování byla uvedena jako jeden ze scénářů třeba ve zprávě Pačesovy komise. Je tato zpráva ještě dnes relevantní?

Pačesova zpráva byla vždy stejně relevantní, jako je teď – je to prostě expertní zpráva, která shrnovala informace získané v určité době určitou skupinou odborníků a nikdy neměla žádnou právní závaznost. Byl to vždy podpůrný materiál, jeden z materiálů, ze kterého má vycházet vláda při stanovení nové energetické politiky. My jsme se během koaličního jednání shodli, že vláda má co nejdříve – během příštího roku – novou energetickou politiku předložit.

* E15: Dalším scénářem z Pačesovy zprávy byl rozvoj jaderné energetiky v Česku. Vy ho podporujete?

Já osobně nikoliv. Vycházím z toho, že jaderná energetika jak ve světě, tak v České republice je prostě faktem. A že její další rozvoj by měl velmi striktně dbát nejen ekologických rizik, ale zejména ekonomických faktorů. Jsem osobně přesvědčen, že existují levnější, ekonomicky dostupnější a bezpečnější způsoby…

* E15: Máte na mysli plyn?

Ne, mám zejména na mysli obnovitelné zdroje. Když se dívám na vývoj posledních deseti let, na sluneční energii ve Španělsku, na větrnou energii v Německu či Dánsku, ale i Velkou Británii a její poslední rozhodnutí o větrné energii, jsem stále více přesvědčen, že jaderná energie už není dostatečně konkurenceschopná v soutěži s novými zdroji. Nové zdroje jsou levnější, dají se rychleji vystavět a nejsou spojeny s takovými riziky, i když já ta rizika jaderné energie nepřeceňuji.

* E15: Obáváte se bezpečnostních rizik?

Jde o nejrůznější rizika, ale chci k tomu na druhé straně říct, že jaderný průmysl je ze všech průmyslových odvětví na zvládání těchto rizik nejlépe připraven. Patří to k jeho tradici. Problém je v tom, že skutečně dokonalé ošetření rizik by bylo nesmírně náročné. Je nutné počítat s náklady nejenom na technická zabezpečovací zařízení, ale i na ostrahu, na případnou mobilizaci – i třeba státních orgánů, jako je ministerstvo vnitra, policie a podobně. Protože je třeba zajistit ochranu proti potenciálním teroristickým útokům.

* E15: Předpoklad, že elektřina vyrobená z jaderných elektráren je nejlevnější, tedy neplatí? Nebo platí jen ve chvíli, kdy už je jaderná elektrárna postavena?

Ano, to platí, když je postavena, když všechno funguje a když už se všechny tyto náklady do toho nepočítají. Ale postavit všechny jaderné elektrárny na světě trvalo nejméně dvakrát tolik času, než se předpokládalo, a také to nejméně dvakrát tolik stálo. Jsem přesvědčen, že pokud to nebude vysloveně státní podnik a prostě se neřekne – Česká republika si teď postaví za asistence peněz daňových poplatníků jadernou elektrárnu, nemůže to nikdo postavit. Proč se nestavějí jaderné elektrárny v Americe? Protože na to žádná společnost nemá dost peněz. To se dá stavět jedině se státními zárukami.

* E15: Obnovitelné zdroje také mají státní podporu, v tom si jsou s jadernou energetikou podobné…

Ale podpora obnovitelných zdrojů by se měla postupně snižovat až k nule. Když se ukazuje, že už větrná energie v zásadě žádnou podporu nepotřebuje, není naprosto nutné, aby nějakou podporu získávala.

* E15: Ale výkupní ceny pro elektřinu z větrných elektráren jsou pořád vyšší…

Ano, ale postupně se určitě sníží. Pokud mluvíme o desetileté perspektivě, jsem přesvědčen, že to je dostatečně dlouhá doba, aby se mezi obnovitelnými zdroji prosadily takové, které budou i po ekonomické stránce konkurenceschopné.

* E15: V Česku máme špatnou zkušenost s fotovoltaickými elektrárnami. Nebo to jako špatnou zkušenost neberete?
Pokračování na str. 16

Dokončení ze str. 15
Já to neberu jako až tak špatnou zkušenost. Vezměte si, že nakonec prokázaly svou životaschopnost. Teď je samozřejmě nutné výkupní ceny elektřiny výrazně snížit. Ale díky tomu, že byly ceny nastaveny tak relativně vysoko, se ta technologie dotáhla, dospěla. Právě proto se nyní ceny radikálně snižují. A to je dobrá zpráva.

* E15: Různé propočty ale ukazují, že kdyby se připojily všechny fotovoltaické zdroje, které dosud získaly povolení, znamenalo by to velkou zátěž pro daňové poplatníky. V řádu miliard či desítek miliard korun…

Nejsem si jist, jestli jsou všechny tyhle výpočty spolehlivé. Nejsem odborník na elektroenergetické sítě. Ale vím, že vždy, když se hovoří o dopadech opatření, jež mají chránit životní prostředí, se objevují kalkulace, které se nakonec ukážou být o řád přehnané. To se ukázalo třeba při regulaci chemických látek nebo snižování emisí škodlivin.

* E15: Co si myslíte o budoucnosti plynu? To přece měla být surovina tohoto století, je relativně ekologičtější než jiné…

Otázku zdrojů považuji až za nějakou třetí nebo čtvrtou v pořadí. První věcí je efektivní využívání energie, druhou věcí její distribuce, uchovávání a decentralizace energetických zdrojů. Třetí věcí je, že ty záležitosti musíme brát nejen v kontextu českém, ale v kontextu minimálně evropském. To souvisí zejména s energetickou bezpečností. Třeba fotovoltaické systémy na střechách vedou právě k decentralizaci a úsporám přímo tam, kde se energie spotřebovává. Už dnes se zejména v Německu, ale vlastně v celé Evropě schyluje k tomu, že se budou stavět jenom pasivní budovy s nulovou spotřebou energie. Vy jste se ptal konkrétně na plyn. Vždy jsem soudil a soudím do dneška, že plyn je přechodná záležitost mezi fosilními palivy a obnovitelnou budoucností.

* E15: Kandidujete na post ministra životního prostředí?

Na to se nekandiduje, takže nekandiduji.

* E15: Kdybyste takovou nabídku dostal…

Tak bych ji jistě přijal.

* E15: Asi byste byl kandidátem TOP 09?

To zcela určitě. Ale těch kondicionálů je opravdu hodně: Kdyby se TOP 09 rozhodla, že toto ministerstvo chce, kdyby rezort pak opravdu připadl TOP 09...

* E15: Na jednáních o chystané koalici zaznělo, že post ministra životního prostředí je důležitý i proto, aby dělal důležitá rozhodnutí ohledně posuzování vlivu staveb na životní prostředí – EIA. Zmínilo se to v souvislosti s odporem proti rozšíření letiště ve Vodochodech. Měl by vůbec ministr zasahovat do podobných záležitostí, nebo by se měl držet odborných stanovisek?

Rozhodně by neměl rozhodovat ve věcech, ve kterých mu to nepřísluší. Proces EIA má ministerstvo životního prostředí na starosti, ale nikoliv, co se týče rozhodování o jeho výsledcích. Ministerstvo musí dohlížet na správnost postupu. Může jít tak daleko, že pokud se třeba ukáže, že některá zákonná pravidla nejsou nastavena dobře, ministerstvo by mělo iniciovat změnu zákona. To je jasná úloha. Ale rozhodování o stavbách je především záležitostí územního plánování, územního rozvoje. To mají na starosti zcela jednoznačně určené orgány – na jedné straně jsou to obce, na druhé straně kraje. Teprve ty nejdůležitější záležitosti jsou v pravomoci vlády, kterou v tomto reprezentuje ministerstvo pro místní rozvoj.

* E15: Proč jste vlastně přešel z ODS do TOP 09?

To souvisí i s další otázkou, kterou také dostávám – proč nejsem ve Straně zelených. Vždy jsem byl přesvědčen, že environmentální politika se může dostatečně uplatnit a rozvíjet jenom tehdy, když se stane součástí hlavního proudu, mainstreamu. Byl jsem v ODS prakticky od začátku a považoval jsem – lidově řečeno – její ozeleňování za takové své poslání. Ale v posledním roce jsem dospěl k závěru, že se mi to prostě nedaří.

* E15: Myslíte, že v TOP 09 máte větší šanci?

Usoudil jsem, že ano, protože mi taková nabídka byla dána a byl jsem ubezpečen, že tady budu mít daleko větší prostor. Zatím nejsem zklamán. S koaličními jednáními, jichž jsem měl čest se zúčastnit, jsem spokojen. Nemusel jsem vůbec se svými stanovisky nijak uhýbat, měnit je, změkčovat. Je samozřejmě těžké předjímat, co bude dál, ale to už je věc budoucnosti.

***

Je nutné odstraňovat jenom takové ekologické zátěže, jejichž odstranění přinese výrazné zlepšení životního prostředí a také skutečně odstraní riziko

Díky tomu, že byly ceny elektřiny z fotovoltaických elektráren nastaveny vysoko, se ta technologie dotáhla, dospěla. A to je dobře Když se hovoří o dopadech opatření, jež mají chránit životní prostředí, vždy se objevují kalkulace, které se ukážou být o řád přehnané

Bedřich Moldan (75)

Vystudoval analytickou chemii na Matematicko -– fyzikální fakultě pražské Univerzity Karlovy, později se stal také profesorem UK v oboru ochrana životního prostředí. V letech 1990– 1991 byl ministrem životního prostředí národní vlády České republiky – tehdy ještě součásti Československa. Je senátorem za TOP 09. Působil na různých postech v mezinárodních organizacích, mimo jiné byl předsedou Komise pro udržitelný rozvoj OSN. Je ženatý, má dceru a dva syny. Mezi jeho záliby patří příroda, četba, sport, hudba, woodcraft a cestování.

14.6.2010 | Prostějovský deník |
Větrníky na Drahansku. Někteří na jejich budování shlížejí s obdivem, jiným jsou trnem v oku. Těm, kteří se chtěli dozvědět něco víc o větrné elektrárně u Drahan a také o projektech čtrnácti dalších, byl určen sobotní den otevřených dveří. Jindy nepřístupné útroby drahanského kolosu se výjimečně otevřely veřejnosti.

celý článek
http://prostejovsky.denik.cz/zpravy_region/vetrniky-na-drahansku-budou-ale-postoje-k-nim-se-r.html

9.6.2010 | Hospodářské noviny |autor Martin Sedlák
Ambiciózní program čistých inovací a nezávislosti na fosilních palivech, se kterým přišla nová britská vláda, se může stát pozoruhodnou inspirací i pro pravicovou koalici v Praze. Nejdůležitějším bodem britského programu je Zelená investiční banka, fond, který postupně umožní budování energetické nezávislosti státu. Stát půjčkami podpoří soukromé investice do čistých odvětví.
Současně chce vláda spustit budování vysokorychlostních železnic. Srazí tak britskou závislost na ropě i plynu a pomůže průmyslu překonat ekonomickou recesi. Rozpumpuje nové firmy a vytvoří tisíce pracovních míst.
Obnovitelné zdroje má podpořit v Británii také rozšíření výkupních cen. Už labouristická vláda zavedla obdobu českého zákona o podpoře obnovitelných zdrojů. Nová koalice do ní chce zahrnout více technologií.
Zároveň hodlají konzervativci a liberální demokraté také připravit přenosovou soustavu na nově nastupující čisté zdroje.
Různé názory na jadernou energetiku britská koalice vyřešila dohodou. Konzervativcům atom nevadí, Liberálové se na něj dívají jako na zbytečně drahý projekt. Východiskem je dohoda. Vláda dá novým reaktorům zelenou pod podmínkou, že je investoři postaví za své, bez státní podpory. Komentátor pravicového Daily Telegraphu to interpretoval prostě: „Žádný soukromý investor dosud nepostavil jadernou elektrárnu kdekoliv na světě bez spousty vládních dotací.“
Britům se pod konzervativní vládou otevírají dveře k bezpečné, čisté a prosperující budoucnosti. Rozhodnouli se české koaliční strany také snižovat závislost na fosilních palivech, mohou nalézt inspiraci v koncepci Chytrá energie - v dubnu představený plán ekologických organizací se hodně podobá britským vládním záměrům.
Chytrá energie je konkrétní a propočtený návrh, jak zelené inovace a nová odvětví mohou během čtyř desetiletí proměnit tuzemskou energetiku. Vychází hlavně z výsledků Pačesovy komise a vznikl ve spolupráci s experty z Wuppertalského institutu v Německu, kteří pro něj dělali nezávislé kalkulace. Pokud se uskuteční, český dovoz ropy a zemního plynu bude poloviční a exhalace oxidu uhličitého klesnou o více než 80 %.
Potvrzuje, že lze zajistit dostatek energie pro zdejší domácnosti a průmysl, aniž bychom museli rozšiřovat uhelné doly a stavět nové reaktory.
Koncepce spočívá hlavně v opatřeních, která zajistí větší výkon české ekonomiky - a lepší životní standard - s mnohem menším množstvím energie. Propočty Pačesovy komise také potvrdily, že obnovitelné zdroje mohou výhledově pokrýt až dvě třetiny dnešní české poptávky po elektřině.
Britská vláda svým ambiciózním programem upozornila, že bez účinných opatření se z místa nepohneme. Rovněž Česko potřebuje nastartovat inovace. A teď přichází klíčový vtip: V Británii se na programu shodli labouristé, konzervativci i liberální demokrati, odbory a Konfederace britského průmyslu. Také zdejší koalice by měla otevřít podobně širokou debatu.

***

21.5.2010 | Krkonošský deník |
Vítězná – V lednu nabídla společnost Eldaco, která chce u obce do jednoho roku postavit dvě větrné elektrárny, občanům akcie větrného parku. Tato nová forma investování v České republice získala velký ohlas. „Celkový počet akcionářů Občanského větrného parku stále stoupá, k dnešnímu dni máme zaregistrováno celkem 205 prioritních akcií v okolí Vítězné,“ informoval Milan Vystrčil z Eldaca. Původní záměr byl nabízet akcie pouze v obci a jejím bezprostředním okolí. Začali se ale hlásit i další zájemci. „O nabídku projevilo zájem dalších pět okolních obcí okolo našeho záměru, což jsou Hajnice, Vlčice, Kohoutov, Pilníkov a Nemojov. Některé jsme již navštívili, do dalších se teprve chceme vypravit,“ dodal Vystrčil. Prioritní akcie za korunu slouží jako vstupenka do společnosti pro pozdější nákup akcií až do hodnoty šesti tisíc korun a k ničemu vlastníka nezavazuje.
Zástupci společnosti Eldaco se letos zúčastní tradičních slavností obce Vítězná začátkem července. „Při této příležitosti bychom rádi občany seznámili nejen s dalšími informacemi k plánovanému projektu, ale i s oborem větrné energetiky v České republice. Pro děti bude připraven program plný her a soutěží. Všichni, kteří si zakoupí v tento den prioritní akcie, získají malou pozornost,“ doplnil Vystrčil. Vzniknout mají dvě větrné elektrárny,každá o výkonu 3MW.

24.5.2010 | nazeleno.cz |
Výkupní ceny elektřiny z fotovoltaiky jsou v České republice nejvyšší z celé Evropské unie. Znamená to, že máme nejvýhodnější podmínky pro solární elektrárny? Nikoli! Především v jižních státech Evropy jsou podmínky pro fotovoltaiku výhodnější. Za kolik se vykupuje elektřina z fotovoltaiky…

Výkupní ceny elektřiny z fotovoltaických elektráren jsou v České republice absolutně nejvyšší v rámci celé Evropské unie. Znamená to, že podpora fotovoltaiky je v České republice nejvyšší? Porovnáním ročních finančních výnosů se ukazuje, že tato interpretace je chybná. Zejména v jižních státech jsou podmínky výrazně výhodnější. Naopak na největším fotovoltaickém trhu – v Německu – jsou podmínky neporovnatelně horší.

„V Německu pravděpodobně dojde k dodatečnému snížení výkupní ceny přibližně o 15 % a lze očekávat expanzi německých investorů do států s výhodnějšími podmínkami, jako je například ČR.“

Z hlediska dopadajícího slunečního záření jsou podmínky v České republice srovnatelné s Německem, které je celosvětově největším trhem s fotovoltaikou. Ve většině států EU jsou však klimatické podmínky ve srovnání s Českou republikou výrazně příznivější. Určitou výhodou je, že vzhledem k poloze, geografii a poměrně malé rozloze jsou podmínky v rámci ČR relativně vyrovnané, v nejvýhodnějších lokalitách je množství slunečního záření jen asi o 7 % vyšší než vážený průměr pro celé území.

Fotovoltaika na Nazeleno.cz
– Konec solárních elektráren v Česku! – Rozhodnuto! Výkupní ceny klesnou – Fotovoltaika: Rezervace neznamená realizaci – Němci platí za kWh elektřiny 1,2 Kč víc – Proč ve fotovoltaice nenásledujeme Německo?

Například v Rakousku nebo ve Švýcarsku je ve vysokohorských polohách množství slunečního záření až dvakrát vyšší než v nížinách. Horské oblasti jsou však řídce obydleny, vhodné pozemky jsou obtížně přístupné a chybí potřebná infrastruktura. Tyto oblasti nejsou proto v níže uvedeném porovnání při výpočtech průměrných hodnot uvažovány. Podobně v Itálii, Španělsku nebo Francii je poměr slunečního záření mezi jižními a severními oblastmi téměř 2:1.

Úroveň slunečního záření v různých zemích EvropyVýkupní cena elektřiny z fotovoltaiky ve státech EU

V následujících grafech jsou porovnány podmínky podpory pro malé solární systémy (do 30 kWp) a pro velké systémy (nad 1 MWp). Malé systémy jsou obvykle instalovány na střechy rodinných domů, velké systémy téměř výhradně na zemi. Česká republika se i přes nejvyšší výkupní cenu pohybuje v celkovém pohledu spíše uprostřed pořadí.

Výkupní cena elektřiny - malé systémy

Porovnáme-li nominální hodnotu výkupní ceny, je Česká republika jednoznačně na vrcholu. Pro země, které nemají zavedeno euro (kromě České republiky se jedná o Velkou Británii a Švýcarsko), byly pro přepočet použity směnné kurzy podle ČNB ke dni 2. 2. 2010. Pokud by došlo k oslabení koruny na 29 Kč/€, jako tomu bylo na začátku roku 2009, Česká republika by z prvního pořadí sestoupila o jedno až dvě místa.

Výkupní cena elektřiny - velké systémy

Výrazně jiné pořadí dostaneme, porovnáme-li množství dopadajícího slunečního záření. Jak je vidět z mapy slunečního záření, Česká republika by byla mezi vybranými zeměmi spíše na konci seznamu.Roční výnos solárního systému

Při výpočtu finančního výnosu fotovoltaické elektrárny se vychází z výkupní ceny a množství dopadajícího slunečního záření. Výroba elektřiny je nižší o různé druhy ztrát, zejména snížení účinnosti panelů při vyšších teplotách, ztráty ve střídači a další. V níže uvedených grafech jsou uvažovány ztráty na úrovni 15 %. Další zpřesnění lze dosáhnout zahrnutím vlivu teploty, který je prozatím zanedbán.

Roční výnos - malé fotovoltaické systémy

Je zřejmé, a v grafech se ukazuje, že při vyšší úrovni slunečního záření může být i nižší výkupní cena výhodnější, Česká republika se z toho důvodu pohybuje uprostřed seznamu. V současnosti je roční výnos v závislosti na lokalitě asi o 10–30 % vyšší než v Německu u malých systémů a o 30–50 % vyšší u velkých systémů. Je však nutno vzít v úvahu, že investiční náklady fotovoltaických elektráren jsou v Německu nižší než v ostatních zemích EU. Stejně tak úrokové sazby se v Německu pohybují těsně nad 4 % ročně, zatímco v ČR jsou téměř o 2 % vyšší. Rovněž další podmínky jsou v Německu výhodnější.

Roční výnos - velké fotovoltaické systémy

Srovnatelné úvěrové podmínky jako v České republice jsou i v jiných státech Evropy. Investoři, kteří mohou pro financování výstavby fotovoltaické elektrárny získat financování od německých bank, jsou proto v ostatních zemích EU ve znatelné výhodě. Naopak pro německé investory je z finančního hlediska výhodnější budovat fotovoltaické elektrárny v zahraničí.Doba výkupu

Ve většině zemí EU je doba platnosti výkupní ceny zaručena na 20 let. Výhodnější podmínky jsou pouze ve Velké Británii, Švýcarsku a Španělsku, kde je doba výkupu o 5 let delší. Nejkratší doba výkupu je mezi uvedenými zeměmi v Rakousku – 12 let. Nejkratší doba výkupu vůbec je v Rumunsku – pouhých 10 let.

Ve Velké Británii je delší dobou výkupu částečně kompenzována nižší výkupní cena. Nutno si však uvědomit, že ve Velké Británii byla zavedena výkupní cena teprve v roce 2010, tedy v době, kdy již bylo oznámeno snížení výkupní ceny v Německu a probíhala diskuse o snížení výkupní ceny v ČR i ostatních zemích EU.Výnos za dobu platnosti výkupní ceny

Kombinací předchozích dvou údajů získáme následující výsledky:

Výnos z fotovoltaické elektrárny za dobu výkupu - malé systémy

Česká republika se posunula do středu tabulky těsně za státy s velmi slunečným klimatem. Výnos za dobu výkupu je počítán jako prostý součin ročního výnosu a výkupní ceny. Výsledky, které by lépe odpovídaly na otázku ekonomické výhodnosti, bychom získali, kdybychom budoucí roční výnosy diskontovali. Na pořadí jednotlivých zemí by to však mělo poměrně malý vliv.

Výnos z fotovoltaické elektrárny za dobu výkupu - velké systémy

Překvapivé je, stejně jako u ročního výnosu, že na největším fotovoltaickém trhu – v Německu – jsou podmínky již nyní méně výhodné než ve většině ostatních zemí. Přesto v Německu pravděpodobně dojde v letošním roce k dodatečnému snížení výkupní ceny přibližně o 15 %. V té souvislosti lze očekávat ještě výraznější expanzi německých firem a zejména investorů do států s výhodnějšími podmínkami. Česká republika je z tohoto pohledu nejbližším cílem. Jak je však vidět ve výše uvedených grafech i níže uvedené mapě, jsou v řadě oblastí v jižních státech Evropy podmínky podpory výrazně výhodnější.

Finanční výnosnost fotovoltaiky v Evropě – velké systémy

Přestože je výkupní cena elektřiny v České republice nejvyšší, vzhledem k vyšší úrovni slunečního záření jsou roční finanční výnosy fotovoltaických systémů v řadě oblastí na jihu Evropy výrazně výhodnější.

Ceny fotovoltaických systémů i úvěrové podmínky jsou v Německu obecně výhodnější než v ostatních státech EU, což poskytuje výhodu v případě exportu. Export je navíc podporován německými hospodářskými a průmyslovými komorami, jež působí v ostatních státech EU (v České republice je to Česko-německá obchodní a průmyslová komora). Export německých technologií pro obnovitelné zdroje podporuje i štědře dotovaný program Renewables Made by Germany. Lze tedy očekávat výraznou expanzi německých firem do zahraničí.

Článek vyšel v časopise Alternativní energie, autorem článku je Bronislav Bechník, CZREA.

URL| http://www.nazeleno.cz/fotovoltaika-vykupni-ceny-elektriny-v-eu.aspx

19.5.2010 | Odpady | (newsletter)
Solární energie může v roce 2050 vytvářet až čtvrtinu elektřiny ve světové síti. Předpovídá to Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Nezbytnou podmínkou bude podpora od vlád, aby solární energie mohla konkurovat běžné výrobě.
Nyní představuje energie ze slunečních paprsků jen polovinu procenta světových dodávek elektřiny. IEA upozorňuje, že zvýšení její produkce je nezbytné, aby se snížily emise skleníkových plynů a závislost lidstva na fosilních palivech. „Bez rozhodného kroku se emise CO2 z energetiky do roku 2050 více než zdvojnásobí,“ varuje agentura. Dodává, že s vyšší spotřebou ropy zesílí i obavy o zajištění jejích zdrojů. Přední producenti solární energie, např. Španělsko a Německo, platí za elektřinu ze solárních elektráren ve zvláštním tarifu, aby mohly náklady solární technologie postupně klesnout na stejnou úroveň jako u běžných elektráren.
Tohoto bodu se nejdříve dosáhne v oblastech s vysokým slunečním zářením; organizace Solar America Initiative ho chce v USA dosáhnout v roce 2015. IEA odhaduje, že střešní fotovoltaické panely se na paritu nedostanou před rokem 2020 a velké solární elektrárny do roku 2030.
Koncentrované solární systémy (CSP) s čočkami a zrcadly můžou parity dosáhnout na slunných místech do roku 2020. Obě technologie dohromady by tak do roku 2050 mohly vyrábět 9000 terawatthodin elektřiny a emise CO2 by to snížilo téměř o 6 mld. tun, napsala agentura Reuters.

13.5.2010 | Ekonom | 
Zelená energie
Svět hledá zdroje ekologické elektřiny. V tomto ohledu vyniká zejména Evropa.
Déle než rok vzrušují Evropany, kteří se zabývají myšlenkou »zelené« elektřiny dva projekty: Desertec a Severomořská síť. Aby však mohly pokročit od úvah směrem k realizaci, bude třeba vyřešit řadu problémů. V první řadě půjde o financování. Jen Desertec by měl přijít na 400 miliard dolarů.
Projekt počítá s výrobou v gigantických solárních elektrárnách na Sahaře a jinde v severní Africe.
Využít by mohl poměrně obvyklé technologie fotovoltaických článků.
Alternativní variantou je soustředění slunečních paprsků za pomoci parabolických zrcadel na tlakovou nádobu s tekutinou, jež by se přeměnila na páru a poháněla turbínu.
K realizaci má dojít v oblasti, která zrovna neoplývá politickou stabilitou. Přesto plánovači tvrdí, že by elektřina ze Sahary a okolí mohla do roku 2015 krýt až patnáct procent spotřeby elektřiny na starém kontinentu. Ve slunných krajích ostatně nejde o nic neobvyklého. Na solární energii vsázejí i u Perského zálivu. Například emirát Katar chystá v současné době obří solární elektrárnu, která by měla přijít na miliardu eur.
Sen o inteligentní síti U pobřeží Severního a Baltského moře je politická situace sice klidnější, přesto ani projekt Severomořské sítě není bez zádrhelů.
Záměrem devíti zemí, které za projektem stojí, je propojení stávajících větrných elektráren při obou mořích pomocí inteligentní sítě. Ta by umožnila, aby se do systému postupně zapojily i další zdroje: příbřežní přílivové elektrárny či zařízení využívající energii mořských vln.
Oproti Desertecu má záměr jednu velkou výhodu. Náklady na jeho vznik se odhadují na »pouhých« 30 miliard dolarů, tedy asi desetinu toho, kolik bude stát pouštní »superelektrárna«.
Země, které se chtějí na vzniku sítě podílet, mají v úmyslu do konce roku podepsat memorandum, na jehož základě by projekt vznikal. Do doby, že se »zelená« energie dostane do našich zásuvek, však uplyne ještě hodně času: Nejméně deset, spíše ale patnáct let. Na rozdíl od saharského projektu, který přinejmenším z části sází na osvědčené technologie, totiž většinu postupů a zařízení, s jejichž využitím se počítá, zatím neprověřila praxe.
Šest tisíc kilometrů pod mořem Aby se Severomořská síť stala realitou, bude nutné na mořské dno či pod něj položit šest tisíc kilometrů kabelů. Jejich pomocí se propojí jednotlivé účastnické elektrárny do vzájemně komunikující sítě.
K té se později připojí norské přečerpávací elektrárny, jež mají v případě nutnosti sloužit jako »akumulátory« energie získané z větru. Díky tomu bude síť aschopna vykrýt krátkodobé výpadky produkce způsobené například bezvětřím.
Aby se zabránilo velkým přenosovým ztrátám, počítají projektanti s kabely vedoucími stejnosměrný proud o vysokém napětí. Ty sice dokážou dovést elektrony z místa A do místa B, nikdo je ale zatím nezkoušel propojit do skutečně fungující sítě. A nejde jen o ně. Jednotlivé země mnohdy využívají různá napětí i frekvence. A důkladnou modernizací bude muset projít i stávající konvenční rozvodná síť. Větrné energii, která není mezi energetiky kvůli nestabilním dodávkám příliš oblíbená, by to mohlo přinést rehabilitaci. Nepovede však nejspíš k výraznějšímu růstu počtu větrníků na pevnině, jemuž mnohdy brání i odpor občanů příslušných lokalit. Místo toho se oči energetických vizionářů upírají k moři, nad nímž mohou větrníky těžit z výhod větší intenzity i předvídatelnosti pohybu vzdušných mas.
Rozvoji mořských větrných elektráren donedávna bránil problém, jak stavby umístit v oblastech s větší hloubkou. Tento oříšek však již rozlouskli Norové, když postavili plovoucí eletrárnu. Turbína s nezbytným pylonem je umístěna na trupu masivní lodi, která může být ukotvena i v hloubce okolo sedmi set metrů a možná i větší.
Německo větří příležitost Nejspíš nebude náhodou, že za oběma projekty – pouštním i mořským – stojí Německo. Země dlouhodobě usiluje o roli lídra ve výrobě elektřiny z alternativních zdrojů, z nichž už dnes dokáže pokrýt šestnáct procent své celkové spotřeby.
Realizací obou projektů by tato kapacita mohla významně narůst. Jen v případě Severomořské se počítá s produkcí na úrovni 100 gigawattů, což odpovídá zhruba stovce větších tepelných elektráren. Vznik »inteligentních sítí« by navíc přinesl značný exportní potenciál (zájem o podobné projekty má i řada dalších zemí) i nové pracovní příležitosti. S větrnými elektrárnami je nyní u našich sousedů spojena existence zhruba 80 tisíc pracovních míst. A obliba větrné elektřiny zejména v Asii stále stoupá.
Právě odtud ale přichází i nejsilnější konkurence. Zatímco před pěti lety nebyl v Číně ani jeden výrobce větrných elektráren, dnes jich v zemi působí sedmdesát a »Říše středu« se tak stala jejich největším producentem v globálním měřítku.
»Ať tak či onak, až se elektřina z propojených zařízení v Severním moři dostane do rozvodných sítí, bude to pro energetiku představovat kvantový skok kupředu,« míní Matthias Cord, expert na energetiku z poradenské firmy AT Kearney.
Jádro, nebo zeleň?
Evropa není jediná. Alternativních zdrojů se nezříkají ani jinde.
Ve Spojených arabských emirátech dosahuje roční spotřeba elektřiny patnácti tisíc megawatů, za deset let má však vzrůst na více než 40 megawattů. V zemi se rozbíhá největší civilní jaderný projekt současnosti, stavba elektrárny za 40 miliard dolarů, zároveň však poblíž Abú Dhabí roste město Masdar, první lidské sídlo, které bude zásobováno elektřinou výhradně z obnovitelných zdrojů.
Ani další země se jich nezříkají. Vždyť kde jsou pro solární energetiku lepší podmínky než v oblasti, kde počet dní s intenzivním slunečním svitem v podstatě odpovídá počtu dnů v roce?15 procent evropské spotřeby by podle plánovačů měla do roku 2015 pokrýt elektřina ze Sahary. Před pěti lety nebyl v Číně ani jeden výrobce větrných elektráren. Dnes jich v zemi působí přes sedmdesát.

18.5.2010 |Technický týdeník |
V německých Brémách funguje ojedinělý výzkumný ústav - Fraunhoferův institut pro větrnou energii a energetické systémy (IWES). Testují v něm a optimalizují rotory a další součásti větrných elektráren. Sedmdesátimetrová hala by působila spíše nezajímavě, kdyby se uprostřed nevyjímal obrovský list rotoru. Na přírubové straně je 58metrový list pevně ukotven 48 čepy ke gigantickému otočnému talíři. List, jenž drží 5 ocelových svorek, jakoby se vznášel v prostoru. Od svorek vedou ocelová lana k podlaze a odsud přes vratné kladky k zadní stěně haly.
Kdesi v zázemí začíná tiše příst hydraulický motor. Lana se napínají, list rotoru se lehce chvěje a pomalu se ohýbá. Poté opět zavládne ticho a list se poznenáhlu vrací zpět. „Vypadá to jako nic,“ usmívá se Arno van Wingerde, vedoucí zdejšího kompetenčního centra rotorových listů, „ale přes pětici ocelových lan působí na list až 50 meganewtonmetrů.“
Němečtí výrobci větrné energetiky mají v této zkušebně poprvé příležitost provádět testy s až 60 m dlouhými listy rotoru, jež jsou souměřitelné s reálnými podmínkami v praktickém provozu. Až dosud se mohli vývojáři spoléhat pouze na teoretické propočty, zkoušky materiálů a zkušenosti z praxe u prototypů větrných elektráren postavených na pobřeží.
Spojením brémského Fraunhoferova institutu s Institutem energetické systémové techniky (ISET) v Kasselu se podařilo vytvořit ideální zázemí. Současný počet 50 pracovníků se má v příštích letech rozšířit až 5krát. „Průmysl si poznenáhlu uvědomuje, že společné úsilí je rozumnější a efektivnější než samostatné působení několika výzkumných ústavů.“
Tým kolem inženýra van Wingerde mezitím zvýšil výkon zkušebního zařízení působícího na list rotoru. Hydraulický motor už pracuje výrazně namáhavěji, ohýbání listu je silnější, v blízkosti se nesmí nikdo pohybovat. Pokus lze sledovat pouze z kabiny opatřené bezpečnostním sklem. S každým dalším newtonmetrem vzrůstá ohýbání listu. Jeho hrot se ohýbá dobrých 9 m oběma směry. Poté by se již pohyboval na hranici zlomu. K tomu zatím nedošlo. Nicméně, ve zkušebně se připravují i na takový pokus.
Vzápětí přesouvají technici pracovní plošinu do bezpečné vzdálenosti, protože nyní připevňují na list rotoru přídavné senzory. Ocelová lana se opět napínají; celé dlouhé hodiny bude nyní na list působit střídavé zatížení až do 5 milionu kmitů. Rotor musí vydržet.
Senzory, které měří každou změnu na povrchu rotorového listu, jsou samy o sobě také zkušební objekty. Větrná energetická zařízení off-shore musí být vybavena velmi spolehlivými měřicími a kontrolními systémy, aby je nepoškodilo ani drsné mořské klima. V provozu na širém moři je nemůže nikdo trvale hlídat. Vývoj senzorů je kvůli tomu také podstatnou částí výzkumu IWES.
Brémy nebyly zvoleny pro nové sídlo Fraunhoferova institutu IWES náhodně. Zde a v nedalekém Cuxhavenu jsou soustředěni takřka všichni přední výrobci tubusů, strojů i rotorových listů současného německého boomu ve využívání větrné energie v prostředí off-shore.

4.5.2010  | ČIA | 
Podle srovnávací studie společnosti Pöyry, kterou
si nechala vypracovat Evropská asociace pro větrnou energii (EWEA) a která
pracovala s průzkumy provedenými v Dánsku, Německu a Belgii, snižuje větrná
energie ceny elektřiny. V závislosti na množství větrné energie dosahovalo
snížení velkoobchodních spotových cen od 3 do 23 eur za MWh (77 až 589 Kč).

Podle studie také větrná energie ve všech zkoumaných zemích nahrazovala
během baseloadových hodin energii z černouhelných a během peakloadových
hodin i energii z plynových elektráren a měla tak pozitivní vliv i na objem
vypouštění emisí CO2.

8.4.2010 | Halo noviny |
MADRID - Španělsko hodlá v dalších dvou letech investovat 590 milionů eur (14,9 miliardy Kč) do propagace a rozvoje výroby elektrovozů. Země ale snížila státní pomoc uživatelům elektrovozů nejvýše na 6000 eur místo příslibu 7000 eur z března. Španělsko podle premiéra José Luise Zapatera doufá, že do roku 2011 bude v zemi jezdit 20 tisíc elektromobilů a aut s hybridním pohonem. V roce 2012 jich má ve Španělsku být 50 tisíc a v roce 2014 již 250 tisíc.
Předpokládá se, že 85 procent z nich bude ve vozových parcích organizací a 15 procent mezi soukromými uživateli. Zapatero dodal, že rozvoj sítě dobíjecích center pro baterie do elektrovozů pomůže snížit španělským spotřebitelům účty za elektřinu.
Socialistická vláda ve Španělsku zapojila do projektu elektromobilů šest ministerstev, velké výrobce aut a dodavatele infrastruktur. Francouzský koncern Renault loni odsouhlasil, že začne v závodě ve Valladolidu vyrábět první španělský elektrovůz, a to v příštím roce.
Země počítá s tím, že síť dobíjecích center pro elektromobily bude využívat nadbytečnou elektřinu z produkce větrných elektráren v době mimo špičku spotřeby. Po této elektřině je nyní slabší poptávka a export této levné elektřiny do Evropy přes Francii se Španělům nedaří kvůli nedostatku spojení.

Zveme Vás na prezentaci projektu a prodej akcií OBČANSKÉHO VĚTRNÉHO PARKU VÍTĚZNÁ, která proběhne dne 13.4.2010 v 18:00 hod v restauraci Nemojov.

O projektu:
Jedná se o dvě větrné elektrárny v obci Vítězná. Při diskuzích s občany obcí se setkáváme se zájmem účasti na projektech. Proto dnes přicházíme s nabídkou možnosti spoluvlastnictví. Staňte se akcionáři společnosti OBČANSKÝ VĚTRNÝ PARK a.s., která bude větrné elektrárny provozovat.
Vaše investorské riziko bude dnes minimální – prioritní akcie za symbolickou 1 Kč. Tato akcie bude sloužit jako vstupenka do společnosti pro pozdější nákup akcií až do hodnoty 6000 Kč. Z finančních prostředků všech investorů postavíme větrné elektrárny a Vy se budete podílet na jejich zisku. Očekáváme velice zajímavý výnos kolem 10% ročně.
V současné době evidujeme již 131 ks prodaných prioritních akcií zakoupených občany Vítězné a okolních obcí.

email pro dotazy: marketa.karbanova@eldaco.cz

Zveme Vás na prezentaci projektu OBČANSKÉHO VĚTRNÉHO PARKU Vítězná, která proběhně dne 14.4.2010 v zasedací místnosti Městského úřadu v Pilníkově.

O projektu:
Jedná se o dvě větrné elektrárny v obci Vítězná. Při diskuzích s občany obcí se setkáváme se zájmem účasti na projektech. Proto dnes přicházíme s nabídkou možnosti spoluvlastnictví. Staňte se akcionáři společnosti OBČANSKÝ VĚTRNÝ PARK a.s., která bude větrné elektrárny provozovat.
Vaše investorské riziko bude dnes minimální – prioritní akcie za symbolickou 1 Kč. Tato akcie bude sloužit jako vstupenka do společnosti pro pozdější nákup akcií až do hodnoty 6000 Kč. Z finančních prostředků všech investorů postavíme větrné elektrárny a Vy se budete podílet na jejich zisku. Očekáváme velice zajímavý výnos kolem 10% ročně.

V současné době evidujeme již 131 ks prodaných prioritních akcií zakoupených občany Vítězné a okolních obcí.Prezentace projektu a prodej akcií se uskuteční ve středu dne 14.4.2010 v 18:00 hod v zasedací místnosti Městského úřadu v Pilníkově.

e-mail pro dotazy: marketa.karbanova@eldaco.cz

23.2.2010 | digiweb.cz  |
Společnost IBM vyvinula účinný solární článek, u kterého je vrstva pohlcující světlo, jež je posléze přeměňováno na elektřinu, vyrobena výhradně z běžně dostupných prvků.

Solární článek z mědi, cínu, zinku, síry a případně selenu dosahuje účinnosti přeměny energie 9,6 procenta - což jsou hodnoty o 40 procent vyšší, než jaké se až dosud podařilo u solárního článku s těmito prvky získat.

Vědci z IBM popisují svůj pokrok v technologii tenkého fotovoltaického filmu ve studii publikované nedávno časopisem Advanced Materials. Zdůrazňují zde hlavně schopnost těchto solárních článků vyrábět levnou energie, kterou lze široce komerčně využívat.

Nová technologie solárních článků se odlišuje od svých předchůdců také využitím kombinace přístupů založených na roztocích a nanočásticích namísto užití oblíbených, ale nákladných vakuových technik. Změna výrobního postupu umožní výrazně snížit výrobní náklady, neboť využívá technik vysoce propustného nanášení, jako jsou tisk, ponořování, rozprašování a štěrbinové lití.

V současnosti dostupné moduly solárních článků, založené na polovodičových sloučeninách, dosahují 9 až 11procentní účinnosti a jsou primárně vyráběny ze dvou drahých složek - selenidu mědi, galia a india nebo teluridu kadmia. Pokusy vytvořit cenově dostupné solární články z hojně se vyskytujících materiálů dosud nepřekročily účinnost 6,7 procenta. Naproti tomu IBM se svou novou technologií dosáhla účinnosti 9,6 procenta.

Za posledních několik let přišli výzkumníci IBM s několika zásadními objevy umožňujícími vytvářet levné a účinné solární články. Společnost sice neplánuje solární články vyrábět, je ale otevřena ke spolupráci s výrobci článků, která by vedla k předvedení možností této technologie.

URL| http://DigiWeb.iHNed.cz/c1-40707930-ibm-prichazi-s-levnejsi-solarni-technologii-ktera-umoznuje-vyrabet-vice-energie-za-mene-penez

22.2.2010 | Euro |
V roce 2003 se Česká republika zavázala, že do letoška nahradí osm procent fosilních zdrojů energie zdroji obnovitelnými. Ačkoli se to zdá velice málo, nepodařilo se to. Bilance se nemůže přehoupnout přes šest a půl procenta. Přesto právě v této nelichotivé situaci vyzval výhradní správce české přenosové soustavy, akciová společnost ČEPS, všechny tři elektrické distribuční společnosti, aby zastavily schvalování přípojek nových výroben elektřiny. Namířeno je to především proti novým solárním a větrným elektrárnám. ČEPS to zdůvodňuje tím, že další obnovitelné zdroje by ohrozily bezpečný a spolehlivý provoz elektrizační soustavy.

DOBŘE ŘÍZENÝ CHAOS

Že elektřinu dodávají solární elektrárny, když svítí slunce, a větrné, když fouká, si uvědomují energetici po celé zeměkouli. Přesto i při vysokém procentu těchto zdrojů, například v Německu, přenosové soustavy fungují a v domácnostech se svítí. Jen českým energetikům jako by to náhle došlo právě teď. Jejich krok nese všechny rysy nepřipravenosti a vnáší chaos do již tak dost rozjitřených energetických úvah. Jako by to měla být náhle spuštěná propagační akce pro chystanou energetickou politiku ministerstva průmyslu a obchodu, která je postavena na tvrdých zdrojích – na nových jaderných reaktorech a na spalování uhlí. I toho uhlí, co leží za dvacet let respektovanými územními limity.
Ať již to bylo cílem, nebo nedomyšleným dopadem, tento krok velice znejisťuje všechny investory solárních, větrných, ale i bioplynových a dalších podobných elektráren. Nejen ty, kteří investovali do příprav, a rozhodnutím ze dne na den přišli o možnost zažádat o připojení. Ale i ty, kteří souhlas distribuční společnosti už mají. Před vyhrůžkami letního odpojování si dokonce nejsou jisti ani majitelé už fungujících zdrojů, přestože s distributory uzavřeli závazek přednostního výkupu elektřiny, což ukládá zákon. Ani pochopitelná a smysluplná a ze zákona oprávněná technická potřeba v extrémních podmínkách vypnout jakýkoli zdroj, aby nedošlo ke kolapsu sítě, nikoho neopravňuje k nátlaku, který výzva vyvolala. Krok vedení ČEPS narušil důvěru k obnovitelným zdrojům, což je pro změnu na štíru s evropskou energetickou politikou. Pracovníci ČEPS měli sedm let na to, aby vytvořili podmínky alespoň pro připojení tolika obnovitelných zdrojů, jež by naplnily onen osmiprocentní závazek České republiky. Avšak selhali.
Česko limit nesplní, přestože je nadbytek zájemců o připojení. Čím to vysvětlíme evropským partnerům?

PTEJME SE PO PŘÍČINÁCH

Výkonný ředitel a člen představenstva ČEPS Miroslav Vrba vidí příčiny neutěšeného stavu v nepřiměřeném způsobu podpory financování, zejména fotovoltaiky, a v implementaci směrnice Evropské komise o podpoře obnovitelných zdrojů, která jim dává přednost při připojování a prioritu ve výrobě. V nedostatečné síti nevyhovující už požadavkům současného století chybu nenachází. Takzvané inteligentní sítě jsou podle něj otázkou budoucnosti. „Povšimněte si Německa – rozvoj solárních parků byl velice rychle utlumen a pozornost se soustředila na solární instalace na střechách. Větrné parky v moři i na pobřeží jsou hrozbou,“ upozornil Vrba.
Vydejme se za těmi hrozbami. V Německu jsou větrné instalace o celkové velikosti 24 gigawattů (GW), tedy dvakrát víc, než je celá česká potřeba v tom nejtužším zimním režimu. Solární elektrárny mají celkem 10 GW. Pouze tyto dva obnovitelné zdroje, jež mají dohromady 34 GW, pokrývají čtvrtinu německé potřeby, která je 120 GW. Jak to, že němečtí energetici zvládnou čtvrtinu, a my nedokážeme naplnit ani slíbených osm procent?
V živé paměti energetiků je skoková nadvýroba elektřiny v solárních větrnících v severním Německu způsobená extrémně silným větrem. Kvůli mezinárodnímu propojení notně prověřila i naše sítě a pohrozila kolapsem. V Německu se jistě hledá systémové řešení a větrné elektrárny se nezavírají.
Větrníky v šelfovém moři se ostatně mají brzy stát nikoli postrachem, ale severním výrobním pilířem „energetické dálnice“, na jejímž jižním konci mají v Africe vyrůst obří solárně tepelné elektrárny. Jak uvádí ředitel City Planu Ivan Beneš, toto vedení by bylo základem nové chytré evropské energetické sítě. A běda, jestli se nám nepodaří získat její odnož. Jinak Česko dopadne jako města, která ve století páry odmítla železnici, a dodnes tam „chcípnul pes“. Jestli se ČEPS postaví k rozvoji inteligentních sítí jako k obnovitelným zdrojům, nedělejme si velké naděje. Ostatně úspěch inteligentních sítí se bez regionálního rozvoje obnovitelných zdrojů neobejde.

SOLÁRNÍ „ZLOČINCI“ A ENERGIE BUDOUCNOSTI

Že je s nadměrným růstem české fotovoltaiky něco v nepořádku, signalizoval už loni v létě Energetický regulační úřad (ERÚ). A velmi rychle zpracoval novelu zákona, která by mu dala pravomoce situaci řešit. Selhala však sněmovna, jež schovala zákon do šuplíku. Problém znovu eskaloval už popsaným zásahem společnosti ČEPS.
Zvýhodněné výkupní ceny za elektřinu z obnovitelných zdrojů sehrály ve vyspělé Evropě velice pozitivní roli. Motivovaly investory i výrobce zařízení k rozvoji žádoucích způsobů výroby elektřiny nezávislých na stavu surovinových zásob. Nemusí se kvůli nim dovážet ani ropa, ani plyn, ale ani těžit uhlí nebo uran. Neocenitelný je jejich přínos i ve vztahu ke klimatické změně – nezhoršují bilanci skleníkových plynů. Výroba elektřiny v solárních článcích dokonce žádné plyny nevypouští, ba ani jiné odpady. Právě tato technologie byla podporována nejvíc a její současná výkupní cena mezi dvanácti a třinácti korunami za kilowatthodinu nejvíc bije do očí. Protože taková podpora byla v celé vyspělé Evropě, rychle se vyplatila – technický rozvoj v oblasti fotovoltaiky se svým mohutným nástupem lze přirovnat k rekordnímu rozmachu mobilních telefonů. Fotovoltaika se v Česku stala nejvýhodnější oblastí podnikání. Cena fotovoltaických článků rychle klesla skoro na polovinu. Německo a další státy obratem provedly cenová opatření, česká výkupní cena však zamrzla na původní výši dvanácti korun. O nepřiměřené výhody si ovšem neřekli podnikatelé, ale naservíroval jim je stát.

REGULACE ZATÍM NEMOŽNÁ

ERÚ navrhuje, aby cena jednorázově klesla a odpovídala době návratnosti investice mezi jedenácti a patnácti lety, jak předpokládá zákon. Předseda úřadu Josef Fiřt je přesvědčen, že by to spravil jeden skok (snížení ceny) o 30 procent, zatímco dosud je jeho úřad limitován pouhými pěti procenty. Velký skok však nechtějí připustit zástupci investorů, kteří lobbují za to, aby se zásah rozdělil do dvou let po patnácti procentech. Kdo se snaží zařídit v poslanecké sněmovně, aby se zákon neprojednával a vše zůstalo při starém, se dosud neprovalilo. Ale navzdory prudké aktuálnosti návrhu se vždycky tento zákon nějakým způsobem vytratí z programu.
Ostatní obnovitelné zdroje jsou kvůli fotovoltaice diskriminovány. Výkupní cena energie z větru je 2,20 za kilowatthodinu a z roku na rok o pět procent klesá. Malé vodní elektrárny mají výkupní cenu tři koruny za kilowatthodinu, ve špičkovém provozu ovšem o 80 haléřů víc. Spalování bioplynu se pohybuje v různých kategoriích a je oceňováno částkami od 2,50 do čtyř korun.
Je neustále třeba se srovnávat s Německem, které je v naší oblasti solárním i větrným lídrem. S reakcí na prudké zkracování návratnosti fotovoltaiky Němci neotáleli a v různých kategoriích solárních instalací už snížili ceny o 11 a 9 procent. To klíčové snížení má však přijít od poloviny roku – náraz o 15 až 25 procent.

STŘEŠNÍ PASTORÁLE

Nezaspal jen ČEPS a ERÚ, ale i mnozí velcí hráči z řad investorů – budovat elektrárny o pěti megawattech, nebo dokonce padesáti megawattech na poli je podle zkušených podnikatelů z oboru velký nonsens. A opět se můžeme poučit v Německu: na preferenci střech pamatuje už stát. Umístění solárních panelů reguluje velkým rozdílem výkupních cen. Malé instalace na střechách si v této chvíli odnesou podstatně vyšší patnáctiletý příslib výkupní ceny než jakákoli instalace na poli. Střešní solární panely do 30 kilowattů jsou dotovány 40 eurocenty (10,14 Kč), zatímco „polní“ solárko může získat jen 28 eurocentů (7,54 Kč) za kilowatthodinu. S takto finančně odlišnou nabídkou je nabíledni, že se solární články v Německu stěhují pokud možno na střechy. I když rozsáhlejší instalace mají nižší tarif. Za příkon do 100 kilowattů je to 37 eurocentů (9,62 Kč), do 1000 kilowattů 35 eurocentů (9,10 Kč).
Malé střešní instalace si u nás stejně jako v Německu pořizují především rodiny. Dílem aby si trochu pomohly v domácím rozpočtu, dílem z uvědomělé snahy vylepšit svůj osobní účet vůči životnímu prostředí. Ale jen u nás se může takovým rodinám stát, aby jim někdo vyhrožoval letním odpojováním. Pánům ze společnosti ČEPS, uvyklým počítat v terawatthodinách, existence takovéto osobní angažovanosti drobných klientů zřejmě uniká. Zatímco Němcům stojí za tu nejlepší výkupní cenu.

PLECHOVÝ HUMBUK

Kdyby si akciová společnost ČEPS nechala spočítat realizované projekty, zjistila by, že z 5970 projektů je 5386 právě popsaných drobných instalací fyzických osob na střechách domů. Celkový výkon těchto tisíců instalací je 40 MW. A vyrobená elektřina z něj se povětšinou spotřebuje v daném místě. Významných produkčních projektů je jen 584 s průměrným výkonem 0,7 MW a v celkovém objemu 421 MW. Dodatečným přepočtem lze zjistit, že z vydaných 4500 MW rezervací se realizovalo pouhých 461 MW, což je zhruba deset procent.
Jestliže u fotovoltaiky dráždí neodpovědně vysoká výkupní cena, restrikce větrných elektráren nemá ani tuto záminku. Jejich výkon za minulý rok stoupl o 43 MW na celkových 193 MW. Nedůvěryhodná čísla vydaných kladných rozhodnutí o připojení obnovitelných zdrojů, která během týdne před očima vzrostla z 3500 MW přes 5000 na 7700 MW svědčí o neseriózně připraveném vystoupení společnosti ČEPS. Rozjetý humbuk měl zřejmě v očích veřejnosti poškodit obnovitelné zdroje. Neboť o žádostech připojení 5300 MW paroplynových elektráren dosud veřejně nepadla ani zmínka.

22.2.2010 | Týden |
Slunce a vítr OE čistší vzduch
Přísun solární a větrné energie do sítě rozhodně být omezován nemá. Oba tyto zdroje přinášejí čistší vzduch, větší energetickou nezávislost i nová pracovní místa. Současná kampaň proti obnovitelným zdrojům je především neadekvátní reakcí provozovatelů distribučních sítí na to, že sami zaspali. V roce 2004 jsme se totiž zavázali zvýšit podíl obnovitelných zdrojů (OZE) z tehdejších zhruba čtyř na osm procent. Celých šest let se operátoři přenosové i distribuční sítě mohli na vyšší podíl OZE připravovat. Zapomněli...
Podpora obnovitelných zdrojů energie vede k investicím do vývoje a zlevňování technologií. Náklady na postavení solární elektrárny se letos propadly o více než dvacet procent. Je tedy fér, aby se výkupní ceny této elektřiny s ohledem na technologický vývoj upravily.
Ale za to, že elektřina zdražuje, obnovitelné zdroje rozhodně nemohou. Od roku 2005, kdy začal platit zákon na jejich podporu, stoupla cena elektřiny v domácnostech z 2,70 Kč za kilowatthodinu na současných 4,65 Kč/kWh. Příspěvek na podporu obnovitelných zdrojů pak vzrostl ze 4 na 8 haléřů. Z celkového koláče konečné ceny energie to jsou pouhá čtyři procenta. Nárůst ceny způsobily zejména energetické společnosti, nikoli slunce, vítr či biomasa.
Současná debata ovšem odvádí pozornost od mnohem většího problému, s nímž se naše rozvodná síť bude těžko vyrovnávat - jsou jím plánované reaktory v Temelíně o celkovém výkonu až 3400 MW. Na zálohování výpadku jediného z nich není přenosová soustava stavěna. Naproti tomu i mnohem vyšší výkon obnovitelných zdrojů v soustavě takové trable nepřinese.
Namísto odstavení těch nejšpinavějších hnědouhelných elektráren, které nás stavějí na evropskou špičku v produkci skleníkových plynů a těžbou uhlí drancují krajinu, se snažíme omezit čisté, obnovitelné zdroje. Namísto investic do chytrých sítí, které umějí dobře pojmout mnoho malých nestabilně vyrábějících obnovitelných zdrojů, stavíme staré sítě pro špinavý proud. *

19.2.2010 |  Právo  | 
Ekologové žádají odvolání představenstva provozovatele přenosové sítě ČEPS, na jehož výzvu pozastavily distribuční společnosti připojování obnovitelných zdrojů energie do sítě. Firma podle nich selhala při přípravě přenosové sítě, ačkoliv na to měla sedm let času.
„Čistá energie přibývá dokonce o pětinu pomalejším tempem, než vláda už v roce 2003 schválila. Jenomže ČEPS, na rozdíl od obdobných organizací v jiných zemích, vůbec nepřipravil síť na nové větrné a solární elektrárny. Přitom měli sedm let času. Představenstvo firmy by proto mělo být odvoláno,“ uvedl Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha.
Jiné evropské země podle ekologických organizací s velkým objemem obnovitelných zdrojů energie v síti problém nemají.
„Dánsko vyrábí z větrných elektráren asi 20 procent své spotřeby elektřiny. Ve Španělsku vyrábějí fotovoltaické elektrárny asi 8 procent elektřiny, v letních špičkách překračuje výkon slunečních elektráren polovinu spotřeby,“ řekl Jan Rovenský z Greenpeace.

Ze slunce jsou dvě procenta elektřiny

V Česku přitom nyní výkon solárních elektráren odpovídá jen necelým dvěma procentům celkové výroby elektřiny. Do sítě dodávaly v lednu asi 470 MW. Toto číslo by se sice instalací všech nyní schválených projektů výrazně zvýšilo.
Odborníci ale upozorňují na to, že objem schválených nových projektů kolem 3000 MW je nafouklý spekulativními rezervacemi. „Reálně se letos výkon z fotovoltaických elektráren zvýší o 1000 MW,“ řekl Právu předseda České fotovoltaické asociace Josef Květoň. Podobná čísla uvádí i Energetický regulační úřad. To by podle Květoně nemělo být pro přenosovou soustavu problémem. Asociace chce o současné situaci jednat se zástupci státního regulačního úřadu, společností ČEZ, E. ON. i PRE, které na výzvu ČEPS tento týden zastavily schvalování nových fotovoltaických projektů.

18.2.2010 | denik.cz |
Praha - Smog ve čtvrtek opět působil potíže na řadě míst republiky. Stát chce přitom trestat ekologickou výrobu energie.

"

Ovzduší v Moravskoslezském kraji, ale ani na Ústecku se nelepší. Situace je natolik katastrofická, že si ve čtvrtek vyžádala návštěvu ministra životního prostředí Jana Dusíka na nejhůře postižených místech. Situace, kdy lidé na Ostravsku od počátku roku téměř nemohou dýchat, se zřejmě i přes snahy o vydání nových zákonů jenom tak nezlepší.

Namísto razantního omezení zdrojů smogu přitom státní úřady v těchto dnech paradoxně vytáhly do boje proti čistým zdrojům energie – solárním a větrným elektrárnám. Energetické společnosti na výzvu úředníků z ČEPS zastavily připojování dalších zdrojů alternativní energie do sítě. Podle ČEPS totiž výkon fotovoltaických a větrných elektráren dávno přesáhl plánované množství a mohl by vést i k ohrožení sítě.
Rozhodnutí je proti trendu

Vývoj situace přitom vyvolal vlnu odporu. „Rozhodnutí jde proti trendu ve vyspělých zemích,“ bouří se předseda Strany zelených Ondřej Liška. Vede ke spoléhání se na fosilní a špinavé zdroje energie. „Jsou pouze dvě vysvětlení. Buď ČEPS manipuluje s daty a lže, když hrozí kolapsem sítě, anebo jde o hrubé zanedbání povinnosti dané zákonem,“ říká Liška.
Čtěte také: Česko se dusí, do měst se znovu vrací smog

Není přitom sám, kdo se proti postupu ČEPS postavil. Připojily se k němu i ekologické organizace. „ČEPS narozdíl od kolegů v jiných zemích vůbec nepřipravil síť na nové větrné a solárni elektrárny. Přitom měl sedm let času,“ říká Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha. Ekologové požadují vyvození osobní odpovědnosti vedoucích představitelů státního úřadu.
Postup ČEPS hájí i ministerstvo

ČEPS se však brání prudkým nárůstem počtu těchto elektráren. „Více než rok upozorňujeme na potenciální nedostatečnou kapacitu nutnou pro regulaci sítě,“ říká mluvčí Jana Jabůrková.

Postup ČEPS hájí i ministerstvo průmyslu a obchodu. „Znamená větší šanci pro mnohem účinnější ostatní obnovitelné zdroje, například biomasu, kterým dostupnou připojovací kapacitu vyblokuje méně účinná a dražší fotovoltaika,“ říká jeho mluvčí Pavel Vlček. Biomasa však patří ve světě spolu s uhlím k největším zdrojům smogu.

18.2.2010 | aktualne.cz |
Ekologické organizace žádají odvolání představenstva společnosti ČEPS, která spravuje přenosovou síť. Poukazují na to, že firma selhala v přípravě sítí na nové solární a větrné elektrárny, ačkoli měla sedm let času.

Příspěvek spotřebitelů na solární energii podle propočtů Energetického regulačního úřadu letos činí asi 10 haléřů z každé desetikoruny vydané za elektřinu. ČEPS přesto blokuje připojování nových elektráren. Na rozdíl od obdobných společností v jiných zemích na ně totiž nepřipravil domácí sítě.

Vojtěch Kotecký z Hnutí DUHA řekl: „Čisté energie přibývá dokonce o pětinu pomalejším tempem, než vláda už v roce 2003 schválila. Jenomže ČEPS, na rozdíl od svých kolegů v jiných zemích, vůbec nepřipravil síť na nové větrné a solární elektrárny. Přitom měli sedm let času. Představenstvo společnosti by proto mělo být odvoláno.“

Rozhodnutí, jakým tempem bude větrných turbín a solárních panelů přibývat, padlo už v roce 2003. Potvrdila jej také Státní energetická koncepce, kterou vláda schválila v březnu 2004. Obnovitelné zdroje energie měly nyní dodávat 8 % elektřiny – ve skutečnosti to loni bylo pouze 6,5 %. ČEPS podle zákona musí zajistit spolehlivé provozování a rozvoj přenosové soustavy. Měl proto sítě na čistou energii připravovat.

„Existují jen dvě možnosti: buď na západ od Aše platí jiné fyzikální zákony než u nás, nebo se ČEPS očividně vymlouvá,“ řekl Jan Rovenský z Greenpeace. „Pokud by totiž argumenty pan ředitele Zemana skutečně platily, museli by Španělé, Britové či Němci trpět už dnes několika blackouty do roka. Místo útoku proti rozvoji čisté energie by měl ČEPS začít urychleně pracovat na tom, abychom náskok západních zemí dohnali."

Cenou za selhání ČEPS bude zbytečně velká spotřeba uhlí z povrchových dolů, zbytečně velký dovoz ruského zemního plynu a zbytečně velké exhalace skleníkových plynů. Solární elektrárny už nyní snižují znečištění o ekvivalent 48 tisíc osobních aut.

Dánsko vyrábí jen z větrných turbín více než pětinu své spotřeby a Španělsko 8 %. V Japonsku je 1500 větrných elektráren a Itálie jich provozuje bezmála 3600.

Edvard Sequens ze sdružení Calla řekl: „ČEPS předloni vydělal skoro dvě miliardy korun a své zisky by měl investovat do rozvoje sítě, aby zajistil bezproblémové připojování domácích obnovitelných zdrojů. Ale šéfové ČEPS zatím blokují solární a větrné elektrárny a plánují raději investovat do obřích projektů ČEZ a RWE. Přitom 3400 megawattů v Temelíně nebo 5300 megawattů elektráren poháněných ruským plynem kupodivu připojí bez obtíží.“

Jaderné bloky, které občas nepředvídatelně vypadávají, je potřeba zálohovat úplně stejně jako solární a větrné elektrárny. Vzhledem k velikosti znamená výpadek reaktoru pro přenosovou síť mnohem vyšší zátěž. Výpadky přitom nejsou nic neobvyklého – reaktory v Temelíně byly během roku 2008 odstaveny dvanáctkrát.

Dojem z neserióznosti ČEPS podporuje, že společnost také neustále mění informace, kolik je vydáno kladných rozhodnutí o připojení slunečních nebo větrných elektráren k síti. Během pouhých osmi dnů údaj zvýšila ze 3500 MW (tisková zpráva ČEPS, 10. února) přes 5000 MW (Petr Zeman, předseda představenstva ČEPS na tiskové konferenci, 15. února) na včerejších 7700 MW (Jana Jabůrková, ředitelka firemní komunikace ČEPS, pro Ekolist.cz, 17. února).

Jan Šrytr, Ekologický právní servis, říká: „Zákon striktně zakazuje, aby ČEPS jakkoliv zvýhodňoval kteréhokoliv jednotlivého investora. Zdá se přitom, že ČEPS svým jednáním přímo podporuje zájmy všemocného ČEZu s jeho megalomanskými projekty. Ve vedení ČEPS také působí lidé s přímými vazbami na vedení ČEZ. Lobbista Vladimír Johanes je v dozorčích radách ČEPS i bulharské divize ČEZ. Je otázkou zda by se tímto propletencem neměla začít zabývat Státní energetická inspekce, která má na rovné podmínky přístupu k síti dohlížet.“

15.2.2010 | ČSVE |
Rozvoj obnovitelných zdrojů v České republice má bezesporu své mantinely. Česká společnost pro větrnou energii (ČSVE) však důrazně odmítá závěry  společnosti ČEPS, že jediným řešením je zákaz  připojování nových obnovitelných zdrojů.

Vzrůstající využívání  obnovitelných zdrojů je globálním fenoménem, i v rámci Evropské unie jde  o jednu z priorit v oblasti energetiky. Česká republika má  vůči EU platný závazek. Výrobu ve výši 8% z obnovitelných zdrojů. I když  nové zdroje přibývají, stále je tento závazek nesplněný.
„ČEPS doslova děsí své okolí tím, že je vydáno hodně povolení do sítě na stavbu nových solárních elektráren, a to prý způsobí kolaps. Je ale škoda, že má tak krátkou paměť. V roce 2005, když se v Česku začaly stavět první větrné elektrárny, vypadala situace ještě černěji. Byly vydány povolení na více větrných elektráren, než je dnes na solární. A jak to dopadlo? Nepostavila se ani desetina,“popisuje situaci předseda ČSVE Michal Janeček. A dále vysvětluje: „ČEPS mate veřejnost, že všechny povolené elektrárny se souhlasem k připojení, se do sítě nevejdou. To ale není pravda. Každá elektrárna, před schválením energetikou, musí zpracovat studii, zda se   do sítě vejde a jaký může mít výkon. Teprve potom dostane od energetiky povolení.Je tedy důležité, aby si lidé uvědomili, že souhlas dostávají na základě studie ty zdroje, které mohou být bez potíží pro energetiku připojeny.Nejedná se tedy o žádný chaotický proces! “

 Situace není tak kritická, jak se popisuje. Už jenom tím, že slunce a vítr působí v jiný okamžik. Například větrné elektrárny pracují nejlépe v noci, zatímco sluneční přes den. Nedochází ke sčítání špiček, jak popisuje ČEPS.

„Odpůrci solárních elektráren tvrdí, že se kvůli ní dramaticky zdraží elektřina, a možná se brzy i zdvojnásobí. To by se ale musely stavět solární elektrárny stejným tempem po dobu 70 let! Jestliže se letos postaví u nás 1000 MW výkonu ve slunci, zdraží to elekřinu o 0,2 Kč. ČEZ však za poslední 3 roky zdražil elektřinu o celou 1 Kč,“ dodává Janeček. 


 Ke konci prosince 2009 bylo na území ČR ve větrných elektrárnách instalován výkon v hodnotě 193,2 MW (viz. tabulka). Tyto větrné elektrárny vyrobily v průběhu loňského roku celkem 288,1 GWh elektřiny. Zároveň tato produkce znamenala pokrytí roční spotřeby 259 tisíc lidí. Obrazně by šlo např. o dodávku elektřiny pro všechny obyvatele Plzně a Pardubic dohromady.


Michal Janeček
předseda České společnosti pro větrnou energii
kontakt: predseda@csve.cz, 602 796 687
www.csve.cz

9.2.2010 | Technický týdeník |

EWEA, čili Evropská asociace pro větrnou energii na konferenci ve Stockholmu zveřejnila zprávu o prognóze rozvoje výroby elektřiny v příbřežních farmách větrných generátorů. Obsahuje přehled všech evropských projektů, které jsou v běhu nebo se plánují. Celkový potenciál těchto akcí je větší než 100 gigawatů (GW). Jsou rozloženy na území 18 států, z toho je 15 členů Evropské unie. Podle kalkulací EWEA výkon 100 GW bude produkovat práci 373 terawatthodin (TWh), což sníží emise CO2 zhruba o 200 milionů tun za rok.
V zájmu dosažení tohoto cíle vyzývá EWEA Evropskou komisi, vlády členských států, regulátory cen, operátory přenosových sítí a průmysl výroby větrných elektráren k realizaci rozpracovaných a plánovaných projektů a k podpoře souvisejícího výzkumu a vývoje. Je nutno rovněž lepší koordinací projektů překonat úzká místa v dodavatelském řetězu, která zpomalují realizaci akcí. Navrhuje také dobrovolné zavedení mechanismu plateb za energii vyrobenou v příbřežních farmách, jenž by byl koordinován Evropskou komisí. To by mohlo zrychlit vývoj technologií a přilákat investory. Zpráva zdůrazňuje nezbytnost změny názoru na fungování národních rozvodných sítí. Je třeba, aby se staly mezinárodním koridorem pro obchod s elektřinou.
Švédská ministryně pro podnikání a energii Maud Olofsson, jako reprezentantka švédského předsednictví Unie, ve svém vystoupení konstatovala, že energie z větru se stala skutečností a průmysl je připraven. Budou-li i vlády plnit svou úlohu, bude možno revolučně změnit evropskou energetiku. Na její patetické vystoupení navázal evropský komisař pro energetiku Andris Piebalgs ujištěním, že účastníci mohou počítat s podporou Komise. V této souvislosti připomněl stanovisko Evropské komise k pobřežní větrné energetice, které jasně deklarovalo politickou vůli podporovat rozvoj větrné energetiky. Byla také odpovídajícím způsobem začleněna do záměrů energetické politiky do roku 2020 a následujících, které byly přijaty koncem roku 2008. V květnu 2009 byla pak schválena finanční podpora EK pobřežní energetice v rozsahu 565 milionů eur v rámci plánu oživení ekonomiky EU. Komisař Piebalgs doufá, že to je silný impulz k alokaci finančních zdrojů do nízkouhlíkové energetiky. Dostatečné financování považuje za důležitou podmínku pro inovace v pobřežní energetice v zájmu snížení nákladnosti této technologie a udržení Evropy v čele mezinárodní konkurence. Vyzval členské státy aby zavedly specifický mechanismus v rámci národních plánů aktivit ve sféře obnovitelných energií tak, aby se zajistila dlouhodobá životnost projektů.

 9.2.2010 | denik.cz |
Salt Lake City - Ve chvílích přebytku elektřiny by se podzemní sluje plnily stlačeným vzduchem, ten by pak v případě jejího nedostatku poháněl turbinu. Zásobník elektřiny by tak mohl vyřešit nevyzpytatelný výkon solárních a větrných elektráren.

"

Americká energetická společnost Magnum Energy se chystá vyhloubit řadu podzemních prostor, které hodlá ve chvílích přebytku elektřiny plnit stlačeným vzduchem. Ten by mohl v době nedostatku energie pohánět turbínu. Podle agentury AP by tak bylo možné řešit problém se skladováním energie, s nímž se potýká výroba proudu z takzvaných čistých zdrojů.

Pod pustinou utažské pouště chce soukromá skupina financovat projekt na vyhloubení podzemních zásobníků do obrovského solného ložiska v hloubce 1,6 kilometru. To slibuje vytvoření obří podzemní "baterie". Právě skladování energie je možný způsob, jak zefektivnit výrobu elektřiny ze sluneční energie nebo síly větru.
Zatím fungují dvě elektrárny na stlačený vzduch

Bez možnosti skladování elektřiny je totiž výkon solárních a větrných elektráren příliš nevyzpytatelný. Pokud se bude z obnovitelných zdrojů vyrábět příliš velký díl celkové spotřeby elektřiny, mohou vzniknout potíže s vyvažováním zátěže rozvodných sítí. Nemožnost skladovat energii je jedním z faktorů brzdících rozmach elektřiny z obnovitelných zdrojů, tvrdí vědci z výzkumného centra Sandia National Laboratories v Albuquerque v americkém státě Nové Mexiko.

Zatím jediné dvě elektrárny na stlačený vzduch v komerčním provozu se nacházejí v McIntoshi v americkém státě Alabama a v německých Brémách. Další projekty se chystají v USA, například v ohijském Nortonu a v Ankeny ve státě Iowa.
Zahájení v průběhu roku

Firma Magnum Energy LLC ze Salt Lake City se chystá zahájit hloubení první sluje během roku. Později chce vytvořit další. Skladovat by se zde mohla energie, kterou vyprodukuje nedaleký větrný park nebo jiné elektrárny v okolí.

Systém by spotřeboval část energie i na zpětné "čerpání" vzduchu. K němu by navíc musel být přidáván zemní plyn, aby směs mohla účinně pohánět expanzní turbíny. Přesto je tato metoda "mnohem efektivnější než konvenční elektrárna", tvrdí Craig Broussard, jeden z partnerů firmy Magnum.
Čtěte také: Brazílie udělila souhlas pro přehradu v Amazonii

"Z hlediska skladování velkého množství energie, mnoha megawatthodin, je stlačený vzduch levnější než cokoli jiného," potvrdil Paul Denholm z americké národní laboratoře pro obnovitelnou energii v coloradském Boulderu.
S elektřinou je to zatím jako se zmrzlinou bez mrazícího boxu

Fyzikální vlastnosti solných ložisek v Utahu jsou prý unikátní. Neprostupné sluje budou schopny pojmout objem newyorského mrakodrapu Empire State Building, tvrdí Broussard. Miliardy krychlových metrů skladovací kapacity lze podle něj využít pro stlačený vzduch, ale také na skladování zemního plynu, případně ropy. Dosud ale energetický průmysl funguje jako obchod se zmrzlinou bez mrazícího boxu, upozorňuje expert.
Přečtěte si: V Texasu padl rekord ve spotřebě elektřiny
"


URL| http://www.denik.cz/ze_sveta/v-usa-chteji-vybudovat-obri-podzemni-baterii.html

8.2.2010   | blog.aktualne.cz |

Co může vzejít z tajné schůzky Topolánka, Paroubka, Fischera a šéfa ČEZ, kde se mluví o reaktorech a o obnovitelných zdrojích? Energetika vzhůru nohama.

Časopis Týden v pátek informoval, že u premiéra Fischera proběhla v Kramářově vile tajná schůzka. Sešli se na ní premiér naší vlasti, předsedové dvou největších stran a ředitel impéria ČEZ. Kupodivu nejednali o odvolání Romana kvůli jeho polovojenskému komandu ani o tom, jak zachránit severočeské obce před zbouráním. Téma setkání si zjevně určil ČEZ.

„Mluvili o Temelíně, o nějž se přetahují Američané s Rusy, a taky o solárních elektrárnách," prozradil redaktorům dobře informovaný politik. Tipněte si: co z toho chtějí politici v harmonii s ČEZ stavět, a co zaříznout?

Abychom nezůstali na pochybách, správnou odpověď se dočteme hned o několik odstavců níže: "Pokud nedojde k rychlému snížení výkupních cen obnovitelných zdrojů, může dojít k výraznému zvýšení inflace, firmy se stanou nekonkurenceschopné, dojde k odlivu zahraničních investorů a část obyvatelstva se dokonce může dostat do skupiny ohrožené chudobou."

Nikdy dřív bych si to nepomyslel, ale s obnovitelnými zdroji nám tedy hrozí pěkně temná budoucnost! Ještě že nás před ní naši státníci rychle zachrání. S jadernými reaktory zjevně takový problém nemají – nejspíš si od nich slibují světlé zítřky, a kdyby to náhodou nevyšlo, pořád je tady ještě pojistka, že nebudeme mít budoucnost vůbec žádnou.

Žerty stranou. Nemohu nevzpomenout na vládní materiály, které v roce 1992 zpracoval tehdejší ministr Vladimír Dlouhý jako podklad pro rozhodnutí o dostavbě jaderné elektrárny Temelín. Správně a tehdy ještě přímočaře konstatoval, že mezi četná rizika dostavby patří vládní programy na podporu úspor energie, získávání energie z odpadních surovin a také rozvoj obnovitelných zdrojů. Mohlo by totiž vyjít najevo, že žádné reaktory nepotřebujeme.

Klausův kabinet se poté, co výstavbu jihočeských reaktorů jednomyslně schválil, postaral o to, aby tato rizika eliminoval. Důsledky neseme dodnes: Česká republika patří podle statistik Mezinárodní energetické agentury mezi státy s nejvyšší nejvyšších energetickou náročností v celé Evropě; před námi je pouze Balkán. To platí jak v absolutní spotřebě energie na jednotku HDP, kde dosahujeme trojnásobku spotřeby proti evropskému průměru, tak i po přepočtu na paritu kupní síly, která koriguje možné zkreslení směnného kursu. Naopak na chvostu Evropy zůstáváme pokud jde o podíl energie z obnovitelných a alternativních zdrojů.

Ani mohutné plýtvání spolu s likvidací moderních zdrojů však nestačily, a tak masivní nadbytek elektřiny vyvážíme. Ve chvíli, kdy píšu tento text, vidím na online údajích České přenosové soustavy, že čistý vývoz elektřiny (tj. po odečtení dovozů) představuje 2601 MW, tedy jeden a půl násobek temelínské elektrárny. V objemu vyvezené elektřiny na osobu jsme bezkonkurenční evropskou jedničkou – ČEZ shrábne zisky, republika za to platí likvidací krajiny, ničením klimatu, přidušením obyvatel a kumulací jaderných rizik.

Ve srovnání se situací v roce 1992 se mnoho změnilo. Obnovitelné zdroje, tehdy opravdu spíše okrajový doplněk, se etablovaly jako hlavní technologie moderní energetiky. Statistika vývoje instalovaného výkonu v zemích Evropské sedmadvacítky v letech 2000 až 2009 ukazuje, že nejvíce přibylo plynových elektráren (80 000 MW), větrné turbíny obsadily druhé místo s 65 000 MW a na třetí příčce jsou fotovoltaické elektrárny s nově instalovaným výkonem 13 000 MW. Zato v jaderných elektrárnách ubylo 7 000 MW. Obrat, k němuž došlo v novém tisíciletí, vynikne, pokud se podíváme na rok 2009, kdy se už začala odrážet finanční krize. Jednoznačné prvenství patří větrným elektrárnám, kterých se v jediném roce postavilo přes 10 000 MW. Plyn je druhý se 6 600 MW a třetí zůstává fotovoltaika s vloni rekordním přírůstkem 4200 MW. Pro pořádek, jádru ubylo ve vyřazených reaktorech dalších 1400 MW.

Podle vašnostů u kormidla státu i ČEZ je všechno špatně a chtějí to otočit. Snaží se patrně, aby to Česká republika Evropě osladila nejen sveřepým odmítáním spravedlivějšího a demokratičtějšího sdílení správy věcí veřejných, charty sociálních práv, nýbrž i v energetice. Vezmeme-li vládní plácání o solární energetice jako východisko, recept na vyřešení hospodářské krize má svoji vnitřní logiku: Zatímco ve zbytku Evropy bude kvůli podpoře obnovitelných zdrojů nadále docházet k výraznému růstu inflace, prohlubování nekonkurenceschopnosti firem, odlivu zahraničních investorů a ohrožení obyvatelstva chudobou, náš ostrůvek stability zaplněný jadernými reaktory a čmoudícími elektrárnami bude prožívat nebývalou prosperitu.

Jenže nehrozí, že se právě dostavba Temelína II se vším, co k ní patří – tedy likvidací obnovitelných zdrojů, podváděním veřejnosti a násobného překročení rozpočtu – stane pro naši krizi zatíženou ekonomiku fatální? V době klipovitě pojatých médií se snadno sází na rychlé zapomínání, takže si dovolím oprášit ještě jednu historickou informaci. Během devadesátých let, kdy byly v módě neoliberální přístupy, obhajoval ČEZ dostavbu temelínských reaktorů tím, že jaderné elektrárny mají nejnižší počet pracovníků na vyprodukovanou jednotku elektřiny ze všech zdrojů energie; zejména vůči těm obnovitelným, které poskytují několikanásobně víc pracovních míst. Ten graf mám stále uložený v archivu a výjimečně nelhal. Jenže dnes se české veřejnosti předkládá právě budování reaktorů jako jedna z klíčových investic, která má být lékem na nezaměstnanost.

Podobně postavené na hlavu je to s dopadem nové jaderné elektrárny na cenu elektřiny. Jeden nový reaktor, jak ukazuje čerstvá zkušenost z Finska a Francie, stojí kolem sto padesáti miliard korun a jedna kilowatthodina jaderné elektřiny pak přijde na více než dvě koruny - to je téměř dvojnásobek dnešních průměrných výrobních nákladů. Aby se taková investice vrátila, prodejní cena elektřiny se pochopitelně musí patřičně zvednout.

Když je řeč o cenách, vraťme se ke kontroverzní otázce solární elektřiny. Je pravda, že nyní nastavené dotace jsou přemrštěné a měly by se upravit – ale jakou to má příčinu? Cituji z vládní důvodové zprávy k předloženému návrhu novely příslušného zákona: „Obrovský zájem investorů o fotovoltaiku je dán zejména výrazným meziročním poklesem měrných investičních nákladů těchto zdrojů v důsledku snížení cen fotovoltaických panelů o více než 40 %.“

Ano, díky pár let trvajícím dotacím solárních technologií v evropských zemích klesá jejich cena meziročně skoro o polovinu. Zato jaderná energetika dokázala po padesáti letech štědře dotovaného rozvoje od roku 2000 trojnásobně zdražit.

Nyní už snad chápeme, proč mnoho evropských zemích systémově podporuje rozvoj obnovitelných zdrojů. Je to cesta vpřed, z neudržitelné energetiky založené na spalování fosilních paliv a vytváření celé škály jaderných rizik. Dočasné příplatky se v budoucnosti bohatě vrátí.

Ve výše citované vládní zprávě se také uvádí, že v ČR kvůli rozvoji solární energetiky v loňském roce stoupne cena elektřiny o 5 haléřů na kilowatthodinu – to při ceně tří korun, které domácnosti běžně za toto množství elektřiny platí, představuje zdražení o jeden a půl procenta. Vzhledem k prudkému zlevňování fotovoltaiky je na místě příslušný příspěvek snížit, ale ruku na srdce: zatíží nás více zdražení o pár procent kvůli obnovitelným zdrojům, nebo zdvojnásobení spotřebitelských cen, ke kterému došlo od dostavby a spuštění dvou temelínských reaktorů?

Tento text byl napsán pro Deník referendum dne 8. 2. 2009.

Upozornění: Postoje a názory vyjádřené v tomto textu jsou osobním hodnocením autora, nikoliv organizace Greenpeace.


URL| http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/jan-beranek.php?itemid=8864

6.2.2010 | Pelhřimovský deník |
 Padesát dva metrů vysoká rozhledna na Křemešníku už má zaděláno na desítky menších bratrů. Stožáry vysokého napětí budou součástí plánovaného vedení z Kočína u Temelína do rozvodny Mírovka u Havlíčkova Brodu.
Dráty vstoupí do života také mnoha obyvatelům okresu Pelhřimov.
„Překvapilo nás, že plánovaná výstavba představuje cca 720 nových vysokých stožárů v krajině, Krajský úřad kraje Vysočina, který důsledně odmítá stavby větrných elektráren na svém území, nemá k záměru žádné připomínky a nepožaduje ani kompletní zhodnocení vlivu na životní prostředí,“ vyjádřil se k projektu Eduard Sequens ze Sdružení pro záchranu prostředí Calla.
Na krajském úřadě oponují. „Námitky k trasování jsme řešili již v roce 2008. Vtéto fázi projektu není nutné požadovat posouzení vlivu na prostředí, protože to musí ze zákona udělat Ministerstvo životního prostředí,“ uvedla mluvčí kraje Jitka Svatošová. Dodala také, že až obdrží všechny potřebné materiály, bude věc projednávat ještě krajská rada.

Začne se za šest let

Výstavba je plánována na roky 2016 až 2018. Důvodů pro ni je podle mluvčí České energetické přenosové soustavy (ČEPS) několik.
„Jedním z důvodů je posilování příčného spojení. V Česku byla soustava stavěna ze směru výroby do míst spotřeby. Dnes je však situace úplně jiná a přenosová soustava se tomu musí přizpůsobit. Důvodem je také zlepšení spolehlivosti celoevropské soustavy a vyvedení nových bloků Temelína,“ informovala Jana Babůrková z ČEPS.
Zatímco kraj v trase vedení nyní problém nevidí, dotčeným obcím vstoupí do života zásadně.
Dubovice, Eš, Kámen, Olešná, Obrataň, Zachotín nebo Vyskytná jsou jen některé z celkového výčtu trasou dotčených obcí. V Zachotíně se proti plánované trase postavili.
dokončení na straně 3

Kraj bude mít nové dominanty

dokončení ze strany 1
„Pro obec byla první varianta trasy z mnoha důvodů nepřijatelná. Podali jsme protest projektantské firmě a kraji. Naše výtky byly vzaty v potaz a trasa byla posunuta o něco dál,“ sdělil Martin Vacke, místostarosta Zachotína.
Podle něho vedení představovalo hrozbu pro další rozvoj vesnice, mohlo by způsobit odliv obyvatel a celkově snížit kvalitu života. „Momentální trasa Zachotínu nevadí, na stožáry však stejně budeme muset koukat,“ dodal Vacke.
Projektanti částečně ustoupili také Kámenu. „Jižní varianta trasy by zabrala plochy určené pro rozvoj obce. Nyní stožáry povedou ze severu, kde je plánováný obchvat,“ ozřejmil starosta Dalibor Jaroš.
Mezi nejčastější námitky k projektu patří hrubé narušení krajiného rázu, negativní vliv na přírodu, zdraví a rozvoj obcí. „Největší devizou našeho kraje je právě jeho nízká industrializace,“ řekl Martin Vacke. Trasa by měla překlenovat také Jankovský potok, jenž je zanesen do evropsky chráněných území Natura 2000.

Změna je možná

Právě nyní probíhá zjišťovací proces posuzování vlivu na životní prostředí zvaný EIA. V rámci něho mohou jednotlivé obce a organizace projekt připomínkovat. Celé řízení pak bude vyhodnoceno, na základě čehož se bude trasa optimalizovat.
Za problém lze také považovat informovanost obyvatel okresu. Drtivá většina z nich a někdy i starostů obcí vůbec netuší, že se v případě velmi pravděpodobné dostavby nových reaktorů v Temelíně budou muset vyrovnat s novými dominantami.

Region| Vysočina

Čína předstihla EU i USA ve výstavbě větrných elektráren
5.2.2010 |euractiv.cz |

Podle nových statistik celosvětové organizace Global Wind Energy Council (GWEC) trh s větrnou energií vloni opět zaznamenal růst. Tahounem oboru byla Čína, která instalovala více turbín než Evropa a USA.

Celosvětový trh s větrnou elektřinou podle údajů GWEC loni navzdory ekonomické krizi vzrostl asi o 31 %. Třetina nových turbín byla instalována v Číně, kde tím pádem vzrostla výroba větrné energie o 13 gigawattů (GW). Až na pomyslnou druhou příčku dosáhla Evropa s 10,5 GW. Za ní s 9,9 GW skončily Spojené státy americké.
Rok 2009 byl již pátým v řadě, kdy Čína zdvojnásobila své kapacity větrné energie. Dostala se tak do skupiny deseti největších světových trhů s větrnou elektřinou. Minulý rok tato asijská mocnost předehnala v celkové kapacitě svých větrných turbín Španělsko. Dostala se tak na třetí příčku za USA a Německo.
Angelika Pullen, ředitelka GWEC pro komunikaci k tomu říká: „Je velmi pravděpodobné, že se letos Čína dostane přes Německo.“ Dodává, že je pouze „otázkou času“, kdy o svou vedoucí pozici přijdou USA. Přes různá nařčení západních států, že Čína na Kodaňské klimatické konferenci bránila ambiciózní dohodě, tato velmoc rychle pokračuje v masivním rozvoji čisté energie. Tato orientace se má postupně stát motorem čínského ekonomického růstu. Pullen k tomu uvádí, že v Číně toto odvětví silně podporuje vláda.
Roku 2009 se Evropě druhý rok za sebou zvýšila kapacita větrných elektráren víc než jakýchkoli jiných. Druhou příčku obsadily plyn a solární fotovoltaika. Jaderných a uhelných elektráren bylo více odstaveno než vybudováno.
Výkonný ředitel European Wind Energy Association (EWEA) Christian Kjaer řekl, že vysoké ceny ropy nahrávají větrné energii. Při současných cenách ropy okolo 70-80 dolarů za barel jsou nové pobřežní větrné elektrárny srovnatelné s plynovými a pouze o málo dražší než uhelné elektrárny.
Zástupci společností navázaných na větrnou energii jsou ve výhledu na rok 2010 lehce optimističtí, přestože menší producenti mohou čelit problémům kvůli nedostatku likvidity. Nicméně bude velmi obtížné zopakovat loňský nárůst výrobních kapacit větrných elektráren v Evropě (10,5 GW). To by totiž během několika následujících měsíců museli investoři přijít s novými objednávkami. „Na druhou stranu bych byl překvapený, kdyby byl nárůst nižší než osm gigawatt. V EU totiž ve srovnání s ostatními světovými regiony existuje poměrně stabilní politický rámec,“ řekl k tomu Kjaer s tím, že evropský trh s větrnou energií je tak chráněn před výraznými výkyvy.
V loňském roce rozšířilo své výrobní kapacity větrné energie nejvíce Španělsko (2,5 GW), následovalo ho Německo (1,9 GW). Tito dva tradiční evropští lídři v oblasti větrné energie se postarali o 43 % růstu kapacit, za nimi skončila Itálie, Francie a Velká Británie.


URL| http://www.euractiv.cz//clanek/cina-predstihla-eu-i-usa-ve-vystavbe-vetrnych-elektraren-007052

Kapacita větrných elektráren na světě loni stoupla o 31 procent
3.2.2010 | ČTK |
Rozmachu větrných elektráren ve světě nezabránila ani hospodářská krize. Podle dnes zveřejněných údajů organizace Global Wind Energy Council (GWEC) loni kapacita zařízení produkujících energii z větru vzrostla o 31 procent.

Na celkovém navýšení o 37,5 GW na 157,9 GW se z jedné třetiny loni podílel nárůst v nejlidnatější zemi světa Číně, uvedla GWEC v dnešním prohlášení. Sama Čína zaznamenala růst o téměř 100 procent - z 12,1 GW v roce 2008 na 25,1 GW na konci loňského roku.

"Pokračující rychlý růst větrné energie navzdory finanční krizi a hospodářskému poklesu je důkazem atraktivnosti této technologie, která je čistá, spolehlivá a rychle se instaluje," prohlásil Steve Sawyer, šéf zmiňované organizace sdružující více než 1500 nejrůznějších firem a zástupců trhu s větrnou energií.

27.1.2010 | Odpady |
Kapacita větrných elektráren v USA loni stoupla o 39 % na více než 35 tisíc MW, což je zhruba spotřeba 9,7 mil. domácností. Uvedla to Americká asociace větrné energie (AWEA). Elektřina z větrných elektráren však činí pouze 1 % z celkové produkce elektřiny v zemi. Celkem byly instalovány nové větrné turbiny o kapacitě 9900 MW, v roce 2008 kapacita nových turbin činila 8400 MW. Spojené státy se v roce 2008 staly světovou jedničkou ve výrobě elektřiny z větru, z první pozice sesadily Německo. Za loňský rok je však možná překonala Čína, kde vláda všeobecně podporuje výrobu čisté elektřiny, tedy i elektřiny z větru. Údaje z Číny zatím nejsou k dispozici.
Nejvíce se kapacita větrných elektráren loni zvýšila v Texasu, a to o téměř 2300 MW. Elektřina z větru má na celkové výrobě elektřiny v Texasu podíl 6 %. Následovaly Indiana a Iowa.

26.1.2010 |  E15 | autor Jan Dusík, ministr životního prostředí
České domácnosti vysává sluneční upír. Živí se příspěvkem na obnovitelné zdroje energie, zejména tu solární. Takový dojem ční z českých novin. Ano, stát skutečně před několika lety nastavil účinný systém podpory obnovitelných zdrojů. Investorům se konečně začalo vyplácet podnikání v této oblasti a využívání obnovitelných zdrojů roste. Obnovitelné zdroje se ve světe podporují běžně.
To vede k větším investicím do vývoje a ke zlevňování technologií. Ano, ukázalo se, že i v Česku tento mechanismus funguje. Výrazně klesly zejména náklady na postavení solárních elektráren. Je proto fér, aby se výkupní ceny elektřiny ze solárních elektráren upravily. Bylo to ale ministerstvo průmyslu, které s předložením novely zákona otálelo. Podpora obnovitelných zdrojů se skutečně promítá do ceny elektřiny. Nyní je to zhruba osm haléřů na kilowatthodinu, pro čtyřčlennou rodinu tedy zhruba 250 korun ročně. Pro srovnání, dálniční známka zdražila meziročně o pětinu. Ano, elektřina zdražuje. Ale ne kvůli obnovitelným zdrojům.
Od roku 2005 stoupla průměrná cena elektřiny v domácnostech ze 2,70 koruny na současných 4,65 koruny za kilowatthodinu. Příspěvek na podporu obnovitelných zdrojů ale za tu dobu stoupl ze čtyř na osm haléřů. Nárůst ceny elektřiny způsobily energetické společnosti. Obnovitelná energie stojí peníze. Ale pokud chceme dýchat čistý vzduch, snižovat závislost na ruském plynu a podporovat lokální zdroje, nevidím jinou cestu. Jsem přesvědčen, že za těch pár haléřů to opravdu stojí.

26.1.2010 | ČTK |
Česká technologická platforma Smart Grid, jež chce podpořit inovaci tuzemských energetických soustav zaváděním tzv. inteligentních sítí, na dnešní valné hromadě doplnila své představenstvo a zahájila činnost. Sdružení, které založila asi desítka firem a institucí, to sdělilo ČTK v tiskové zprávě. Inteligentní sítě se samočinně řídí, mimo jiné mají umožnit optimální využití elektřiny z obnovitelných zdrojů. Cílem Smart Grid je zmapovat potřeby výzkumu a vývoje inteligentních sítí v časovém horizontu deseti až patnácti let a vytvořit strategickou výzkumnou agendu, která se bude snažit překonávat bariéry rozvoje, rozmístění a používání nových technologií v oblasti energetických sítí. Mezi zakládající členy sdružení Smart Grid patří například firmy ABB, Landis+ Gyr, Unicorn nebo Západočeská univerzita v Plzni. Účast vědecko-výzkumných institucí a konkurujících si firem je podle sdružení zárukou nezávislosti, kvality a objektivity budoucích stanovisek platformy. Předsedou představenstva byl dnes zvolen Antonín Popelka ze společnosti AIS. Dalšími členy vrcholného orgánu sdružení jsou například Vladimír Kovář ze společnosti Unicorn, Jaroslav Hendrych z firmy Landis+ Gyr nebo Pavel Nosek z firmy ABB. Inteligentní sítě se samočinně regulují a dokážou přenášet elektřinu vyrobenou z jakéhokoliv zdroje od centralizované i decentralizované výroby až ke spotřebiteli. Jsou také schopny samy reagovat na přetížení v síti a přesměrovat tok elektřiny, čímž předcházejí možným výpadkům. Odběratelům elektřiny nabízejí tyto pokročilé sítě například možnost odložení vybrané části spotřeby jako jsou pračky a myčky na období s výhodnější cenou. Sítě také vytváří vhodné prostředí pro uplatnění nových typů spotřeby, jako jsou elektromobily. Elektrárenská společnost ČEZ chce v letošním roce v rámci pilotního projektu osadit asi 40.000 takzvaných "chytrých" elektroměřidel ve Vrchlabí v Královéhradeckém kraji. Tato měřidla jsou společně s dalšími technologickými doplňky krokem na cestě k vybudování první chytré distribuční sítě smart grid v ČR.

25.1.2010 | Krkonošský deník |
Pětapadesát občanů si „startovní“ dluhopis za korunu koupilo minulý týden, další o něj při setkání projevili zájem. Vítězná – První občané se stali akcionáři plánovaného větrného parku. Za symbolickou korunu si dluhopis koupilo pětapadesát lidí.
Součástí akce, která se konala minulý týden ve sportovním centru, byla i diskuze se zástupci investora. Tím je společnost Eldaco. Počet prodaných akcií není určitě konečný. “Podle vyjádření místních budeme muset přijet minimálně ještě jednou, protože o koupi budou mít zájem i další členové rodin,“ upřesnil předseda Michal Janeček. Doplnil také, že zájem o koupi projevily rovněž obce, takže i ony se budou moci stát akcionáři.
Pozitivně vidí akci starosta Vítězné Zdeněk Műhl. „Očekával jsem, že přijde méně lidí. Na dvouhodinovou prezentaci dorazilo asi sedmdesát lidí, kteří se zástupci Eldaca diskutovali o elektrárnách. Nezaznamenal jsem ani jedinou reakci, že by je tu nechtěli,“ uvedl. Pokud by akcie mohly nakupovat i obce, určitě se zapojí. „Jedná se ale o záležitost zastupitelstva, které by nákup muselo schválit. Já bych to určitě podpořil,“ dodal starosta. Větrné parky vlastněné lidmi, žijícími v blízkosti elektráren, jsou v západní Evropě zcela běžné. U nás se jedná o novinku.
Občanský větrný park Vítězná by měl stát přibližně dvě stě čtyřicet milionů korun. Drobní akcionáři budou vlastnit dvacet procent. Eldaco předpokládá návratnost investic okolo deseti let.
Nedaleko obce vyrostou dvě větrné elektrárny, každá o výkonu 3 MW, nejvýkonnější svého druhu v České republice. „Nyní nás čeká příprava stavebního řízení a do jednoho roku samotná realizace,“ doplnil předseda představenstva Občanského větrného parku Michal Janeček.
Nyní bude záležet na samotných vlastnících „startovací“ akcie, zda ji později využijí pro nákup skutečných dluhopisů až do hodnoty šesti tisíc korun. Nemusejí tak dávat peníze v době vývoje projektu. Nenesou žádné riziko v případě neúspěchu projektu a můžou si počkat až do doby začátku stavby. Další zájemci si mohou koupit akcie od 1. února přímo na obecním úřadě ve Vítězné, nebo přes kancelář společnosti Eldaco.

22.1.2010 | ekonomika.iDNES.cz  |
V obci Vítězná u Dvora Králové vznikne zřejmě první větrná elektrárna, kterou budou zčásti vlastnit místní obyvatelé. Společnost Eldaco, která projekt za 230 milionů korun postaví, lidem nabídla předkupní právo na dvacet procent akcií. Model, s nímž pracuje řada firem v cizině, používá jako první v Česku. Na okraji Vítězné mají vyrůst dvě větrné elektrárny, každá o výkonu tři megawatty. Dohromady pokryjí roční spotřebu asi 12 tisíc domácností. Za to, že obec stavbu dvou větrníků umožní, bude firma ročně přispívat do obecní pokladny částkou 150 tisíc korun. O cenné papíry už projevilo zájem asi 55 obyvatel. Projekt už úspěšně prošel posouzením vlivu na životní prostředí EIA. "Máme velkou šanci získat ještě letos stavební povolení," řekla iDNES.cz předsedkyně představenstva Eldaco Iva Šťastná. Investor nabídne pětinu elektrárny. Firma chce postavit elektrárny v dalších čtyřech lokalitách a lidem nabídnout dva tisíc kusů prioritních akcií dceřiné společnosti Občanský větrný park, které jim umožní do projektu investovat až 27 tisíc korun. Eldaco předpokládá, že do každého projektu dá své peníze asi 400 lidí."Podle ohlasu si myslíme, že počty akcionářů naplníme. Zájem projevily rovněž obce, takže budeme prodávat akcie i jim," řekl šéf Občanského větrného parku Michal Janeček. "S vedením společnosti jsme o tom už jednali. Firma má pro obce, kterých se projekty týkají, připravenou výhodnou nabídku," řekl iDNES.cz starosta Vítězné Zdeněk Muhl. Eldaco nabídla lidem akciový podíl na větrných elektrárnách už předloni u dvou větších projektů. Jejich realizace je ale zatím v nedohlednu.
URL| http://ekonomika.idnes.cz/kupte-si-vetrnou-elektrarnu-nabidla-firma-lidem-ft2-/ekonomika.asp?c=A100122_153518_ekonomika_vem

6.1.2010 | ČIA |
Velvyslanec České republiky ve Spolkové republice Německo Rudolf Jindrák v Berlíně podepsal statut Mezinárodní agentury pro obnovitelnou energii (IRENA). Souhlas se členstvím České republiky v
agentuře vyslovila česká vláda koncem listopadu loňského roku.

V následujících měsících proběhne proces ratifikace, pro jehož dokončení je zapotřebí souhlas Parlamentu a podpis prezidenta republiky. Za členství České republiky v IRENA bude odpovídat Ministerstvo průmyslu a obchodu, které bude důležité otázky konzultovat s dalšími ministerstvy.

Hlavním posláním agentury IRENA je podporovat využívání všech forem obnovitelné energie, a tím přispívat k dosažení udržitelného rozvoje. IRENA má také za cíl financovat vývoj nových technologií a napomáhat v jejich transferu do rozvojových zemí. Statut nové agentury podepsalo již 137 zemí.

15.12.2009 | Česjká společnost pro větrnou energii |
Jedním z nejúčinnějších nástrojů v boji proti klimatickým změnám je větší využívání OZE, na tom se shoduje celý svět včertně vědců na Kodaňském summitu. Tento názor ale nesdílí české úřady. Česká společnost pro větrnou energii (ČSVE) byla nucena podat u Evropské komise stížnost proti České republice, která neplní svou povinnost ve vytváření podmínek pro větší využívání OZE.

celý článek

15.12 | ČTK |
New York 15. prosince (ČTK) - Starosta New Yorku Michael Bloomberg by rád u pobřeží tohoto amerického velkoměsta postavil největší větrný park na světě. K výstavbě gigantického komplexu větrných elektráren se Bloomberg nechal inspirovat návštěvou rozsáhlého větrného parku u pobřeží dánské Kodaně, kde momentálně probíhá klimatická konference OSN. Informoval o tom server deníku The New York Times.

Větrný park u amerického pobřeží v Atlantickém oceánu by mohl stát až tři miliardy dolarů (asi 53 miliard korun). Podle The New York Times by měl kapacitu až 700 megawatt.

Podle jednoho z Bloombergových spolupracovníků by úřady měly obdržet první návrhy spojené s budováním komplexu začátkem příštího roku.

Jedním z problémů, na který zastánci větrných elektráren podle The New York Times ovšem naráží, je odpor lidí, jimž se nelíbí vzhled mohutných větrníků. Často se ozývají hlasy, podle kterých tyto konstrukce hyzdí krajinu či výhled na mořskou hladinu.

Bloomberg ale tyto názory odmítá. "Nechápu na co si stěžují," podotkl při prohlídce větrného parku v Dánsku. "Dívali by se snad raději na uhelnou elektrárnu

3.12.2009 | Hospodářské noviny |
Globální oteplování
Ostrov Samso vystačí výhradně s obnovitelnými zdroji Před kodaňskou konferencí se stal ostrov zářným příkladem

nenápadný dánský ostrov Samso leží v průlivu u jutského pobřeží, nějaké dvě hodiny cesty trajektem z pevniny. Pro Dánsko, které příští týden hostí významnou konferenci o klimatu, je to ale především místo, které naplnilo představy ekologů.
28 kilometrů dlouhý ostrov s čtyřmi tisíci obyvateli se stal vůbec prvním rozsáhlejším územím industrializovaného světa, které si vystačí s „čistou“ energií.
Čtyřiašedesátiletý farmář Erik Andersen vyjíždí každé ráno s e svým traktorem, který jezdí na řepkový olej, který pěstuje na svých polích. Energii a teplou vodu na své farmě získává pomocí slunečních kolektorů.
„Mám dobrý pocit z toho, že nespotřebovávám žádnou dováženou energii,“ řekl novinářům. Krátce před summitem se usedlíci, jako je Andersen, stali mediálními hvězdami, Dánsko se krátce před summitem snaží „prodat“ učebnicový průkopnický příklad soběstačného ostrova, který žije výhradně z obnovitelných zdrojů.
Vedle solárních kolektorů tady potkáte na každém kroku turbíny větrných elektráren. Produkce škodlivých emisí? Téměř nulová.
Obyvatelé baltského ostrova se nenadálému přívalu popularity nebrání. Jsou na svou soběstačnost pyšní.„Když jste částí projektu, jako je tento, máte úžasný pocit, že je možné žít v souladu s přírodou,“ říká Andersen.
Celý ambiciózní projekt se začal před dvanácti lety. Farmáři dostali od vlády v Kodani nabídku. Chcete žít na své farmě soběstačně, z obnovitelných zdrojů, bez využívání fosilních paliv? Na nabídku kývli.
A nyní, po deseti letech, znají i odpověď. Jde to.
Větrné turbíny dokonce vyrábějí víc energie, než kolik jí doprava na ostrově dokáže spotřebovat.
Ostrované se snaží zkušenosti předávat dál. Energetická akademie na ostrově zprostředkovává výměnu se zahraničím. Nabízí zkušenosti, jak získává energii z větrných turbín, jak využívá obnovitelných zdrojů při dálkovém vytápění.
Ostrované jsou spoluvlastníky turbín, které jsou vybudovány i při pobřeží ostrova. Nemusí tedy energii dodávanou větrem kupovat.
Příběh ostrovanů zní tak trochu jako ekologická pohádka. Všechno funguje. Návštěvníky obvykle napadne, nakolik je tato zkušenost importovatelná do jiných míst.
Pravdou je, že ostrov má unikátní pozici, slunečných dní není málo, silný vítr tady téměř neustává. A také oporu v dánských zákonech, které například stanoví pro producenty energie z obnovitelných zdrojů výhodné ceny.

***

O co jde v Kodani

Nástupce Kjóta Summit oSN o změnách klimatu se bude konat 7. až 18. prosince 2009 v kodaňském konferenčním centru Bella Center. Na konferenci byli pozváni lídři 191 zemí. Summitu bude předsedat premiér hostitelské země Lars Lökke Rasmussen. Cílem summitu je uzavřít novou dohodu o boji se změnami klimatu, která nahradí Kjótský protokol. Skromné cíle Nová dohoda by v souladu s takzvanou cestovní mapou z Bali nahradila Kjótský protokol, jehož platnost vyprší v roce 2012. Jako reálnější se nyní však jeví možnost, že výsledkem setkání bude pouze politická deklarace. Závazná smlouva by v takovém případě byla uzavřena až později, zřejmě v průběhu příštího roku. Střet dvou světů Závazky vyplývající z nového plánu se už nemají týkat pouze vyspělých průmyslových zemí, ale měly by se k nim připojit i rozvíjející se ekonomiky, zejména Čína a Indie. Jedním z klíčových bodů summitu proto bude jednání o mechanismu, jakým budou bohaté státy spolufinancovat nezbytná opatření v chudých zemích. Snížit emise Jednání o nástupci Kjótského protokolu zřejmě budou vycházet z doporučení vědců, aby vyspělé země snížily do roku 2020 své emise skleníkových plynů o 25 až 40 procent v porovnání s rokem 1990. V roce 2050 by pak měly být celosvětové emise nižší nejméně o polovinu.

Foto popis| ÚSpěšný prOJekt Ambiciózní projekt na ostrově Samso začal před dvanácti lety. Větrné turbíny dokonce vyrábějí víc energie, než kolik jí doprava na ostrově dokáže spotřebovat.
Foto autor| foto: REUtERS

O autorovi| Jiří Sládek, jiri.sladek@economia.cz

11.11.2009 | Britské listy |
Silný vítr vyrovnal výkon jedenácti jaderných elektráren

celý článek

26.10.2009 | ČIA |
Přesně tři čtvrtiny lidí si přejí, aby Česká republika využívala přednostně obnovitelné zdroje energie. Mezi ekologickými zdroji vede solární energie, kterou preferuje 34 procent respondentů. Následují vodní elektrárny (19 procent) a větrné elektrárny (16 procent). Nejméně ohlasů vzbuzuje zatím nepříliš známá geotermální energie. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK. Z průzkumu také vyplynulo, že Češi si uvědomují nutnost dražší obnovitelné zdroje podporovat. Přes 90 procent obyvatel považuje za důležité investice do výroby, která je šetrnější k životnímu prostředí. Celkem 53 procent respondentů zároveň podobné investice podporuje i za cenu zvýšení ceny energií. Průzkum realizovala agentura STEM/MARK v září tohoto roku, oslovila celkem 951 osob.

11.9.2009 | ČSVE  |

Větrné elektrárny v České republice vyrobily v prvním pololetí roku téměř 143 milionů kWh elektřiny a meziročně tak navýšily produkci o 22,5 %. Elektřina vyrobená z větru zároveň znamená pokrytí spotřebu více než 220 tisíc lidí.

Větrné elektrárny v České republice vyrobily za prvních šest měsíců roku 2009 celkem 142,8 GWh elektřiny. Vyplývá to ze statistik uveřejněných Energetickým regulačním úřadem (ERÚ, www.eru.cz). Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku jde o 22,5% nárůst. Při identické výrobě ve druhém pololetí roku by zároveň tato produkce znamenala pokrytí roční spotřeby 220 tisíc lidí. Obrazně by šlo např. o dodávku elektřiny pro všechny obyvatele Plzně a současně i Karlových Varů. V loňském roce vyrobily české větrné elektrárny podle statistik ERÚ 244,7 GWh elektřiny, čímž saturovaly spotřebu více než 172 tisíc lidí.

V současnosti je na území ČR ve větrných elektrárnách instalován výkon v hodnotě cca 150 MW. ČSVE počítá s tím, že do čtyř let stoupne instalovaný výkon ve větrných elektrárnách na úroveň 1000 MW. Tyto kapacity vyrobí přibližně 2,5 TWh elektrické energie, což je prakticky ekvivalent dnešní výroby ve vodních elektrárnách a zároveň plné pokrytí spotřeby Jihomoravského kraje a Vysočiny.

Největší instalovaná kapacita je na území ČR v Ústeckém kraji (82,8 MW instalovaného výkonu), následují kraje Olomoucký (19,2 MW), Vysočina (7,7 MW) a Jihomoravský kraj (6,3 MW). Meziročně vzrostla instalovaná kapacita o téměř 12 procent.

Úměrně instalované kapacitě se také v prvním pololetí roku vyvíjela produkce elektřiny v jednotlivých krajích. Nejvíce „natočily“ větrné elektrárny v Ústeckém kraji (93,1 GWh), s odstupem následovaly Olomoucký kraj (16,9 GWh), Kraj Vysočina (9,1 GWh) a Jihomoravský kraj (5,7 GWh).

V přístupových rozhovorech s Evropskou unií se Česká republika zavázala plnit indikativní cíle výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Přestože má EU omezené možnosti vyžadovat po ČR plnění indikativního cíle, měli bychom průběžně usilovat o navyšování podílu obnovitelných zdrojů v energetickém mixu. „V rámci jednání o klimaticko-energetickém balíčku si ČR návrhově stanovila závazný cíl pro rok 2020 v podobě 13% podílu obnovitelných zdrojů. Vhodný mix, kdy dominantní jadernou energii doplní mj. také právě obnovitelné zdroje, doporučila nedávno pro Energetickou koncepci také zpráva tzv. Pačesovy komise,“ říká předseda České společnosti pro větrnou energii (ČSVE) Michal Janeček. V loňském roce se podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny blížil k 5procentní hranici.

26.8.2009 | Realit |
Hitem dnešní doby jsou větrné elektrárny. A to nejen u nás, ale v celém světě. Například v Evropě v roce 2008 byly právě větrné elektrárny nejvíce budovaným zdrojem elektrické energie, předčily elektrárny plynové, uhelné i všechny ostatní.

Průkopníky ve využívání energie větru byli již od 50. let Dánové, jejichž větrné elektrárny pokrývají v současnosti více než pětinu jejich celkové spotřeby energie. Zatímco v 90. letech a na začátku 21. století byl rozvoj větrných elektráren koncentrován do několika málo států (Dánsko, Německo, později Indie, částečně USA), v posledních pár letech se jedná o celosvětově rozšířený fenomén. Hlavní příčinou byly rostoucí ceny fosilních paliv a jejich patrný dopad na přírodu a stále dokonalejší technologie větrných elektráren. Vedle geografického rozšíření provází rozmach i angažovanost dalších společností původně stojících mimo obor. Do větrných elektráren začaly masivně investovat velké energetické společnosti (např. španělská Iberdrola), silně jsou zapojeny bankovní instituce a další. Vstup těchto velkých hráčů na „větrný“ trh přinesl nezbytné prostředky a významně přispěl k růstu odvětví. V mnoha zemích se na rozvoji výrazně podílejí různé druhy státních podpor obnovitelných zdrojů. Větrné elektrárny se staly významnou součástí světové energetiky.

Tahouny ve využívání větru jsou Německo a USA

Za poslední dva roky došlo ke zdvojnásobení celkového výkonu větrných elektráren na více než 120 GW ke konci roku 2008. Větrníky ve světě letos vyrobí asi 260 TWh a zaměstnáno je ve větrném sektoru více než 400 tisíc lidí. Od 90. let bylo světovým tahounem ve využívání energie větru Německo a až loni bylo odsunuto na druhé místo díky masivní výstavbě v USA, které za poslední dva roky zdvojnásobily svoji kapacitu na 25 GW. Větrná energetika vylétla z evropského hnízda do dvou dalších hlavních oblastí – USA a Asie v čele s Čínou a Indií. Americký loňský nárůst 8,4 GW byl rekordní. Největší koncentrace větrníků se nachází v Texasu, na Středozápadě a v Kalifornii. Koncem roku 2008 však zasáhla finanční krize i větrný sektor a začalo být daleko složitější najít financování pro nové projekty, což samozřejmě znamená i útlum poptávky po nových strojích atd. Vítr mírně zpomalil, ale i díky nové administrativě si drží silnou strategickou pozici a s lepšími časy můžeme očekávat opět velmi dynamický růst. Pro Asii jsou poslední dva roky charakteristické razantním nástupem Číny. Poměrně tradiční větrná velmoc Indie si udržuje stabilní nárůst, Čína však za poslední tři roky zdesateronásobila výkon na celkových 12,2 GW na konci 2008. Čína si stanovila vítr jako jednu z priorit svého energetického mixu a soustřeďuje větrníky do několika vybraných oblastí (jinde jde zpravidla o decentralizovaný zdroj energie). Na čínské větrné energii se podstatně nepodepsala finanční krize a předpokládá se, že letos opět zdvojnásobí svoji kapacitu.

Bariérou jsou komplikované povolovací předpisy

V Evropě přibylo v minulém roce 8,9 GW a celkem tak bylo koncem roku 2008 v evropských větrných elektrárnách instalováno 66 GW (z toho 65 v EU), které ročně vyprodukují okolo 142 TWh elektrické energie (pro představu – firmy a domácnosti v Česku loni spotřebovaly dohromady 60 TWh). Ačkoli byl vývoj větrné energetiky loni prostorově rovnoměrnější než v letech minulých, stále jsou patrné velké rozdíly. Přirozeně jde jednak o rozdílné přírodní poměry, ale také o různé legislativní podmínky a rychlost (pomalost) administrativních procesů v jednotlivých státech. Je na každém státě EU, jakou zvolí nebo nezvolí formu podpory obnovitelných zdrojů energie, ale obecně lze říci, že politická podpora na státní úrovni není nedostatečná. Bariéry rozvoje v některých zemích představují hlavně komplikované povolovací procesy nových projektů, jinými slovy státní dobré úmysly šetřit přírodu a dostát mezinárodním závazkům nenacházejí cestu na lokální úroveň (u nás např. krajské úřady), která hraje při posuzování projektů klíčovou roli. Vedle problémů administrativního rázu jsou s novými větrníky spojeny i nové technické požadavky, a to hlavně nové nároky na distribuční soustavy, jejichž nedostatečná kapacita často nedovoluje realizace jinak přínosných projektů. Žádný nový obor však nemůže vzkvétat bezbolestně.

Česká republika patří do třetí vlny

Tradiční evropské a světové lídry Německo, Španělsko a Dánsko v současnosti následuje druhá vlna v čele s Itálií, Francií a Velkou Británií, kde vítr nabírá na obrátkách. Státy třetí vlny (Polsko, Maďarsko, Bulharsko, Česko aj.) se loni víceméně poprvé významněji ukázaly v evropském měřítku. Průkopníci v masivnějším využívání energie větru Dánsko a Německo mají nejrychlejší růst již za sebou. V Německu vrcholil meziroční růst nově postavených elektráren v roce 2002, od té doby se každoroční nárůst ustálil, loni činil 1,7 GW, což v tomto ohledu stále řadí Německo na čtvrté místo na světě. Žádná země nemá nekonečný „větrný potenciál“ a řada vhodných lokalit byla již využita. To platí především pro Dánsko, kde se buduje již téměř výhradně na šelfu v moři (tzv. offshore). Ekonomická krize zatím nemá tak výrazný dopad na evropský vítr ve srovnání s USA a stále jsme svědky obrovsky dynamického rozvoje, který je stále v řadě zemí na svém počátku. V příštích letech se očekává pokračování rychlého růstu, který zaznamená většina evropských států. Odhaduje se, že v roce 2013 bude v Evropě 118 GW a později se začnou výrazně uplatňovat offshore elektrárny. Celosvětový výkon větrníků v roce 2013 dosáhne podle organizace GWEC 332 GW.

Průkopníky a nadšence vystřídal tvrdý byznys

Dánské a německé pokroky začátkem 90. let našly odezvu i u nás. Ve spíše nadšeneckém úvodním období první poloviny 90. let bylo postaveno 24 elektráren, převážně prototypů české výroby. Většina z nich se však záhy začala potýkat s vážnými problémy jednak kvůli špatným výběrům lokalit s nízkými rychlostmi větru a také kvůli poruchovosti nových prototypů české výroby, které lákaly především svojí cenou. Zároveň se očekávala podpora státu jak pro provozovatele elektráren, tak pro podporu vývoje technologie. V letech 1996–2001 řada elektráren zkrachovala, skončila i výroba českých strojů. Zlom nastal koncem roku 2001, kdy byl vyhlášen povinný zvýhodněný výkup elektřiny z větru. Protože přípravy projektů trvají zpravidla minimálně dva roky, větší nárůst výstavby elektráren nastal až roku 2004. Další významnou událostí, která nastartovala vývoj v současnosti, bylo přijetí zákona o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů v roce 2005, který garantuje výkupní cenu elektřiny z nových elektráren na 15 let dopředu. Poučení z nezdaru prvních větrníků způsobilo, že investoři již stavějí pouze moderní kvalitní elektrárny, přičemž stále roste jejich průměrný výkon i účinnost. Limitujícím faktorem jsou však zejména přírodní podmínky (dostatečně „fouká“ jen na některých místech), husté osídlení, omezené kapacity distribučních soustav, rozsáhlá ochranná pásma vojenských radarů a hlavně jistá rozpolcenost podpory větrné energetiky. Na jednu stranu si přejeme šetřit přírodu výrobou elektřiny z obnovitelných zdrojů, na druhou stranu jsou před investory kladeny administrativní překážky (někdy i nepřekonatelné) zpomalující další rozvoj. Větrníky potřebují politickou podporu a lepší informovanost veřejnosti, protože stále přetrvává nedůvěra a neopodstatněné obavy, které často vyúsťují v negativní postoje místních a krajských samospráv. S tím souvisejí i zdlouhavé a komplikované povolovací procesy, jejichž zjednodušení by pomohlo větrné energetice a v důsledku i přírodě a lidem. Vyspělým zemím jsou již výhody větrné energie zřejmé, my je objevujeme trochu pomaleji.

Veronica - ekologický institut

Naléhavost úplné "dekarbonizace" vyspělých zemí (čili odpoutání se od užívání fosilních paliv) během nejbližších tří čtyř desetiletí, a poté i zemí rozvojových, vede nutně k úvahám, jaké zdroje energie mohou zajistit nejvyšší a nejrychlejší snížení úhrnu emisí fosilního uhlíku. I když na tom záleží nejvíce, lze jako pomůcku při rozhodování nabídnout i další kritéria. S promyšleným souborem kritérií zhodnotila řadu možných zdrojů elektřiny a možností pohonu vozidel studie Marka Z. Jacobsona ze Stanfordské univerzity. Studie je myšlená jako vodítko pro politiky, úředníky i průmyslníky, jaké rozvíjející se technologie by měli podporovat.
Její jednostránkové shrnutí s názvem „Elektřina z větru vychází jako nejlepší mezi alternativními zdroji energie“ je dostupné jako http://ec.europa.eu/environment/integration/research/newsalert/pdf/141na4.pdf

Podrobnější je třístránkové shrnutí autora  http://www.stanford.edu/group/efmh/jacobson/Briefing1008.pdf
a plná práce EnergyEnvRev1008.pdf (763 KB) je volně dostupná (jako koncept s očíslovanými řádky) na http://cleanairalliance.org/node/639 : Review of Solutions to Global Warming, Air Pollution, and Energy Security

Autorova prezentace k tomu (8 MB) je Review of Energy Solutions to Global Warming, Air Pollution, http://www.nationalwind.org/pdf/Jacobson.pdf

(Další autorovy práce viz: Stanford University Professor - Mark Z. Jacobson http://www.stanford.edu/group/efmh/jacobson/ )

Studie se soustředí na Spojené Státy, nicméně její závěry lze aplikovat i na Evropu. Výhodnost jednotlivých technologií hodnotí podle emisí ekvivalentu oxidu uhličitého (tedy poškození klimatu), počtu úmrtí, které lze při dané volbě technologií očekávat (to zahrnuje i emise z provozu vozidel), záboru místa, hojnosti zdrojů, nároků na vodu, provozní spolehlivosti, vlivů na volně žijící živočichy a ještě čtyř dalších kritérií. Z takových jedenácti kritérií vychází kombinace větrných elektráren a akumulátorových vozidel jako daleko nejlepší volba pro dopravu (vítězí v sedmi kategoriích).

Jako standard uvažuje studie větrné turbíny o nominálním výkonu 5 MW. Po větrných elektrárnách vycházejí nejlépe koncentrační solární tepelné elektrárny (pro slunné oblasti blíže rovníku). Na opačném konci pořadí je etanol z celulózy a z obilí a elektřina z uhlí při užití CCS (záchytu a ukládání oxidu uhličitého) a z jádra. To jsou technologie, které si veřejnou podporu rozhodně nezaslouží. Pokud by ji dostaly, mnohem účinnější cesty k ochraně klimatu, lidí a přírody by tím byly zpomaleny.

U větrných turbín se mezi jejich nevýhodami zmiňují rušivá výstražná světla a srážky ptáků a netopýrů s jejich rotujícími listy. Oba vlivy lze velmi snížit užitím radaru sledujícího okolí větrných farem. Ten zajistí komunikaci s případně se blížícím letadlem  (jen tehdy se zapnou signální světla) a také zabrzdění rotorů, když se za špatné dohlednosti blíží hejno ptáků. Článek o tom v Guardianu viz   http://www.guardian.co.uk/world/2009/may/01/texas-wind-farm-birds-radar a příslušná vyspělá technologie OCAS je popsána na http://www.ocasinc.com/

Brusel 22. června (ČTK) 

Český člen Evropské komise Vladimír Špidla dnes řekl, že boj proti oteplování ovzduší způsobí ztrátu mnoha pracovních míst ve znečišťujících odvětvích, ale vytvoří stovky tisíc "zelených" pracovních příležitostí. Jeho slova při zahájení odborného fóra v Bruselu citovala agentura AFP.

Evropská komise podle Špidly odhaduje, že dosažení cíle Evropské unie vyrábět pětinu energie z obnovitelných zdrojů vytvoří do roku 2020 410.000 pracovních míst. Agentura nezmiňuje, zda Špidla vyčíslil i předpokládané ztráty pracovních míst ve znečišťujících odvětvích, která by se měla omezovat.

Citovala Světový fond na ochranu přírody (WWF), podle něhož teď v ekologicky čistých odvětvích pracuje v EU 3,4 milionu lidí přímo a pět milionů nepřímo. Velmi znečišťující obory, jako jsou doly, výroba elektřiny, rafinerie, plynárenství, ocelárny a cementárny, představují podle WWF 2,8 milionu míst.

Úsilí o dosažení cíle EU snížit do roku 2020 emise skleníkových plynů o 30 procent by ve Francii mělo umožnit vytvoření 316.000 pracovních míst v energetice využívající obnovitelných zdrojů a 564.000 dalších v oborech spjatých s energetickou efektivností, jako jsou doprava a stavebnictví, soudí WWF. Za stejnou dobu by prý mohlo být zlikvidováno 138.000 pracovních míst v energetice a 107.000 v automobilovém průmyslu.

2.6.2009| zpravodaj ČTK | 

Při zvyšování podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě elektřiny, které si Evropská unie dala za cíl v rámci boje proti změnám klimatu, by mohlo v bloku vzniknout až kolem 410.000 nových pracovních míst. Tento sektor by pak měl vytvářet celkovou přidanou hodnota ve výši zhruba 1,1 procenta unijního HDP. Vyplývá to ze studie, kterou dnes zveřejnila Evropská komise.

Unie se předloni na jaře zavázala, že do roku 2020 sníží objem emisí skleníkových plynů nejméně o 20 procent. Současně také slíbila, zvýší podíl obnovitelné energie na krytí energetické spotřeby na pětinu proti 8,5 procenta v roce 2005.

Studie zkoumala dopad plánovaných změn na ekonomický růst a zaměstnanost ve 27člennném bloku. "Ukazuje to, že výhody obnovitelných zdrojů, pokud jde o bezpečnost zdrojů a boj s klimatickou změnou, může jít ruku v ruce s ekonomickými výhodami," prohlásil k tomu v dnešním prohlášení eurokokomisař pro energetiku Andris Piebalgs.

V roce 2005 v sektoru obnovitelných zdrojů pracovalo kolem 1,4 milionu lidí a jeho hrubá přidaná hodnota dosahovala přibližně 58 miliard eur. Podle závěrů studie povede naplňování unijních slibů k tvorbě dalších přibližně 0,24 procenta HDP v EU v roce 2020.

Udělejte si výlet k moderním větrným elektrárnám
Dne 13.6.2009 (sobota) od 10:00 do 16:00 proběhne na 15 lokalitách po celé České republice Den otevřených dveří větrných elektráren.

Více se dozvíte na adrese www.csve.cz v sekci akce

5.5.2009 | Hospodářské noviny |

Už deset let jsme svědky jevu, kterému se říká jaderná renesance. Alespoň to říkají šéfové energetického průmyslu. Třeba mají i pravdu, dosud se však něco takového nijak viditelně neprojevilo třeba v podobě vyššího počtu objednávek na nové jaderné reaktory.
A krize, s níž se teď svět potýká může dokonce znamenat, že anoncované oživení jaderného průmyslu skončí dříve, než se stihne rozvinout.

Riziková nevěsta

Země západní Evropy a Severní Ameriky si od začátku 90. let objednaly výstavbu dvou reaktorů – jeden má stát ve finském Olkiluoto, druhý ve francouzském Flamanville. Oba projekty se ale potýkají s vážnými problémy.
Důvod je zřejmý: pro investory jaderné elektrárny stále nejsou nijak zvlášť atraktivní. Pokud totiž částku nutnou k výstavbě jaderné elektrárny navýšíme o úrok z bankovních úvěrů, dostaneme ve výsledku sumu, která představuje minimálně dvě třetiny z ceny každé kilowatthodiny vyrobené elektřiny.
Před deseti lety nukleární průmysl odhadoval, že reaktory nové generace bude možné stavět s náklady kolem 1000 dolarů za každý kilowatt instalovaného výkonu. Smlouva o stavbě reaktoru ve finském Olkiluoto byla v roce 2004 uzavřena na částku 2800 dolarů/kW, přičemž je dnes zjevné, že výsledná cena bude minimálně o polovinu vyšší. Předpovědi energetických společností a ratingových agentur z minulého roku se pohybují v intervalu 5000 až 8000 dolarů/kW.
Říci, proč se o tolik zvýšily odhady investičních nákladů, není jednoduché. V důsledku vývoje na trhu může skutečná cena stavby (i bez vlivu inflace) během několika let narůst. Výrazně ovlivnit ji může zdražení klíčových komodit, například oceli a betonu, přestože současná finanční krize tento trend obrací.
Na konečné ceně projektu se podepisuje i globální nedostatek kvalifikované pracovní síly v oboru, omezený počet dodavatelů klíčových součástí a také pokles ceny dolaru (v jiných měnách není nárůst odhadů tak výrazný).

Je libo účet?

V minulosti bylo financování jaderných projektů možné díky tomu, že ekonomická rizika nesli odběratelé elektřiny. Každé navýšení rozpočtu šlo jednoduše promítnout do ceny produktu.
Dnes, když se energetický trh otevřel konkurenci, je tento postup nepoužitelný. Privatizovaná společnost British Energy, která provozuje atomové reaktory, se ocitla v roce 2002 na pokraji kolapsu. Příjmy z prodeje proudu za tržní cenu nedokázaly pokrýt provozní náklady.
Ještě před vypuknutím krize se představitelé finančního sektoru shodovali, že úvěry, které banky vyhodnotí jako rizikové, budou zatíženy vysokou úrokovou sazbou. Peněžní domy tedy riziko nést nechtějí. S kým se o něj může investor do jaderné energetiky podělit?

Pamatuj na Finy

V případě jiných technologií není výjimkou, že část rizik na sebe bere dodavatel hlavních konstrukčních celků. Podobné obchody jsou ovšem v případě jaderných elektráren velkou raritou a dodavatelé na nich většinou výrazně prodělávají.
Příkladem je finský projekt Olkiluoto, kde se smluvní strany dohodly na fixní částce. Zhotovitel hlavních části projektu, společnost Areva NP, ovšem prostaví minimálně o půldruhé miliardy eur více, než dostane podle smlouvy zaplaceno...
Další alternativou, která se opět dostává do popředí, je využití vládních záruk za půjčky. Dává jistotu obchodním partnerům investora, že v případě jeho bankrotu uhradí smluvní závazky stát. Nositelem rizika se v tomto případě stává daňový poplatník.
Nutno poznamenat, že podpora rozvoje obnovitelných zdrojů elektřiny a zvyšování energetické efektivity s sebou nese podstatně menší rizika pro veřejné finance než investice do jádra.

30.3.2009 | blisty.cz |
Tak se nám na BL rozvinula až úsměvně absurdní polemika o (ne)obnovitelných energiích a energetické (ne)závislosti. Doufejme, že někdo kvalifikovaným rozborem jednotlivých textů dokáže, že jde o učebnicový příklad, jak vypadá zaujatá a jednostranně argumentovaná diskuse. Není to poprvé a bohužel asi ani naposledy, kdy si někdo z celé složité problematiky získávání primárních energií a možností využití jejich obnovitelných zdrojů vybírá jednotlivosti a s jejich pomocí potom horlivě buší do oponentů, aniž by něco věcně a fundovaně dokázal.

Za prvé. Ať tvrdí kdokoli cokoli, fosilní paliva ani uran nejsou obnovitelné zdroje. Jejich využití jako převažujících zdrojů primární energie skončí v časovém horizontu řádu desetiletí, protože jich prostě nevratně ubývá a pokles těžby je nevyhnutelný. Platnost Hubbertovy křivky je nezpochybnitelná. Lze považovat za prokázané, že globální těžba ropy už vyvrcholila, těžba zemního plynu ji bude následovat v horizontu 10 - 20 let a jestli se při hledání náhrad vrhneme na uhlí a uran, bude se životnost jejich zásob počítat také na dekády. Pro úplnost - ještě bychom mohli do této skupiny zdrojů zahrnout hydráty metanu. Pro tuto chvíli se však chci vyhnout diskusi o klimatické změně, kterou bychom mohli uvolněním hydrátů prohloubit, takže je zatím nechme stranou.

Za druhé. Nechápu, že v situaci, kdy se dosavadní globální finanční systém hroutí poté, co prokázal svou naprostou nefunkčnost, kdy 90% obíhajících peněz je virtuálních a ničím nepodložených, kdy měnové systémy postavené na exponenciálně rostoucím a nikdy nesplatitelném dluhu způsobují, že jakékoli údaje o hodnotách aktiv a cenách komodit jsou naprostá hausnumera, tedy že v této situaci někdo dokáže s vážnou tváří argumentovat cenou jakékoli komodity, natož cenami energetických surovin a penězi vyjádřenými náklady na jejich dobývání a využívání. K tomu, čím peněžní vyjádření při posuzování ekonomiky využití obnovitelných zdrojů energie (OZE) nahradit, se ještě vrátím.

Za třetí. Nejpůvabnější na podobných diskusích je, že někdo - většinou oponent využívání alternativních energií - se vždycky chytí jednoho OZE a pak argumentuje, že např. jen vítr Hesensko nezachrání. Přičemž takhle to nikdo určitě netvrdil. Nebo v politice někdo prokazuje perspektivám využívání OZE medvědí službu tím, že se zaměří na jeden OZE - viz třeba dotace výroby lihu z obilí v USA - a tím všechny OZE v očích veřejnosti diskredituje a nahrává tak tvrzením, že OZE nikdy tuto společnost neudrží v chodu. Nikdy zřejmě nebude dost zdůrazňování, že použitelných OZE existuje v globálním měřítku nejméně 11 druhů, že žádný z nich nenahradí současná fosilní paliva sám o sobě a úplně a že budoucnost lidské civilizace bude záviset na tom, zda a jak účinně a včas dokážeme připravit jejich využitelný mix.

Takže počítejte se mnou:
- energie vnitrozemských vodních toků
- vítr
- sluneční fotovoltaika (přímá přeměna světla na elektřinu)
- koncentrované sluneční teplo (využitelné i pro pohon některých tepelných strojů)
- pasivní využití slunečního tepla (klasické sluneční kolektory)
- geotermální energie zemské kůry (nejen horká voda, ale hlavně využití teplotního gradientu v zemské kůře)
- energie mořského přílivu
- energie mořských vln
- biomasa (včetně produktů jejího biologického a termického rozkladu - od metanu až po dřevný líh = metanol)
- bioetanol (produkt kvašení biomasy)
- bionafta (transestery mastných kyselin z rostlinných olejů a živočišných tuků, ale i přímé spalování např. odpadních rostlinných olejů)

V tomto přehledu jsou uvedeny jen ty obnovitelné zdroje primární energie, technologie jejichž získávání a využití je známá a vyvinutá do stadia vhodného pro hromadného využití.

Za čtvrté. Z uvedeného přehledu vyplývá, že brzy skončí období, kdy je energie té bohatší části lidstva části dostupná způsobem, na který jsme si za poslední dvě nebo tři generace ve vyspělých zemích zvykli. Zatím nikdo nenašel politickou odvahu říci bohatým národům, že rozvodné elektroenergetické sítě 24 hodin denně pod proudem nebo neomezená možnost popojíždět svým autem od supermarketu přes hospodu k diskotéce a zpátky nejsou základními lidskými právy. Jestliže někdo tvrdí, že jakýkoli region na Zemi je "neobnovitelný", tvrdí tím, že nelze v lidské společnosti nastolit stav, kdy se její příslušníci budou muset jakkoli omezovat ve spotřebě primárních zdrojů energie. (To jsou ty známé námitky typu "když chci v noci svítit, je tma a nesvítí slunce, takže nemohu využívat sluneční energie". Spousta českých zahrad s venkovními svítidly na baterie napájené fotovoltaickými články už dnes dokazuje nesmyslnost této argumentace.) To je ovšem zásadní omyl. Dříve se také mlelo obilí, když bylo dost vody nebo když foukal vítr. A i dnes existují na Zemi celé velké oblasti, kde je k dispozici elektřina v síti třeba jen 8 hodin denně.

Klíčová slova v tomto ohledu jsou následující:
a) úspory ve spotřebě energie u obytných budov i ve výrobních procesech;
b) decentralizace získávání elektřiny, budování "chytrých" rozvodných sítí;
c) snížení nároků společnosti na dopravu zboží a mobilitu osob.

Dovedu si představit třeba i to, že kdo bude chtít např. postavit fabriku na výrobu čehokoli, nebude se moci spolehnout na veřejný zdroj elektřiny ze sítě, ale bude si muset sám opatřit zdroj obnovitelné energie aspoň pro část své spotřeby. Tak se mj. rychle zjistí, pro výrobu jakých zbytečných hovadin se dnes často spotřebovává energie. Pokud jde o spotřebu domácností a kanceláří, doslova každá obytná i komerční budova už dnes může být postavena tak, aby nejen žádnou energii pro svůj provoz nespotřebovávala, ale aby byla dokonce zdrojem energie.

Za páté. Čím tedy nahradit peněžní vyjádření ekonomiky získávání a využití jednotlivých obnovitelných zdrojů primární energie? Existuje mohutně diskutovaný ukazatel, který se označuje zkratkou EROEI - Energy Return of Energy Investment - energetická návratnost investice energie. Jde - zhruba řečeno - o vyjádření, kolik jednotek energie získáme při vynaložení její jedné jednotky. Existují odhady, že pro základní fungování lidské společnosti je potřeba, aby tento poměr byl 10:1. Pravda je, že pro některé zdroje nelze tento poměr spolehlivě určit, pro jiné se pohybuje v příliš širokém rozmezí. Přesto je jako základní vodítko použitelný.

Hodnoty EROEI primárních zdrojů energie podle přehledu Richarda Heinberga:

- ropa 19:1
- zemní plyn 10:1
- uhlí 50:1 - 85:1
- asfaltové písky 1,5:1 - 7:1
- ropné břidlice 1,5:1 - 4:1
- jaderná energie 10:1 -
- vodní energie 11:1 - 267:1
- vítr 18:1 - 24:1
- fotovoltaika 4:1 - 10:1
- pasivní sluneční kolektory 10:1
- geotermie 2:1 - 13:1
- bioetanol 1:1 - 36:1
- bionafta 2:1 - 9:1

Neuvedené hodnoty u některých zdrojů chybí buď pro jejich přílišný rozptyl (který může znamenat přílišnou různorodost podmínek získávání energie nebo někdy také argumentační nepoctivost některých autorů) nebo proto, že příslušná měření či odhady ještě nebyly provedeny. Více a podrobněji k EROEI zde.

Z úvah o EROEI a čisté energii vyplývá, že ať bude primární energie z jakéhokoli zdroje ohodnocena jakoukoli cenou vyjádřenou v penězích, při dosažení hodnot EROEI blížících se 1:1 se energie z toho zdroje prostě přestane získávat. S tím souvisí různé návrhy na alternativní peněžní systémy, jejichž základem jako měřítka směnných hodnot by byly potraviny nebo energie. Viz třeba zde.

Než jsem to dopsal, polemika mezi Štěpánem Kotrbou a Karlem Dolejším se řádně přiostřila. Budiž tedy řečeno znovu: Ať se to Štěpánu Kotrbovi líbí nebo ne, nejen těch 10 miliónů lidí v ČR, ale většina lidí v té nejbohatší šestině světa (kam patří i ČR) bude zcela jistě v dohledné době života jedné generace žít JINAK. Nazvat to HŮŘ je demagogie - snížení spotřeby čehokoli včetně energie nutně nemusí znamenat nižší kvalitu života. A v tomto sporu nejde hlavně o energetickou (ne)závislost na nějakém zahraničním dodavateli neobnovitelné primární energie. Jde o (ne)závislost na neobnovitelných zdrojích vůbec. Je zcela nesmyslné uvažovat o tom, odkud budeme za 50 let brát jaderné palivo nebo ropu - obojí je v uvedeném horizontu neudržitelné a udržování nebo prohlubování závislosti na nich je nebezpečné. A nejde jen o ČR. Veškerá řešení a) musí mít globální charakter, b) nasazení finančních, lidských i hmotných zdrojů v jejich prospěch musí vykazovat masovou povahu a soustředěné úsilí podobné projektům Manhattan nebo Apollo. Jinak tato civilizace velice rychle a brzy skončí.

URL| http://www.blisty.cz/art/46135.html

18.2.2009 |Investice|
Podle analýzy Erste Group budou v dohledné době větrné energetické zdroje plně konkurovat tradičním zdrojům jako je uhlí a plyn.

"Náklady na větrnou energii se od roku 1980 snížily o téměř 80 % na přibližně 70 EUR/MWh a v roce 2008 občas dokonce dosáhly tržní úrovně. Za tuto cenu může větrná energie konkurovat teplárnám a

v roce 2015 by měla elektřina získávaná z plynu a uhlí být dokonce konstantně dražší než větrná energie," prohlásil Stephan Lingnau, analytik Erste Group.

Z všeobecného hlediska se globální růst kapacity v posledních třech letech zdvojnásobil, což pokrývá přibližně 1,4 % celosvětové spotřeby elektrické energie za rok 2006. Očekává se, že expanze větrné energie bude pokračovat a do roku 2020 pětinásobně vzroste na zhruba 600 GW. Za předpokladu takového růstu a stavebních nákladů ve výši 1,4 mil. EUR/MW odhadujeme, že výnosy v oblasti využívání větrné energie budou v budoucích letech činit přibližně 40 mld. EUR ročně. Již v roce 2007 byly investice do větrné energie srovnatelné s celkovými investicemi do sluneční energie a agrárních paliv.

V nastávajícím období se očekává další růst v onshore segmentu (tedy při těžbě na zemi), především v USA a v Číně. Kromě toho dojde k postupnému posílení a etablování offshore segmentu (těžba v moři). Očekává se například, že nahrazení starých turbín novějšími s větší kapacitou dále zvýší stávající kapacity. Krátkodobě bude trh s větrnou energií rovněž ovlivňován pomalým růstem v roce 2009 způsobeným finanční krizí.

http://www.investujeme.cz/clanky/globalni-vzestupny-trend-pro-vetrnou-energii...

17.2.2009 | Přerovský deník |

Olomoucký kraj/ Jenom tisícina území Olomouckého kraje je bez větších omezení vhodná pro stavbu větrných elektráren. Vyplývá to z územní studie, kterou vypracoval krajský úřad. Přibližně polovina kraje je pro větrné parky podmíněně přípustná, na zbytku je pak vznik takových elektráren úplně nepřípustný. Pokud studii v pátek schválí zastupitelstvo, bude pro starosty a primátory v kraji závazná. To se však nelíbí některým z nich. Ti totiž tvrdí, že problematiku větrných parků dostatečně upravují zákony a studie pro ně bude znamenat jenom zbytečné komplikace.
Krajská studie území rozděluje z pohledu krajinotvorby, urbanismu nebo cestovního ruchu, větrné podmínky však nezohledňuje. Podle některých starostů je studie větrných elektráren zbytečná, protože celostátně platná legislativa dostatečně upravuje, kde můžou větrníky stát.

Alternativní zdroje energie, o kterých se nejvíc mluví, ani zdaleka nejsou ty nejlepší. Takový závěr vyplývá ze studie, kterou vypracoval Mark Jacobson ze Stanfordovy univerzity.

Mark Jacobson porovnával alternativní zdroje energie nejen z hlediska efektivity a nízkých emisí skleníkových plynů. Zaměřil se i na jejich dopad na ekosystém a lidské zdraví stejně jako na dostupnost potřebných zdrojů.

Některé alternativní zdroje hodnotí velice negativně - například biopaliva na bázi ethanolu pokládá za nevhodná vzhledem k tomu, že při svém spalování vytváří karcinogenní formaldehyd a acetaldehyd. Mezi jeho favority nepatří ani takzvané čisté uhlí. Domnívá se, že při stavbě a využívání zařízení, která by při spalování uhlí oddělovalo oxid uhličitý a ukládalo jej pod zem, by se uvolnilo asi 110krát větší množství emisí, než při stavbě větrné elektrárny.

Vítr je ostatně první na Jacobsonově seznamu sedmi nejlepších alternativních zdrojů energie. Druhé místo zaujímá koncentrovaná sluneční energie, kterou představují zrcadla ohřívající sloupec vody. Za nimi následuje geotermální energie, energie přílivu, solární panely, energie mořských vln a nádrže s hydroelektrárnami.

Tento seznam Jacobson v říjnu loňského roku předložil americkému Výboru senátu pro energii a přírodní zdroje a svou studii tento měsíc publikuje v časopise Energy and Environmental Science.

http://www.rozhlas.cz/leonardo/technologie/_zprava/538107

Technik |12.2.2009|

Využívání energie z větru je celosvětový trend, který se nevyhne ani České republice. V roce 2002 pokrývala větrná energie asi 0,4 % světové spotřeby elektřiny. Podle prognóz na rok 2012 se počítá s dvouprocentním podílem a v roce 2020 by to mělo být deset procent.

Současná etapa užívání energie je velice krátká a v 21. století budeme svědky prohlubujících se zápasů o zdroje a místo pro život. Naše civilizace je závislá na kritické infrastruktuře, přičemž Achillovou patou energetiky je přenosová soustava, která jde volnou krajinou. Narušení soustavy na třech a více místech může způsobit její rozpad. Obnovitelné zdroje, včetně větrné energie, by tudíž mohly sehrát významnou roli v přiměřené energetické soběstačnosti a jsou tedy významné z hlediska světové bezpečnosti.
Větrné elektrárny - součást bezpečnější energetiky V dnešní době je 75 % fosilní energie soustředěno jen v několika často nestabilních zemích. Jihovýchodní Asie zažívá obrovský nárůst spotřeby energie - Indie je dnes už na 2. místě ve spotřebě ropy. Evropa je na tom s energiemi nejhůře, proto se musí na postfosilní éru adaptovat nejrychleji. K dosažení tohoto cíle by měla přispět masivní podpora na výstavbu a provoz větrných elektráren v rámci energetické strategie EU. Jednak je to zdroj neprodukující žádné emise (kromě hluku a vibrací), a podporující tak snižování emisí CO2, a zároveň je to zdroj obnovitelný, jenž může snížit závislost na dovozu primárních zdrojů energie, tudíž i pozitivně ovlivnit energetickou bezpečnost Evropy.
Významná je rovněž analýza provozovatelů přenosových soustav provedená v rámci projektu EWIS. Jeho cílem je zhodnotit potenciál rozvoje větrných elektráren v Evropě, jeho dopady na energetickou síť a navrhnout nezbytná opatření k tomu, aby Evropa byla schopna nový výkon integrovat bez ohrožení bezpečnosti a spolehlivosti dodávek elektřiny. Podle posledních analýz se očekávalo k roku 2008 v celé Evropě celkem 66 400 MW instalovaného výkonu. Tedy asi desetinásobek výkonu velkých uhelných elektráren v ČR. V budoucnu se uvažuje s další expanzí, takže k roku 2020 se odhady pohybují mezi 150 000 MW až po 250 000 MW instalovaného výkonu.
Vývoj větrných elektráren v prostředí české energetiky V souvislosti s novým zákonem o podpoře obnovitelných zdrojů energie č. 180/2005 Sb. se také u nás předpokládá poměrně prudký rozvoj větrné energetiky.
Hlavní výhodou větrných elektráren je nezávislost na dovozu, nulové emise, za příznivých podmínek relativně malé náklady a to, že se zařízení dá rychle namontovat i demontovat, přičemž po demontáži je snadné obnovit původní stav prostředí.
Omezením je skutečnost, že větrná místa jsou často vzdálená od místa spotřeby energie, což klade velké nároky na sítě, dále fluktuace v intenzitě výkonu a ovlivňování vzhledu krajiny.
Proto je důležitá komunikace s resortem průmyslu. Musí se vycházet z ekonomických údajů, podepřených politickou vůlí, neboť právě politici jsou povinni definovat rámcové politické podmínky. Z tohoto pohledu developeři čekají, »až se srovná legislativa« a uvedený zákon bude výrobcům dlouhodobě garantovat výkupní cenu elektřiny z větru - nejméně na 15 let jako v Německu. Také čeští podnikatelé chtějí od státu další podpory jako například zrychlení a zjednodušení povolovacích řízení či přednost před ostatní výstavbou. V neposlední řadě je využití obnovitelné energie finančně zajímavé i pro obce, v jejichž okolí vzniknou větrné parky. Tuzemsko nabízí dostatek kvalitních lokalit, kde rychlost větru přesahuje 4,5 m/s. Většina projektů by měla stát v Krušných horách, dále se čeká boom v Jeseníkách, Beskydech a na Českomoravské vysočině. S očekávanou výstavbou je přitom potřebné vyřešit problém, jak vlastně bude možné zapojit větrné elektrárny do přenosové a rozvodné sítě.
Vliv větrných elektráren na přenosovou soustavu S nástupem větrné technologie však nejde jen o další alternativní zdroj ke klasickým zdrojům elektřiny ale o zcela novou situaci v elektrizační soustavě, která vyvolává mnoho souvisejících nároků vyplývajících ze specifik tohoto typu zdroje.
Větrné elektrárny vyžadují připojení do vedení, nárůst záloh v případě bezvětří a zlepšení regulace. Perspektiva spolupráce investorů větrných elektráren a provozovatelů distribučních soustav při posilování sítí má však své základní rozdíly. Zatímco provozovatel se pohybuje na regulovaném trhu a naplňuje veřejný zájem, investor operuje na běžném trhu a jeho cílem je zisk. Pozitivem spolupráce je zlepšení technického stavu distribučních sítí a snížení ztrát v distribuční soustavě. Negativem je problematická správa případného společného majetku.
Rozvoj větrných elektráren by se měl promítnout do krajských generelů. Zdroje by měly být rozloženy po celé republice, protože pravděpodobnost, že přestane foukat zároveň v severních Čechách i na jižní Moravě je nižší, než když jsou větrné elektrárny v jedné lokalitě. Tím, že se nacházejí na konci sítě, mají i pozitivní vliv na její kvalitu.
Vývoj větrných elektráren u nás vyvolává emoce i v řadách samotných energetiků, kde již proběhlo dělení. Například ČEZ založil společnost věnující se obnovitelným zdrojům a hodlá masivně investovat do výstavby větrných parků.
Naopak distribuční společnosti sdružené v ČSRES, kterým připojení větrných elektráren přináší technické problémy, v mnoha případech požadují omezení výstavby právě s ohledem na bezpečnost provozu sítí.
Obnovitelné zdroje a decentralizované teplárny jsou schopny zajistit pokrytí nouzových potřeb elektřiny po dobu obnovy zničených částí centralizovaných systémů. Větrné elektrárny by se daly propojit s vodními (v majetku téhož investora), které by »najely« v okamžiku, kdy by přestalo foukat. Technicky by to neměl být problém, jsou vyvinuty vodní elektrárny na velkou jarní vodu, které by se daly využít. Pro přenosovou síť by to byl přínos, hlavní otázkou zůstávají ekonomické propočty.
Proměnlivost výroby Je třeba udržet rovnoměrný rozvoj různých druhů obnovitelných zdrojů, přičemž žádný z nich by neměl získat dominantní postavení. Elektřina z nich vyrobená je - mimo fotovoltaiku - konkurenceschopná, pokud by se do ceny elektřiny z konvenčních zdrojů zahrnuly i externality. V případě příliš velkého instalovaného výkonu větrných elektráren se předpokládá, že stejně jako třeba ve Španělsku bude i u nás jejich větší část provozována v režimu bonusů, který přinese investorům vyšší zisky. Tam pak padá odpovědnost na obchodníky - ti odkoupí jen takovou část elektřiny z větrných elektráren, kterou dokáží »uregulovat«.
Okamžitá rychlost větru se u nás velmi rychle mění. Také v Německu výkon větrných elektráren silně kolísá a soustava se pak obtížně reguluje. Proto musí být stále v pohotovosti záložní zdroje, neboť v průmyslovém měřítku se musí elektřiny v každém okamžiku vyrobit právě tolik, kolik se spotřebovává. Nehledě na to, že elektřina se takto prodražuje. Řešením by bylo lépe předpovídat výkon větrných elektráren (předpovědi však dosud nejsou příliš přesné, nebo skladování energie (zatím spíše iluze).
Rizikem při zajištění záložních zdrojů je tempo výstavby větrných zdrojů: je mnohem rychlejší než tempo výstavby klasických elektráren. Pro každou národní soustavu lze dnes spočítat určitou mezní hodnotu instalovaného výkonu větrných zdrojů, která odpovídá dostupnému výkonu záloh. Nad tuto hodnotu by již další nárůst měl být limitován a vázán na výstavbu nových záložních zdrojů. Příkladem může být Německo, které s očekávanými 25 800 MW »větrného« výkonu v roce 2008 již zažívá vážné problémy s regulací své soustavy.
Nebezpečí přetížení Výstavba nových sítí, které zajistí dopravu výkonu z »větrných« oblastí ke spotřebitelům, je jako každá liniová stavba nesmírně komplikovaná zejména při získávání pozemků, sjednávání průchodu a při získávání povolení (často prochází desítkami katastrů různých obcí). Pak snadno dojde k tomu, že výkon nových větrných parků připojovaný do distribučních soustav může způsobovat za určitých klimatických podmínek přetížení v nadřazené přenosové soustavě.
V Německu dnes obnovitelné zdroje mají asi 10% podíl na výrobě energie. Od roku 2000 tam čtyřikrát vzrostla výroba energie ve větrných elektrárnách. Růst mohl být větší, ale poslední tři roky zde byly z hlediska intenzity větrů podprůměrné. Přesto se v této zemi nacházejí oblasti, kde se větrná energie nedá ani spotřebovat a výkon větrných farem se musí čas od času z důvodů přetížení soustavy omezovat.
Díky fyzikálním vlastnostem elektřina může dokonce vytvářet přetížení v sousedních přenosových soustavách, které jsou zatěžovány tzv. kruhovými toky. To se děje ve značném měřítku již dnes, kdy například naše přenosová soustava je zatěžována toky větrné elektřiny ze severního Německa směrem na jih Německa a dále do jižní Evropy. Přitom další rozvoj větrné energetiky je spojován s takzvanými off-shore větrnými parky. Vhodné lokality jsou v Baltském a Severním moři a jejich výstavba bude znamenat další nárůst toků elektřiny ze severu Evropy na jih. To není myslitelné bez významného posílení přenosových tras, a to nejen v Německu, ale i v sousedních státech. Představuje to jak potřebu zajistit urychlení schvalovacích procesů nových energetických staveb, tak i značné finanční prostředky.
V každém případě musí být podpora a samotný rozvoj větrné energetiky harmonizován s rozvojem celé energetické soustavy a s pravidly jejího provozu. V elektroenergetickém systému více než jinde platí, že každý prvek je ovlivňován i ovlivňuje okolí, a platí to samozřejmě i o větrné energetice jako novém segmentu ve zdrojovém mixu elektráren. Energetické společnosti versus investoři V nástupu obnovitelných zdrojů lze spatřovat dobrou příležitost pro byznys. . Mezi investory větrné energetiky a lidmi, kteří mají na starosti dodávky energie panuje spíše napjatý vztah. Investoři v ní vidí svou velkou šanci, velké energetické společnosti se však chovají zdrženlivě, jejich postoj je spíše opatrnický. S nástupem »větru« do naší elektroenergetiky se smiřují jen neradi a je zjevné, že tento vývoj nijak usnadňovat nebudou. Větrné elektrárny nebudou nikdy jediným ani rozhodujícím zdrojem elektřiny. Mohou ale podstatně omezit exhalace a zároveň snižují závislost ekonomiky na uhlí a uranu, a to stojí za zvážení.

Pro velký zájem o akcie větrných elektráren, které již byly prodávány v Drahanech a v Rozstání, pořádáme pro další zájemce prodej akcií i ve Studnici.

informace

Pro velký zájem o akcie větrných elektráren, které již byly prodávány v Drahanech a v Rozstání, pořádáme pro další zájemce prodej akcií i v Lipovci.

informace

Pro velký zájem o akcie větrných elektráren, které byly prodávány 10.12.2008 v Drahanech, pořádáme pro další zájemce prodej akcií i v Rozstání. 

informace

Vážení,

oznamujeme Vám, že ve středu 10.12.2008 proběhne v Drahanech historická událost. Budou se prodávat akcie společnosti, která bude provozovat větrné elektrárny. Poprvé v ČR tak budou mít lidé možnost vlastnit větrné elektrárny.

Společnost ELDACO a.s., jako jedna z největších provozovatelů větrných elektráren v ČR přichází na český trh s ojedinělou nabídkou.
Umožní, aby do projektů větrných elektráren, které připravuje, vstoupili se svými penězi i občané z okolí projektů, a stali se tak spolupodnikateli.
Výhodou je, že vše bude bez rizika.

Na Drahanské vrchovině chystá ELDACO dva projekty, projekt dvou větrných elektráren v obci Rozstání, a projekt 19 větrných elektráren na katastrech Drahan, Nivy a Otinovsi. Pro realizaci obou projektů byla založena pro tyto účely speciální společnost o názvu VĚTRNÝ PARK DRAHANY a.s. (VPD).
Nyní si každý člověk může koupit od společnosti ELDACO pouze jednu akci společnosti VPD v hodnotě 1 Kč. Ihned při koupi se stává akcionářem společnosti, se všemi jeho právy, včetně podílení se na zisku. Riziko při jedné koruně investice je pro občany samozřejmě nulové. Počítáme s účastí maximálně 1000 osob, je nachystáno 1000 akcií o hodnotě 1 Kč jako vstupenka do projektů.
ELDACO bude dále na projektech pracovat, financovat jejich rozvoj a riziko, že se projekt nezdaří, nese pouze samo. Jakmile se ovšem projekty podaří dokončit a získají stavební povolení, bude VPD navyšovat základní kapitál, aby mohla zaplatit stavbu větrných elektráren. A v tu chvíli budou osloveni všichni akcionáři, kteří vlastní akcii v hodnotě 1 Kč, aby si koupili další akcie o daleko větší hodnotě. U projektu Rozstání si mohou koupit akcie do výše 5.000 Kč, u projektu Drahany až do výše 50.000,- Kč. Touto formou se lidé stanou provozovatelé bez rizika – vstupují až do projektu, který má budoucnost.
 
O prodeji akcií jsme občany informovali již v létě při dni otevřených dveří větrných elektráren. Projevilo zájem okolo 200 lidí, se kterými nyní komunikujeme. Obyvatelé obcí kolem obou projektů byli o zahájení prodeje 10.12. informováni pomocí letáků.

Program v Drahanech ve středu 10.12.2008
Místo:                   kulturní dům v Drahanech
Začátek:              18:00
Program:            
1. Úvod – Mgr. Janeček, předseda představenstva společnosti VĚTRNÝ PARK DRAHANY a.s.
2. Vývoj projektů v ČR - Mgr. Janeček
3. Prezentace projektů – p. Vystrčil, projektový manažer projektů ELDACO a.s., p. Marek, zástupce výrobce větrných elektráren VESTAS
4. Zkušenosti se stavbou a provozem větrných elektráren – Ing. Šťastná, předsedkyně představenstva společnosti ELDACO a.s.
5. Občanské větrné parky, zaklad úspěchu větrné energetiky v Zapadni Evropě - Dr. Neela Winkelmann – Heyrovská, Česko-německé ekologické poradenství
6. Nákup akcií občany – Ing. Kunčický, CYRRUS, a.s., obchodník s cennými papíry
7. Fyzický prodej akcií občanům  
               

Více informací získáte přímo u společnosti ELDACO a.s., tel.: 544 526 751, e-mail: marketa.karbanova@eldaco.cz.

Technický týdeník | 9.12.2008 | 
Krátkodobě až na 43 procent španělské výroby elektřiny stoupl podíl místních větrníků. Poslední listopadové pondělí dodávaly do sítě 9300 megawattů, zatímco celkový odběr činil 21 300 megawattů, oznámil španělský Svaz větrné energetiky.
Krátkodobě se díky silným větrům zvýšil výkon větrníků až na 10 300 megawattů. K vysokému podílu jejich dodávek napomohl i pokles poptávky. Letos se očekává, že vítr pokryje 11 procent celkové domácí spotřeby proudu, do roku 2020 se toto číslo ztrojnásobí. Španělsko tvoří s Německem a Dánskem velkou trojku evropské větrné energetiky. Jedničkou nadále zůstávají naši západní sousedé s více než 20 tisíci megawattů instalovaného výkonu, největší podíl větrné elektřiny – bezmála polovina celkové produkce – vykazují Dánové.

BRUSEL/PRAHA (ČIA) | 14.11.2008 | 
Pokud se cena ropy dostane zpátky nad hranici 100 dolarů za barel, v roce 2020 bude ekonomicky nejvýhodnější vyrábět elektřinu v jaderných a větrných elektrárnách. Celkové náklady na výrobu jedné megawatthodiny se u nich budou pohybovat od 55 do 90 eur. Do roku 2030 se náklady téměř nezmění, na stejnou úroveň se dostane také výroba v offshore větrných parcích. Vyplývá to z informací v aktualizovaném znění energetické strategie Evropské komise.

Výroba elektřiny z uhlí se podle odhadu EK bude v roce 2020 v závislosti na zvolené technologii pohybovat od 80 do 105 eur za MWh. Při využití technologie zachytávání a skladování oxidu uhličitého (CCS) tyto náklady vzrostou na 95 až 125 eur. Paroplynové elektrárny budou elektřinu vyrábět za 105 až 115 eur za MWh, s technologií CCS za 130 až 140 eur. Nejdražším způsobem výroby elektřiny zůstanou fotovoltaické panely s výrobními náklady 270 až 460 eur za MWh.

EK zpracovala ještě jeden scénář, který v roce 2020 počítá s cenou 61 dolarů a v roce 2030 s cenou 63 dolarů za barel ropy. V tom případě by jaderné, uhelné, paroplynové a větrné elektrárny mohly vyrábět ve sledovaných rocích proud se zhruba stejnými náklady.

Brusel | ČTK | 13.11.2008 
Počet větrných elektráren v Severním moři by měl v blízké budoucnosti výrazně vzrůst, přičemž "větrné farmy" by měly být propojené v jedné energetické síti. Evropská unie by navíc měla více využívat zemní plyn z oblasti Kaspického moře a Blízkého východu. Vyplývá to z pravidelné revize energetické bezpečnosti, kterou dnes zveřejnila Evropská komise.

"Za poslední rok vzrostly v Evropské unii ceny energie v průměru o 15 procent. Zhruba 54 procent energie potřebné v Evropě se dováží, a to za cenu 700 eur na občana EU ročně. Tuto situaci musíme naléhavě řešit, a to opatřeními na zvýšení energetické účinnosti a na snížení naší závislosti na dovozu," uvedla EK.

Brusel odhaduje náklady na zajištění nových energetických zdrojů na miliardy eur, přičemž vytyčil šest prioritních oblastí - plán propojení Pobaltí, Středomořský energetický okruh, odpovídající propojení plynárenských a elektrizačních soustav mezi severem, jihem a střední a jihovýchodní Evropou, rozvodnou síť v Severním moři, jižní koridor pro přepravu plynu a efektivní dodávky zkapalnělého zemního plynu (LNG) pro Evropu.

Zvláštní důraz dává komise na budování nových větrných elektráren, které mají být pilířem unijních snah snížit emise skleníkových plynů o pětinu do roku 2020. V současnosti některé členské státy EU vyrábějí z větrných elektráren až pětinu své energetické produkce. Podle komise je ovšem její potenciál ještě větší. V loňském roce "větrné farmy" tvořily celkem 40 procent energetických zdrojů, které byly v unii připojeny k rozvodným sítím.

"Odhadujeme, že v roce 2020 bude v Evropské unii větrná energie tvořit třetinu veškeré energetické produkce z obnovitelných zdrojů," uvedla komise s tím, že budoucnost mají především větrné elektrárny umístěné na volném moři, které jsou větší a mají tak i výrazně větší výkon.

Ani energie z obnovitelných zdrojů však unii nezbaví závislosti na tradičních energetických zdrojích. V případě dovozu zemního plynu je ovšem EU závislá z velké části na Rusku, což představuje určitá rizika. Prioritou je pro unii v současnosti projekt plynovodu Nabucco, kterým by se měl od roku 2013 přepravovat plyn přes Turecko do západní Evropy. Plynovod má přinést do Evropy ročně 30 miliard metrů krychlových plynu z oblasti Kaspického moře a Blízkého východu přes Turecko, Bulharsko, Rumunsko a Maďarsko do Rakouska.

novinky.cz | 29.10.2008 |

Česko se řadí mezi patnáctku zemí, které nejvíce zatěžují životní prostředí na Zemi. Tvrdí to studie, kterou ve středu zveřejnil Světový fond na ochranu přírody (WWF). Bude-li spotřeba pokračovat nynějším tempem, pak bude lidstvo v půlce 30. let potřebovat na udržení životního stylu ekvivalent dvou zeměkoulí.

celý článek

iHNED.cz |3.10.2008|

Větrné elektrárny nevyhánějí ptactvo z okolních oblastí, jak se někteří lidé dosud obávali. Uvedli to britští vědci. Jejich poznatky by podle pozorovatelů mohly usnadnit budování dalších větrných elektráren v Británii i jinde v Evropě.

celý článek

30.09.2008|Autor: Jan Beránek|

Vítr může být spolehlivým zdrojem energie. Nová studie ukazuje, že propojená síť větrných farem umístěných v Severním moři by mohla do dvou desetiletí zajistit stabilní dodávku elektřiny a vyrábět ročně 250 TWh elektrické energie. To je čtyřnásobek loňské spotřeby České republiky, polovina spotřeby Velké Británie nebo dvouapůlnásobek Nizozemí.

Proti využití větrné energetiky často zaznívají argumenty o nespolehlivosti dodávek: někdy fouká, někdy nefouká, zatímco elektřinu chceme mít v zásuvce kdykoliv si vzpomeneme. Distribuční síť údajně není schopná odebírat z takto proměnného zdroje množství elektřiny větší než malé. Zatímco tato výhrada platí v malém měřítku u jednotlivých turbín, při instalaci větrných elektráren na rozsáhlejším území se místní výkyvy začnou vyrovnávat.

Typicky je to vidět na příkladu Německa, kde prakticky nehrozí, že by naráz přestalo foukat na severu i na jihu, na pobřeží i ve vnitrozemí. Navíc lze díky meteorologickým předpovědím poměrně spolehlivě předvídat sílu větru, a tedy i výkon elektráren, v předstihu desítek hodin a na výkyvy se včas připravit – na rozdíl od velkých jaderných bloků, které při nenadálém a prakticky okamžitém výpadku tisíce megawatt mohou způsobit regionální zhroucení sítě, jak jsme v uplynulých letech v Evropě několikrát zažili.

Lze však počítat s větrem ve velkém? Lze vůbec technicky zvládnout větší než desetiprocentní podíl větrných elektráren v přenosové soustavě, což je cílem Evropské unie pro rok 2020?

Vypadá to, že ano. Počátkem září zveřejnila belgická pobočka Greenpeace rozsáhlou studii firmy 3E, která ukazuje, jak je možné po technické stránce zabezpečit využití větrné energie v masivním nasazení. Na základě hypotetického projektu více než stovky větrných farem umístěných v Severním moři analyzuje meteorologická data a dokládá, že taková propojená síť o celkovém instalovaném výkonu 68,000 MW může fungovat jako velmi stabilní a ekonomicky výhodný systém.

Firma 3E analyzovala databázi více než miliardy satelitních měření a dat z vrtných plošin o síle větru v letech 2003 až 2006 na celé ploše Severního moře, a to v síti s rozlišením deseti kilometrů. Ukázalo se, že okamžitý nedostatek větru v jedné lokalitě byl většinou kompenzován výrobou v lokalitě vzdálené stovky kilometrů daleko. Je to dobře vidět na grafu, který ukazuje třídenní výkyvy výkonu předpokládaných větrných elektráren v Belgii s výkyvy celé potenciální soustavy v Severním moři.

graf vývoje

Hodinové změny ve výkonu by po 94 procent roku nepřekročily 5 %, což zaručuje poměrně hladký chod soustavy. Roční výroba elektřiny by dosahovala 250 TWh. Takové množství by například čtyřikrát pokrylo spotřebu České republiky (60 TWh v roce 2007). Průměrné využití instalovaného výkonu by bylo 41 % s tím, že 90 % času by se okamžitý výkon pohyboval mezi 10,000 a 68,000 MW. Studie také upozorňuje, že tento větrný komplex by byl velmi dobře předvídatelný díky meteorologickým předpovědím.

Stabilitu předpokládané by dále posílila možnost využít spojeného potenciálu vodních elektráren ve Skandinávii s vodními elektrárnami v Británii, Dánsku, Francii a Německu k vyrovnávání výkyvů ve výkonu větrných zdrojů. Zbylá nevyužitá a rovněž předvídatelná kapacita přenosové sítě by se navíc mohla využít k obchodování s elektřinou.

Studie 3E při modelu systému větrných farem v Severním moři vycházela z propojení elektrizačních soustav přilehlých zemí podmořskými kabely pro vysokonapěťový stejnosměrný přenos, na které by se daly jednotlivé větrné farmy připojit. Počáteční investice do takové sítě by byly 15 až 20 miliard Euro, avšak její využití by bylo mnohostranné, takže by se rychle zaplatila.

Například nedávno dokončené 600 km dlouhé elektrické vedení mezi Norskem a Nizozemskem stálo 600 milionů Euro, ale umožňuje každodenní obchody s elektřinou v objemu 800 000 Euro.

Závěry studie ukazují, že připojení velkých větrných výkonů do rozvodné sítě je technicky i ekonomicky zvladatelné.

businessinfo.cz |24.9.2008|

Dne 11. září takřka jednomyslně podpořil Průmyslový výbor Evropského parlamentu legislativu, která má přivést obrovské investice do obnovitelných zdrojů. Lucemburský poslanec ze strany Zelených Claude Turmes, který je autorem zprávy jíž se včera EP zabýval, je přesvědčen, že členské země hlavní prvky včerejšího hlasování podpoří.

23. ledna 2008 předložila Evropská komise Evropskému parlamentu a Radě soubor návrhů, jejichž cílem je zvýšit do roku 2020 podíl obnovitelných zdrojů v energetickém mixu Unie na 20 %. Součástí plánu jsou i individuální cíle pro jednotlivé členské země a indikativní střednědobé cíle.

Ve svém původním návrhu chtěla Komise také podpořit vznik celoevropského systému obchodování s virtuálními certifikáty, které by potvrzovaly, že energie pochází z obnovitelných zdrojů. Pod tlakem průmyslové lobby a členských zemí, které se obávaly, že by tento systém mohl ohrozit národní systémy podpory pro obnovitelné energie, ale nakonec tento plán z návrhu vypadl.

Pro obnovitelné energie v Evropě „je to velký den“, říká nadšeně lucemburský poslanec Claude Turmes z frakce zelených v EP, který je autorem zprávy k energeticko-klimatické legislativě, o níž včera hlasovali poslanci v průmyslovém výboru.

Cílem legislativních návrhů je zvýšit podíl obnovitelných zdrojů v EU do roku 2020 na 20 %. Turmes očekává, že jen samotní výrobci větrných turbín do roku 2013 předčí automobilový průmysl a stanou se největším zákazníkem ocelářského odvětví.

Po mnoha týdnech složitých vyjednávání mezi politickými uskupeními v Evropském parlamentu se více než 1.800 dodatků k zprávě poslance Turmese podařilo zhustit do 35 kompromisních návrhů. Poslanci v průmyslovém výboru EP (ITRE) včera podpořili drtivou většinou 50 poslanců. Pouze dva poslanci hlasovali proti. Cukr a bič

Zpráva ponechává individuální národní cíle pro obnovitelné zdroje beze změny a počítá tak nadále s cíli, s nimiž ve svém původním návrhu přišla Evropská komise.

Turmesovi se ale podařilo získat podporu poslanců pro jeho návrh, aby Unie vytvořila členským zemím také střednědobé cíle. V případě, že by je členské země nesplnily, mohly by se dočkat finanční pokuty až do výše 110 eur za megawatt. Členské země, které by naopak střednědobé cíle překročily, by mohly získat finanční odměnu v rozsahu 30 až 40 eur za megawatt, říká Turmes.

V nejbližších týdnech se Turmes pokusí přesvědčit Radu o nutnosti zavedení finančních odměn a trestů. Přestože zpravodaj říká, že u vybraných členských zemí má jeho návrh „velmi dobrou odezvu“, není zcela jasné, bude-li jej ochotna podpořit většina členských zemí. Země se budou moci podělit

Na rozdíl od potíží, kterým bude Turmes zřejmě muset čelit, až se bude pokoušet přesvědčit členské země o tom, že finanční odměny a postihy jsou pro rozjezd obnovitelných energií nezbytné, poslanec očekává, že druhý jeho návrh na zavedení flexibilních mechanismů členské země bez problémů podpoří. Tyto mechanismy jsou totiž prakticky totožné se společným návrhem, s nímž v minulosti přišla Velká Británie, Německo a Polsko.

Pokud by tyto návrhy vstoupily v platnost, členské země by se mohly podílet na společných projektech v oblasti obnovitelných zdrojů a nárůst vyrobených megawatt by se jim započítával k plnění jejich individuálních cílů. Znamenalo by to, že procentní nárůst energie vyrobené z obnovitelných zdrojů v rámci každého projektu, by se mezi členskými zeměmi rozdělilo v závislosti na míře účasti v daném projektu.

Příkladem může být projekt obrovské větrné elektrárny, která by měla stát poblíž nizozemského pobřeží a do projektu hodlají investovat také Belgie a Lucembursko. Pokud by návrhy vstoupily v platnost, odrazily by se investice každé ze zemí v plnění jejich individuálních cílů, říká Turmes. Podobně by tomu bylo i v případě společného projektu Portugalska, Itálie i Španělska na dovoz solární a větrné energie ze severní Afriky. Rozvodné sítě a budovy

Zpráva také přichází s návrhem, aby obnovitelné energie dostaly prioritní přístup k již existující energetické infrastruktuře. Členské země by si mohly navíc vytvořit nová pravidla, kterými by podpořily (případně přikázaly) využívání obnovitelných technologií u nových a stávajících budov.

Výbor stálých zástupců Rady (Coreper) se má nyní těmito tématy zabývat po technické stránce, ale lze očekávat, že otázka prioritního přístupu k sítím bude pro některé členské země představovat problém.

„Nejsem příliš velký optimista. Nevěřím že všechny členské země podpoří snahu o vytvoření prioritního přístupu k sítím,“ řekl Oliver Schäfer, politický ředitel Evropské rady pro obnovitelné zdroje (EREC), EurActivu. Stanoviska

Evropská komise „komplexní“ práci poslance Turmese a výboru ITRE k obnovitelným zdrojům vítá. V předvečer hlasování to poslancům řekl Hans Van Steen, šéf oddělení, které se na generálním ředitelství Evropské komise pro energetiku zabývá regulační politikou v oblasti obnovitelných zdrojů.

Steen ale vyjádřil obavy, že by systém společného plnění cílů v oblasti obnovitelných zdrojů mohl u členských zemí snížit motivaci k plnění individuálních národních cílů.

Většina politických uskupení v Evropském parlamentu reagovala na výsledek včerejšího hlasování kladně a zdá se tedy, že návrh má před hlasováním v plénu širokou podporu poslanců.

Britská poslankyně za liberály Fionna Hall dosažení „funkčního kompromisu“ přivítala a podíl své strany na úspěšném hlasování označila za „zásadní“. Německý křesťansko-demokratický poslanec Werner Langen poslanci Turmesovi poděkoval za jeho práci na přípravě kompromisních dodatků ke zprávě. Finanční postihy a odměny ale Langen označil za „špatný nástroj“.

Evropská rada pro obnovitelné zdroje (EREC) zprávu poslance Turmese přivítala, zejména pokud jde o výzvu k vytvoření závazných pravidel pro zavádění obnovitelných energií do budov. „Velmi to vítáme. Představuje to logickou cestu, která obnovitelné zdroje plně integruje do našeho každodenního života,“ říká politický ředittel EREC Oliver Schäffer v tiskovém prohlášení.

Výsledky hlasování přivítaly také česká ekologická sdružení. Podle Vojtěcha Koteckého z Hnutí DUHA svým hlasováním výbor „kývnul nejen na rozhýbání zelené energetiky v Evropě“. Podle jeho slov by nová pravidla mohla znamenat také „menší dovoz paliv, nižší účty pro domácnosti, nové technologie a větší konkurenceschopnost evropského průmyslu“. Nová legislativa, říká Kotecký, by přispěla k vyšším investicím do „ultramoderních odvětví“. To je podle něj velkou příležitostí také pro Českou republiku „s výbornými inženýry, silnými průmyslovými
firmami i tradicí strojírenského průmyslu“.

Zuzana Krejčiříková, vedoucí oddělení evropské agendy energetické společnosti ČEZ nevěří, že by plénum Evropského parlamentu podpořilo takové návrhy, jako jsou střednědobé cíle nebo finanční sankce za jejich neplnění. Tyto dodatky podle jejího mínění odrážejí především skutečnost, že poslanec Claude Turmes je v parlamentu za stranu Zelených.

Pro ČEZ jsou ale důležité jiné otázky, jako je hlasování parlamentního výboru pro životní prostředí o obchodování s emisními povolenkami a aukce, které Komise plánuje zavést od roku 2013, dodává Krejčiříková.

Převzato z Informačního portálu o Evropské unii EurActiv.cz

Lidové noviny|18.9.2008|
Lidovky referují, že jen 45 procent obyvatel České republiky, tedy nejméně v Evropě, považuje globální změny podnebí za největší problém světa (Téma, LN 12. 9.). Jenomže to je první a patrně poslední číslo, které z velkého výzkumu veřejného mínění může Václava Klause těšit. Zbytek musí být pro Hrad hodně tristní čtení. Se základní prezidentovou tezí - totiž že globální změny podnebí nejsou vážný problém -souhlasí šest procent Čechů. Pouhých 22 procent populace si jako on myslí, že se věc přehání. Lidé u nás považují globální změny podnebí za třetí nejvážnější problém -vážnější než ekonomickou recesi, války a šíření jaderných zbraní.
A Klausovu výtku Evropské unii, že nadmíru usiluje o snižování emisí skleníkových plynů, sdílí všeho všudy každý padesátý z nás. Plán, aby EU do konce příštího desetiletí zajišťovala pětinu energie z obnovitelných zdrojů - větrných a solárních elektráren, energetických plodin a podobně - většina podporuje; pouze 13 procent jej považuje za příliš ambiciózní. Naopak 71 procent veřejnosti soudí, že česká vláda pro čistější průmysl nedělá dost. Nakonec není divu. Snižování exhalací Češi totiž s velkou převahou považují za ekonomické plus: podle 57 procent bude mít kladný vliv na hospodářství, opačný názor má zhruba čtvrtina.
Prezidentovy argumenty zde zabraly o pár bodů více než mezi Němci či Američany. Nicméně velkou většinu nepřesvědčil. Suma sumárum - jeho kampaň skončila naprostým fiaskem. Česká společnost od politiků očekává, že začnou vysoké průmyslové exhalace řešit a přijdou s rozumným plánem konkrétních opatření, jak rozhýbat inovace a investice do čistých technologií.

Brno | 6.8.2008 |
Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu své rozhodnutí pouze opírá o argument, že jsme odvolání podali v pozdním termínu, avšak nebere vůbec v úvahu, že  poučení Městského úřadu v Rousínově o opravném prostředku, které bylo součástí předmětného rozhodnutí, nebylo určité a neodpovídalo parametrům, které na něj klade správní řád. Dále se překvapivě vůbec nezabýval důvody našeho odvolání. S takovým postupem v žádném případě nemůžeme souhlasit. Očekávali jsme, že důvody našeho odvolání budou projednány a odvolání bude uznáno. My jsme přesvědčeni, že odvolání bylo podáno řádně a včas. Domníváme se, že v otázce našeho odvolání bylo postupováno nesprávně, a zvažujeme podání správní žaloby ke krajskému soudu.

Brno | 30.6.2008 |
Projekt společnosti ELDACO na stavbu tří větrných elektráren v obcích Lesná a Vracovice prošlo zatěžkávací zkouškou.

Dne 21.6.2008 bylo organizováno místní referendum v obci Lesná na popud nově vytvořeného občanského sdružení, které se stavbou nesouhlasilo.

Zastupitelstvo před referendem umožnilo na veřejném setkání vystoupit občanskému sdružení. Společnosti ELDACO umožnilo znovu seznámit občany s posledními informacemi o vývoji projektu a větrné energetiky obecně. 

ELDACO obstálo jak při debatě s občanským sdružením, tak i v referendu. I když se občanské sdružení snažilo ještě několik hodin před referendem nátlakovou letákovou akcí zlomit názory občanů, výsledek znamenal ANO pro pokračování v projektu.

Z celkového počtu 204 oprávněných voličů se referenda zúčastnilo 142 osob, což je vysoká účast 70%. Pro stavbu hlasovalo 82 osob, proti bylo 58 osob. Dva hlasy byly neplatné.

Akce v Lesné potvrzuje výzkumy veřejného mínění, že česká společnost většinově se stavbou větrných elektráren souhlasí (viz příloha). 

ELDACO k tomu dodává: ano, lidé se stavbami větrných elektráren většinou souhlasí, ale musí mít dostatek věrohodných informací.

Postoje obyvatel v ČR ke stavbě VTE

Praha |9.6.2008 |ČTK

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) vyzvala jednotlivé země, aby zahájily globální energetickou revoluci. Ta by měla změnou technologií zlepšit využívání energetický zdrojů a nezvyšovat zátěž na životní prostředí. Agentura to uvedla v nové zprávě, která se zaměřuje na perspektivy energetických technologií. Náklady na energetickou revoluci odhaduje IEA na 45 bilionů dolarů (zhruba 718 bilionů korun). To je zhruba 1,1 procenta celosvětového hrubého domácího produktu od nynějška do roku 2050. 

Tento rok ve zprávě hraje i klíčovou úlohu a IEA k němu vztahuje většinu propočtů.Svět čelí neveselé kombinaci silného růstu poptávky po energiích, růstu emisí skleníkových plynů a vyčerpávání zdrojů. Globální revoluce energetických technologií je nejen nezbytná, ale i dosažitelná,prohlásil šéf agentury Nobuo 

Tanaka. Agentura pro energii vydala zprávu z pověření skupiny nejvyspělejších průmyslových zemí G8, které jí její vypracování zadaly před třemi lety. Například Japonso požaduje, aby si země G8 stanovily oficiální cíl a do roku 2050 snížily emise skelníkových plynů o polovinu. Ministři enrgetiky G8 budou o této možnosti jednat o víkendu v Tokiu.V příštích 15 letech bude podle zprávy nutné vynaložit velké úsilí ve vědě a výzkumu, což si vyžádá investice od deseti do sta miliard dolarů ročně. Bude potřeba postavit až 32 jaderných elektráren ročně a zvýšit kapacitu větrné energie každoročně o 17500 turbín. 

Pokud svět se změnami nezačně co nejdříve, pak riskuje, že do roku 2050 se zvýší uhlíkové emise až o 130 procent. Pokud má být ovšem splněn cíl snížení emisí do roku 2050 na polovinu, cena těchto emisí by se musela zvýšit na 200 dolarů za tunu, v krajním případě až na 500 dolarů. Nyní však cen povolenky na trhu dosahuje sotva 30 dolarů. Ve zprávě se rovněž uvádí, že poptávka po ropě se zvýší až o 70 procent, jestliže se vlády budou držet nynější enrgtcké politiky a nezahájí strukturální změny. Takový nárůst poptávky by se rovněž zhruba pětinásobnému zvýšení těžby ropy v Saúdské Arábii, která je největším producentem ropy na světě. Na využití uhlí jao paliva jsou založeny například rchle roztoucí eonomiky Číny a Indie. Podle vědců svět musí zastavit nárůst emisí skleíkových plynů a začít je snižovat. Jedině tak je podle nich možné vyhnout se výrazné změně klimatu s katastrofálními dopady, říká studie.

Berlín | 26.5.2008 |
Prudký předpokládaný růst globálního trhu větrné energie

Každoročně se nové instalace celosvětově zvýší z 20 000 MW na 107 000 MW v dalších deseti letech.

Globálně by nainstalovaná větrná kapacita mohla být do roku 2017 asi 718 000 MW
HUSUM Wind Energy 2008 na Husumském veletrhu od 9 do 13 září 2008

Mezinárodní větrná energetika má pozitivní pohled na další vývoj celosvětového trhu energie větru v nadcházejících letech. Očekává, že počet nových instalací se navýší pětinásobně během deseti let, z asi 20 000 MW instalovaných jen v roce 2007 na asi 107 000 MW instalovaných během roku 2017. Výsledky čtvrté WindEnergy Study byly presentovány dnes v Berlíně – byly objednány Husum WindEnergy 2008 a Německým institutem energie větru (DEWI).
Jak průzkum společností aktivních v tomto mezinárodním průmyslu ukázal, mohl by být celosvětově do konce 2017 instalováno celkem asi 718,000 MW (ve srovnání s asi 94 000 MW na konci 2007).
"Tento průzkum dává společnostem v průmyslu zásadní náhled na trh v budoucnosti. Jeho výsledky se odráží v struktuře vedoucího mezinárodního veletrhu větrné energetiky, Husum WindEnergy, s vystavovateli z 35 zemí, včetně národních pavilonů z USA, Kanady, Francie a UK, a s návštěvníky z 40 zemí, to je z růstových trhů," říká Hanno Fecke, generální ředitel Husum veletrh.
"WindEnergy - Study poskytuje souvislý soubor dat v průběhu let, dávající průmyslu výjimečný celkový pohled a cennou předpověď vývoje globálního trhu energie větru," říká Bernd Aufderheide, předseda Správní rady Hamburg Messe und Congress, který je spolupracující partner Husum Fair.
Data pro Německo jsou použitelná pro čas průzkumu, ten je před dodatkem Renewable Energies Act a tak před rozhodnutím o nových podmínkách. Ty ukážou možnou celkových instalací 31 800 MW v roce 2012, z kterých 28 000 MW je onshore a asi 3 800 MW offshore. Počet pro 2017 je celkem 44 000 MW nainstalovaného výkonu, z kterých je 32 500 MW onshore a 11 500 MW v Severním a Baltském moři. To znamená asi o 13% víc nainstalovaného výkonu onshore než bylo předpovězeno ve studii z roku 2006. Scénář, prezentovaný ve stejnou dobu v WindEnergy study pro Německý trh do roku 2030 také dává velmi pozitivní pohled než před dvěma lety. To signalizuje že by tam mohlo být celkem až 65 000 MW v roce 2030 (onshore a offshore), odpovídající asi 31% hrubé domácí spotřeby Německa. To by znamenalo asi 35 100 MW nainstalovaných onshore (to je asi 7 200 MW víc než bylo předpovězené v roce 2006) a asi 30 000 MW offshore.
" WindEnergy Study 2008 předpovídá silný nepřetržitý růst pro globální větrný průmysl," říká Thorsten Herdan, generální ředitel sdružení výrobců VDMA Power Systems. "pro rok 2017 my mluvíme o celkovém objemu 100 miliardy Eur. Když si uvědomíme tuto optimistickou předpověď, němečtí výrobci a dodavatelé investic, které zabírají více než jednu třetinu celkového objemu ve větrném průmyslu, musí masivně zvýšit jejich výrobní kapacity pro turbíny a součásti. To přinese Německu enormní investice." Hermann Albers, prezident federální energie větru asociace (BWE), vidí Německo jako jasného vítěze v rozmachu globální energie větru, a poznámky že "německá vývozní kvóta asi 80% z vyráběných součástí a turbín zabezpečí vytvoření stále více pracovních míst – více než 80 000 z nich je již dnes."
Společnosti předpokládají stabilní rozvoj v evropském trhu v dalších pěti letech. Očekávají asi 129 000 MW instalovaného výkonu do 2012, ve srovnání s 57 136 MW na konci 2007. Očekává se, že globální instalovaný výkon dosáhne 288 000 MW v roce 2012 (versus 94 000 MW na konci 2007). Studie předpovídá že v roce 2012 bude víc než polovina nainstalovaného výkonu větru bude v Evropě, v porovnání s jen 39% v roce 2007.
To ukáže jak rychle neevropské trhy dohoní Evropu v použití energie větru a kolik potenciálu tento trh drží.
Ohnisko celosvětovém růstu minulý rok bylo v USA, Číně, Španělsku, Německu a Indii s asi 78% z nových instalací. Dotázaní cítí, že do budoucna mají obrovský potenciál USA, Čína a Španělsko, ale jsou tam také další země, které se stávají důležité, jako Řecko a Jižní Korea.
Rozšíření daňových úlev pro energii větru přijatý senátem US (PTC) do konce 2009 (rozhodnutí Kongresu ještě nevyřešené) nejspíše umožní US větrnému průmyslu pokračovat lámat
rekordy v dalších dvou letech. Většina zkoumaných společností má pocit, že US trh přežije dokonce bez rozšíření PTC, jak různé státy financují energii větru.
"WindEnergy Study poskytne působivý důkaz trvalého celosvětového vzestupu pro energii větru" říká Steve Sawyer z Global Wind Energy Council (GWEC). "20% roční růst trhu
do 2017 ukázaný ve studii je ohromná příležitost pro průmysl, pracovní trhy a ochranu klimatu."
V Číně v roce 2007 celkem 44 výrobců instalovalo nové turbíny s celkovou kapacitou 3 499 MW. Téměř dvě třetiny (62%) dotázaných cítí že tento vývoj jim poskytuje dobré
šance na účasti na čínském trhu. Až 19% ze společností zúčastněných na průzkumu vidí příležitosti v projektech větrných farem v Číně – většinou v rámci joint ventures. Dotázaní cítí, že konkurenti rychle dorůstající v Číně budou soutěžit na světovém trhu od 2010.
HUSUM WindEnergy 2008 – vedoucí mezinárodní větrný průmyslový veletrh – bude poprvé organizovaný jako spolupráce mezi Husum veletrh a Hamburk
Veletrh. Od 9 do 13 září asi 700 vystavovatelů z 35 zemí budou prezentovat jejich produkty a služby v Husumu, včetně světově největších výrobců větrných turbín a jejich dodavatelů investic. Tento veletrh je věnovaný větrnému průmyslu a bude mezinárodní setkávací bod a fórum pro společnosti a obchodní návštěvníky po dobu pěti dnů.

Další informace jsou k dispozici ve webu www.husumwindenergy.com

Kontaktujte: Gudrun Blickle, Tel. +49 (0)40 - 3569-2442, gudrun.blickle@hamburg messe.de
Klaus Lorenz, Tel. +49 (0)2182 - 578780, presse@messehusum.de

Praha | 25.5.2008 |
Den otevřených dveří ve větrných elektrárnách organizuje Česká společnost pro větrnou energii ( profesní a zájmová organizace sdružující sympatizanty a propagátory větrné energetiky) v souvislosti s Evropským dnem větru ( 15.6.2008). Akce pro širokou i odbornou veřejnost se uskuteční v 10 lokalitách po celé České republice. Zájemci si budou moci prohlédnout provoz větrných elektráren, nejmodernější techniku a budou moci diskutovat s odborníky na téma větrné energetiky.

pozvánka v pdf.

Plzeň | 25.5.2008 | ČTK
V Plzeňském kraji zatím není větší zařízení na výrobu elektřiny z větru a patrně ještě dlouho nebude. Současné vedení kraje je proti těmto stavbám. Tvrdí, že v regionu jsou nevhodné větrné podmínky a že větrníky hyzdí krajinu. Definitivní verdikty mají ale v rukou stavební úřady. Projekty se proto v regionu připravují. Největší představil letos veřejnosti ČEZ, který chce vybudovat u Stříbra na Tachovsku až 13 větrných elektráren s výkonem 26 MW, nejdříve v roce 2011. Vyplývá to z informací, které ČTK shromáždila.

ČEZ zatím nemá povolení. "Radnice schválila, že může měřit, ale nikoli stavět zdroj," řekl starosta Miroslav Nenutil. ČEZ má předběžné stanovisko armády, leteckého úřadu, telefonních operátorů a přísliby majitelů desetihektarové plochy. Názory obyvatel jsou rozdílné.

"Firma Eldaco začala s měřením větrného potenciálu, která potrvají rok," řekl šéf projektu ČEZ Ladislav Březina. Energetický podnik rovněž zadal expertům roční ornitologickou studii, která mapuje hnízdění ptáků, netopýrů a dalších zvířat. Je nutnou součástí posudku vlivu stavby na životní prostředí (EIA), na němž také ČEZ začal pracovat. Počet, výška i místa větrníků se mohou měnit, dodal.

Všech 13 elektráren by pokrylo spotřebu 20.000 domácností. Cena jednoho větrníku, který se zaplatí do 15 let, bude 80 milionů korun. ČEZ zvažuje další lokality na Tachovsku, ale s obcemi zatím nejednal.

Další tři soukromé firmy chtějí stavět větrníky v Boru na Tachovsku, město s nimi podepsalo smlouvu o spolupráci. Eldaco chce do konce příštího roku postavit v Kurojedech dva stožáry. "Město zájem podporuje, firmy mohou v lokalitě provádět měření a průzkumy," řekl starosta Petr Kovařík. Zájem je o Damnov, Kosov, Borovany, Doly, Lužná a Kurojedy. "Přestože se kraj staví k takovým stavbám negativně, není pro nás jejich stanovisko závazné. Snažíme se získat do rozpočtu peníze," dodal starosta.

Eldaco provedlo měření větru. "Potvrdilo, že větrné oblasti na Plzeňsku jsou a je jich celkem dost," uvedla šéfka představenstva Iva Šťastná. Připravuje dva stožáry vysoké 150 metrů o výkonu dva megawatty. Americká AES Bohemia přípravu větrného parku v Boru pozastavila.

Dvě firmy, AFE Bohemia a PPS Energy, usilují o stavbu ve Starém Sedlišti na Tachovsku. Zastupitelé už projekt předběžně schválili. Obec čeká veřejná diskuse 27. května.

Zájem o stavbu stožáru v kraji má také firma Eurogiga podnikatele ze Železného Újezdu na Plzeňsku. Projekt 120 metrů vysokého větrníku ale koncem března zamítl kraj. Posudek EIA hovoří o negativním vlivu na krajinu v přírodním parku Brdy, nesouhlasí obec Čížkov. Lidem nejvíc vadí, že by klesly ceny pozemků a zájem o výstavbu. Podnikatel se obrátil na ministerstvo a zvažuje žalobu u mezinárodního soudu.

Podle studie České zemědělské univerzity, která loni zkoumala území, o něž se zajímali investoři, nabízí nejlepší větrné podmínky Kralovicko na severním Plzeňsku a Soběšicko na Klatovsku. Může tam vzniknout až 20 elektráren ve skupinách po třech až čtyřech. Studie, která slouží obcím jako podklad, zkoumala oblasti pouze z hlediska krajinného rázu a ochrany přírody, a ne to, zda tam fouká vítr nebo ne.

Krajští radní vydali už v prosinci 2006 nesouhlas s výstavbou větrných elektráren. Kraj, který ale nemůže zasahovat do správních řízení pověřených obcí, podporuje zdroje na biomasu a vodu.

Malé větrné zdroje pro "domácí potřeby" fungují nyní v kraji na kopci u hradu Klenová na Klatovsku, v nedalekých Žihobcích a Strážově, dále v Manětíně, Příšově a Všerubech na Plzeňsku.

Olomouc | 25.5.2008 | ČTK |
Na Drahanské vrchovině v okolí obcí Otinoves, Drahany a Niva možná vyroste v následujících letech nejvýkonnější větrný park v Česku. Brněnská společnost Eldaco plánuje, že v sousedství obcí vybuduje 19 stožárů s vrtulemi, které budou schopné produkovat až 52 megawattů elektřiny. Zájem vybudovat v Olomouckém kraji nové větrné elektrárny mají i další investoři. ČTK to zjistila v anketě.

"Od obcí jsme již získali souhlas se stavbou. Nyní dokončujeme výkupy pozemků a roční pozorování ptáků a pracujeme na dalších věcech, které musejí předcházet posouzení vlivu stavby na životní prostředí," uvedla předsedkyně představenstva společnost Eldaco Iva Šťastná. Doplnila, že firma by chtěla větrný park postavit nejpozději do pěti let.

Součástí parku by měla být zařízení, která měří i s vrtulí 150 metrů. Jejich cena činí zhruba 100 milionů korun, celková investice by měla představovat zhruba dvě miliardy korun. Návratnost projektu vedení společnosti Eldaco odhaduje na deset let. "Pokud se nám záměr podaří realizovat, a nepředběhne nás někdo jiný, větrný park na Drahanské vrchovině bude mít s 52 megawatty největší výkon v tuzemsku. Dosavadní nejvýkonnější má 42 megawattů," řekla Šťastná.

O kopce v Olomouckém kraji se zajímají i další investoři. Výstavbu větrných elektráren zvažují například v okolí obcí Býškovice, Horní Nětčice, Malhotice, Opatovice a Rakov na Přerovsku, Bušína na Šumpersku, Jívové a Horní Loděnice na Olomoucku.

"Investorů, kteří by chtěli stavět v kraji, může být více. Je možné, že někteří vyčkávají na studii, která určí, kde lze či nelze větrné elektrárny budovat. Studii si nyní kraj nechává zpracovat," uvedl mluvčí olomouckého hejtmanství Tomáš Kocych. Doplnil, že závěry studie kraj zapracuje do územního rozvoje regionu, jimiž se musejí řídit mimo jiné investoři.

Společnosti se snaží získat obce pro své plány mimo jiné dotacemi. Například obec Otinoves, u níž by mělo stát sedm větrných elektráren plánovaného parku společnosti Eldaco, by v příštích 20 letech měla podle dřívějších informací starosty Zdeňka Rady dostat od investora přes 35 milionů korun.

V Olomouckém kraji již stojí větrné elektrárny na Drahanské vrchovině, u Ostružné a Velké Kraše na Jesenicku, Maletína na Šumpersku, Potštátu na Přerovsku, Mladoňova a Hraničných Petrovic na Olomoucku či na Mravenečníku v Jeseníkách.

Berlín | 25.5.2008 | ČTK
Každý, kdo někdy cestoval Německem po dálnici, těžko v krajině přehlédl obří futuristické větrné "mlýny". Jejich koncentrace je obzvlášť vysoká ve východoněmeckých spolkových zemích a na severu Německa. V zemi dnes stojí zhruba 19.500 větrných energetických zařízení s celkovým výkonem 22.247 megawattů, což z Německa činí světovou jedničku ve získávání energie tímto způsobem. Stále častěji si však odborníci kladou otázku, kde jsou hranice dalšího rozšiřování takzvaných větrných parků.

Větrná energie pokrývá 7,2 procenta z celkové spotřeby elektrické energie největší evropské ekonomiky. V Německu tak je téměř třetina světových kapacit na výrobu elektřiny z větrné energie. Za sebou Německo nechává Španělsko, USA, Indii, Dánsko a Čínu. Ještě v roce 1990 bylo v Německu jen pár větrných elektráren s celkovým výkonem 60 megawattů.

Význam energie vyráběné z větru přitom v Německu trvale roste a loni se jí vyrobilo 39,5 terawatthodin. Celková roční spotřeba elektřiny v České republice se pohybuje kolem 50 terawatthodin.

Rozmach větrných energetických parků v Německu umožnily příznivé rámcové podmínky jako jsou státní podpora výzkumu a vývoje a hlavně zákony vytvářející systém zaručených cen za dodanou "větrnou" elektřinu. Kromě toho mohou poskytovatelé větrné energie požádat o osvobození spotřební daně z elektřiny, který musí sami odebírat, a mohou využít zvýhodněných úvěrů při investicích do větrných zařízení.

Také Německo už začalo budovat větrné parky i v pobřežních mořských mělčinách, neboť je známo, že vítr tu fouká silněji a stabilněji a energetická účinnost pobřežních větrných elektráren je o 40 procent vyšší než elektráren vnitrozemských. Kromě toho gigantické větrníky na moři nejsou takovou "pěstí na oko" jako ve venkovské krajině.

Právě tyto "offshore" větrné parky mají podle Evropské asociace pro větrnou energii (EWEA) do roku 2020 podávat v Evropě celkový výkon ve výši 70.000 megawattů, zatímco dnes tato zařízení na pobřežích Dánska, Švédska, Velké Británie a Irska dodávají 600 megawattů. V Německu se počítá s 40 projekty na pobřežích Severního i Baltského moře, přičemž 21 z nich už bylo schváleno. Zatím jsou ve zkušebním provozu dvě pobřežní větrné elektrárny - u Emdenu a Rostocku.

Tři přímořské spolkové země - Šlesvicko-Holštýnsko, Meklenbursko-Přední Pomořansko a Dolní Sasko - vyrábějí už dnes z větru 36, 35, potažmo 20 procent své spotřebované elektřiny, což patří mezi nejvyšší podíly ze všech 16 německých zemí. Nejvíce však je na větru energeticky závislá východoněmecká spolková země Sasko-Anhaltsko, kde tento podíl dosahuje 39 procent. Nadprůměrné je v tomto směru i Braniborsko, které z obřích větrníků čerpá 30 procent své spotřeby elektrické energie.

Příznivci větrné energetiky poukazují na dramaticky rostoucí ceny ubývajících neobnovitelných zdrojů energie a její ekologickou nezávadnost. Poukazují na to, že nevznikají miliony tun skleníkového plynu oxidu uhličitého (CO2). "Větrná energie je ochrana životního prostředí! Zamezení emisí škodlivin nepomáhá jen dosáhnout mezinárodních cílů ochrany klimatu. Především přispívá k tomu, že člověk, zvířata a příroda spolu mohou (pře)žít ve zdravějším životním prostředí," píše na svých internetových stránkách německý Spolkový svaz větrné energetiky<a href="http://"></a> (BWE).

Odpůrci poukazují na to, že stát svou podporou výstavby investičně náročných větrných elektráren pouze vychází vstříc příslušné lobby. Díky sázce na větrnou energii se v tradičně ekologicky smýšlejícím Německu rovněž rozvinul největší trh s větrnými elektrárnami, který údajně každoročně vytváří obrat kolem čtyř miliard eur (100 miliard korun) a zaměstnává zhruba 60.000 lidí. Dokonce vznikla celá nová výrobní odvětví jako je například výroba stožárů a rotorových plechů, které se staly rovněž významným exportním zbožím.

Přesto je síla větru v Německu stále jedním z nejoblíbenějších zdrojů energie. V obecných průzkumech se pro něj pravidelně vyslovuje drtivá většina Němců a pozitivně dopadají i místní referenda ke konkrétním projektům.

Praha | 19.5.2008| ČTK | Výroba elektřiny z větru v ČR se ve čtvrtletí zdvojnásobila 
 Množství elektřiny vyrobené z větru v České republice stouplo v prvních třech měsících roku meziročně o 115 procent. Větrné elektrárny vyrobily od ledna do konce března 77 gigawatthodin elektřiny. S odkazem na data Energetického regulačního úřadu o tom informoval nedávno zvolený předseda České společnosti pro větrnou energii (ČSVE) Michal Janeček. Na celkové výrobě elektřiny v zemi se vítr podílí třemi desetinami procenta.
    Výrazné zvýšení výroby umožnil podle ČSVE zejména rychlý rozvoj technologií v oboru využití větrné energie; přinesl jak zvýšení instalovaného výkonu elektráren, tak jejich vyšší účinnost. Největší instalovaný jednotkový výkon v republice - dvakrát tři megawatty - mají v současnosti větrníky v obci Pchery na Kladensku, které dodávají energii do distribuční sítě od dubna.
    "Výsledky z posledních měsíců ukazují, že se Česká republika řadí mezi evropské země s nejlepší využitelností větru," uvedl Janeček. "Ve využitelnosti větrných elektráren blížící se úrovni téměř 26 procent předháníme i světového lídra v této oblasti Německo. Nejnovější větrné stroje dosahují v podmínkách ČR až 36procentní využitelnosti," dodal.
    Celkový instalovaný výkon ve větrných elektrárnách je nyní podle ČSVE 133 megawattů. Loni přispěla rozhodující měrou k navýšení domácího výkonu svými 21 větrníky farma Kryštofovy Hamry na Chomutovsku. S celkovým instalovaným výkonem 42 MW je nyní největším fungujícím větrným parkem v Česku.
    Instalovaný výkon větrných elektráren po celém světě vzrostl loni podle údajů Světové rady pro větrnou energii (GWEC) o 27 procent na více než 94 gigawattů. Přibližně 20 gigawattů nově instalovaného výkonu větrníků odpovídá asi 20 temelínským blokům. 

Tisková zpráva v pdf.

 
Brno | 20.5.2008 | Lidové noviny |
Energie z obnovitelných zdrojů slaví úspěchy. Produkce větrných elektráren v ČR se v prvním čtvrtletí meziročně více než zdvojnásobila. Přesto se vítr na celkové produkci elektřiny zatím podílí jen třemi desetinami procenta.

Tisková zpráva v pdf.

Praha | 20.5.2008 | Financninoviny.cz | 
Množství elektřiny vyrobené z větru v České republice stouplo v prvních třech měsících roku meziročně o 115 procent. Větrné elektrárny vyrobily od ledna do konce března 77 gigawatthodin elektřiny. S odkazem na data Energetického regulačního úřadu o tom informoval nedávno zvolený předseda České společnosti pro větrnou energii (ČSVE) Michal Janeček. Na celkové výrobě elektřiny v zemi se vítr podílí třemi desetinami procenta.
Výrazné zvýšení výroby umožnil podle ČSVE zejména rychlý rozvoj technologií v oboru využití větrné energie; přinesl jak zvýšení instalovaného výkonu elektráren, tak jejich vyšší účinnost. Největší instalovaný jednotkový výkon v republice - dvakrát tři megawatty - mají v současnosti větrníky v obci Pchery na Kladensku, které dodávají energii do distribuční sítě od dubna.
"Výsledky z posledních měsíců ukazují, že se Česká republika řadí mezi evropské země s nejlepší využitelností větru," uvedl Janeček. "Ve využitelnosti větrných elektráren blížící se úrovni téměř 26 procent předháníme i světového lídra v této oblasti Německo. Nejnovější větrné stroje dosahují v podmínkách ČR až 36procentní využitelnosti," dodal.
Celkový instalovaný výkon ve větrných elektrárnách je nyní podle ČSVE 133 megawattů. Loni přispěla rozhodující měrou k navýšení domácího výkonu svými 21 větrníky farma Kryštofovy Hamry na Chomutovsku. S celkovým instalovaným výkonem 42 MW je nyní největším fungujícím větrným parkem v Česku.
Instalovaný výkon větrných elektráren po celém světě vzrostl loni podle údajů Světové rady pro větrnou energii (GWEC) o 27 procent na více než 94 gigawattů. Přibližně 20 gigawattů nově instalovaného výkonu větrníků odpovídá asi 20 temelínským blokům.

Tisková zpráva v pdf.

 

Brno | aktualně.cz | 19.5.2008 |
České větrníky drtí v účinnosti světového lídra Německo.

Množství elektřiny vyrobené v tuzemských větrných elektrárnách velmi rychle roste.
Za první čtvrtletí se tak podle statistických dat Energetického regulačního úřadu letošního roku množství elektřiny vyrobené ve větrných elektrárnách v Česku meziročně zvýšilo o 115 procent.
Od ledna do konce března letošního roku vyrobily větrné elektrárny 77 GWh, zatímco v loňském roce to bylo ve stejném období pouhých 35 GWh.

Pokračuje tak výrazný nárůst výroby ve větrnících, vloni vzrostla produkce o 150 procent. Vyrobených více než 125 tisíc megawatthodin by v přepočtu pokrylo spotřebu 36 tisíc domácností, což přibližně odpovídá velikosti Havířova. Větrníky v Česku díky moderním technologiím navíc zvyšují svoji účinnost. "Výsledky z posledních měsíců ukazují, že se Česká republika řadí mezi evropské země s nejlepší využitelností větru," uvedl Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii. Podle něj české větrníky už ve využitelnosti větru předstihly účinnost větrníků v Německu, které je světovým lídrem ve využití větrné energie. "Ve využitelnosti větrných elektráren blížící se úrovni téměř 26 procent předháníme i světového lídra v této oblasti - Německo. Nejnovější větrné stroje dosahují v podmínkách České republiky až 36 procent využitelnosti," uvedl Janeček. 
 
Větrné elektrárny pracují na dvou desítkách lokalit. Jejich celkový instalovaný výkon se během posledního roku zvýšil na 133 MW. Na prvním místě je Ústecký kraj, kde se podle Energetického regulačního úřadu nachází kolem 30 procent veškerého instalovaného výkonu tuzemských větrných elektráren. 

Rychlý růst provázejí spory
Odborníci předpokládají, že výrazný nárůst výroby elektřiny z větrných elektráren bude v nejbližších letech pokračovat, tempo by se mělo ještě zrychlit. Do výstavby nových větrných elektráren totiž půjdou miliardy korun. Do roku 2020 jenom ČEZ chce investovat do rozvoje větrných elektráren na dvacet miliard korun, nové projekty připravují také investoři z Německa a Rakouska. 

Odpůrci výstavby stovek nových větrníků ale kritizují, že se elektrárny staví i na místech, kde nefouká. A větrníky podle nich k horšímu výrazně mění krajinu. A úřady se už brání. Větrné elektrárny tak nebudou na kopci poblíž slavkovského bojiště. Projekt za 160 milionů korun nedostal  po třech letech debat a správních řízení stavební povolení.

Reakce na TZ


Praha | 25.5.2008 | E15 | Množství elektřiny z větru se v Česku více než zdvojnásobilo

Vítr se v České republice na výrobě elektrické energie podílí zatím jen třemi desetinami procenta. Za první čtvrtletí se ale objem větrem vyrobené elektřiny zvýšil proti loňskému stejnému období o 115 procent. Podle informací Energetického regulačního úřadu se v tomto období vyrobilo 77 gigawatthodin elektřiny. ČR se tak řadí mezi evropské země s nejlepší využitelností větru. Někteří občané i radnice často ale s výstavbou větrníků na svém území nesouhlasí, přestože by místní úřady dostaly až milionové částky do rozpočtu. V některých lokalitách nová výstavby také naráží na odpor ochranářů přírody a krajiny.

Celkový instalovaný výkon ve větrných elektrárnách je nyní podle České společnosti pro větrnou energii 133 megawattů. Loni přispěla rozhodující měrou k navýšení domácího výkonu svými 21 větrníky farma Kryštofovy Hamry na Chomutovsku. S celkovým instalovaným výkonem 42 megawatt je největším fungujícím větrným parkem v Česku a svými 21 vrtulemi vyrábí téměř třetinu celorepublikového výkonu. Park postavila firma Ecoenerg Windkraft.

Přes polovinu výkonu českých větrných elektráren tak zatím obstarávají ty v Ústeckém kraji, kde jich je zhruba 34. Z toho je jich nejvíce v Krušných horách, kde mají nejlepší podmínky pro svou činnost.

Nejvýkonnější větrný park má však v následujících letech vyrůst na Drahanské vrchovině. Brněnská společnost Eldaco plánuje, že zde vybuduje 19 stožárů s vrtulemi, které budou schopné produkovat až 52 megawattů elektřiny.

Příznivci výstavby dalších větrných elektráren argumentují především závazkem ČR překročit do roku 2010 o osm procent podíl elektrické energie vyrobené z obnovitelných zdrojů na celkové hrubé elektrické spotřebě. Odpůrci naopak varují před významnou změnou vzhledu a koncepce krajiny; upřednostňují proto například solární panely. Řada investorů do větrné energie rovněž hovoří o tendenčním chování některých úředníků, kteří se neřídí odbornými posudky a rozhodují podle svého subjektivního pohledu na větrné elektrárny.

Například v Královéhradeckém kraji sice zatím žádná větrná elektrárna nestojí, přesto by se mohlo v regionu dařit jednomu z jejich výrobců. Výrobu zde před dvěma lety rozběhla společnost Wikov Wind ze skupiny Wikov Industry. První větrník má letos dodat do Francie a další tři kompletní větrné elektrárny chce firma postavit v Česku. Jeden větrník o výkonu až dvou megawattů chce v tomto kraji nechat postavit ČEZ Obnovitelné zdroje.

Nejvíce projektů má ČEZ na Českomoravské vrchovině. Chce tu provozovat 13 elektráren, které by pokryly spotřebu 20.000 domácností. Do roku 2020 chce mít ČEZ v celé ČR "ve větru" 500 megawattů, což je čtvrtina současného výkonu Temelína.

Po celém světě výkon větrných elektráren loni vzrostl podle údajů Světové rady pro větrnou energii (GWEC) o 27 procent na více než 94 gigawattů. Přibližně 20 gigawattů nově instalovaného výkonu větrníků pak odpovídá asi 20 temelínským blokům.

Praha | 19.5.2008 |aktualně.cz
Výroba elektřiny z větrných elektráren se zdvojnásobila.
Množství elektřiny vyrobené ve větrných elektrárnách v České republice láme rekordy. Podle statistický dat zvěřejněných Energetickým regulačním úřadem se za první čtvrtletí letošního roku množství elektřiny vyrobené ve větrných elektrárnách v České republice se meziročně zvýšilo o 115 procent.

Celá TZ

Brno |13.5.2008 |
Dne 28.4.2008 vydal stavební úřad v Rousínově rozhodnutí, v němž zamítá návrh naší společnosti na vydání územního rozhodnutí o umístění stavby Větrné elektrárny Rousínov.

Komentář společnosti ELDACO je následující:
„Jsme šokování rozhodnutím stavebního úřadu. Pokud by způsob hodnocení a zdůvodnění byl brán jako precedentní, pak stejným způsobem může být zlikvidován jakýkoliv projekt v ČR, a to nejen větrných elektráren.“

aktualně.cz| 13.5.2008|
Washington - Ve Spojených státech se rodí plán, jak snížit emise skleníkových plynů a zvýšit podíl větrné energie na výrobě elektřiny v zemi až na dvacet procent. To vše do roku 2030.

Návrh zpracovala skupina expertů z ministerstva energetiky. Předpokládá, že by v USA vzniklo dalších 75 tisíc větrných turbín. Ty by produkovaly 300 tisíc megawattů elektřiny. Momentálně se větrná energie podílí na výrobě elektřiny v zemi jen jedním procentem. Produkuje 16 tisíc megawattů.
"Spojené státy mají rozsáhlé větrné zdroje. Plán je sice ambiciózní, ale realistický," citovala agentura AP z dokumentu. "Naše studie je první vizí, týkající se využitelnosti větrné energie pro USA. To, co navrhujeme, je splnitelné a žádoucí," uvedl na tiskové konferenci Dan Arvizu z Národní laboratoře pro výzkum obnovitelných zdrojů energie.

Podle autorů plánu by výroba dvaceti procent elektřiny větrnými turbínami znamenala pokles spotřeby zemního plynu o jedenáct procent a uhlí o osmnáct procent. Zlepšilo by se tak životní prostředí. "Je to srovnatelné, jako kdybychom ze silnic odstranili 140 milionů aut," řekl Randall Swisher, ředitel Americké asociace pro větrnou energii.Ekologickou politiku slibuje svým voličům také republikánský kandidát na prezidenta John McCain. Ve svém pondělním projevu v Oregonu kritizoval George Bushe za jeho postoj ke globálnímu oteplování. Vyčetl mu, že váhal se snížením emisí skleníkových plynů. "Jednoznačně jsem pro to, aby v USA byly stanoveny limity, omezující emise skleníkových plynů. A jsem připraven spolupracovat s Evropskou unií na tom, abychom ke stejným opatřením donutili i Čínu a Indii," uvedl McCain. Sám prý několikrát navštívil Špicberky a přesvědčil se o rychlosti tání ledovců. V projevu také uvedl, že budoucnost vidí hlavně v jaderné energii

ČTK| PRAHA|9.5.2008|
 Stále více elektřiny se v zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) vyrábí z obnovitelných zdrojů, jako je větrná, sluneční či geotermální energie. Loni její produkce vzrostla o pětinu a podíl na celkové produkci elektřiny dosáhl 1,8 procenta. Nejvýraznější růst, o 23 procent, zaznamenaly evropské země, jak uvádějí statistiky Mezinárodní agentury pro energii (IEA). Společně s vodními elektrárnami, které se rovněž řadí k obnovitelným zdrojům, se v třiceti zemích OECD vyrábí přibližně 14,5 procenta zelené elektřiny. Loni ale hydroelektrárny v nejvyspělejších zemích světa kvůli nepříznivým vodním podmínkám vyrobily o téměř tři procenta méně než o rok dříve. V Česku se v roce 2007 podílely obnovitelné zdroje na celkové produkci elektřiny 3,9 procenta. Poptávku po větším využívání obnovitelných zdrojů vyvolávají především obavy z nárůstu emisí skleníkových plynů, které produkují konvenční zdroje energie. Vedle vodní energie je nyní nejrozšířenějším zdrojem zelené energie biomasa. V současnosti sílí hlasy upozorňující na negativní stránky jejího využívání. Cíl EU, dosažení 20 procent obnovitelných zdrojů do roku 2020, však zůstává v platnosti.

komentář ELDACO:
Číslo 14,5% z obnovitelných zdrojů v zemích OECD je fantastické číslo! Kdo tvrdí, že svět spasí POUZE jaderná energie, má málo informací. Na světě je instalováno 440 jaderných bloků, které zajišťují asi 14% celosvětové spotřeby. Jaká náhoda, že? Z toho tedy vyplývá – pokud svět bude využívat obnovitelné zdroje stejně jako země OECD, bude se z větru, slunce a vody vyrábět více elektřiny než z atomových elektráren! 

Praha| 5.5.2008|
Valné shromáždění České společnosti pro větrnou energii odsouhlasilo zásadní změny.

30.dubna 2008, Praha – Příznivci a investoři působící v oboru větrné energetiky se minulý týden sešli na valném shromáždění, aby zlepšili informovanost laické i odborné veřejnosti o větrné energetice.

celý dokument

Německo |5.5.2008| (zprávy zveřejněné větrným svazem www.wind-energie.de)

V roce 2007 bylo ve vnitrozemí nově instalováno 883 větrníků s výkonem 1 667 MW. To je o 566 MW méně v porovnání s rokem 2006. Toto číslo odpovídá poklesu výstavby větrníků o cca 25% ve srovnání s předcházejícím rokem 2006.

Celosvětově byl v roce 2007 přírůstek energie z větru okolo 20 000 MW. Celkem bylo k 31.12.2007 v Německu 19 460 větrníků s celkovým výkonem 22 247 MW. (V roce 2006 bylo evidováno 18 685 větrných elektráren s celkovým výkonem 20 622 MW).

Provozovatelé větrníků za rok 2007 utržili historicky nejvíce peněz za vytočené kWh. Do sítě bylo dodáno 39,5 miliard kWh, což je nový světový rekord (v roce 2006 bylo dodáno 30,6 miliard kWh).
Větrná energie pokrývá dnes celoněmeckou spotřebu proudu ze 7,2%.

Zajímavost: V Německu se začali v roce 2007 zaměřovat na náhradu starších strojů první generace, které vyměnili za stroje nejnovější koncepce. Bylo strženo 108 větrníků, které byly nahrazeny 45 novými stroji. Výkon se přesto zvýšil o 41 MW.

DATA O VĚTRU NĚMECKO 2007 
Větrná energie 2007
Aktualizace k: 23.01.2008
Výstavba, výroba proudu, CO2 - úspora
Instalovaný výkon ke konci roku 2006: 20.622 Megawatt
Instalovaný  výkon  ke  konci roku  2007: 22.247 Megawatt
Počet větrných elektráren ke konci roku 2006: 18.685
Počet větrných elektráren ke konci roku 2007: 19.460
Nově instalovaný výkon (nová výstavba) 2006: 2.233
Nově instalovaný výkon (nová výstavba) 2007: 1.666
 
Potenciální roční výroba energie pro rok 2007: 39,98 Terawatthodin (TWh)
Reálné přivedení energie do sítě pro rok 2007: 39,50 Terawatthodin (TWh)
Reálný podíl na čisté spotřebě proudu pro rok 2006: 6,4 Prozent
Čistá spotřeba proudu v roce 2006: 540 Terawatthodin (TWh)
Potenciální roční zabránění škodám u CO2 v roce 2007: cca. 34,22 Mio. tun
Reálné roční zabránění škodám u CO2 v roce 2007: cca. 33,81 Mio. tun

Níže jsou uvedeny potenciální roční energetické výnosy, které kalkulují, kolik proudu by bylo možné vyrobit ke konci roku na všech instalovaných větrných elektrárnách. Uvažují se průměrné celoroční větrné podmínky (100% větrný rok, 98% použitelnost strojů).

Větrný průmysl v číslech: obrat, pracovní místa, export v roce 2007
Obrat odvětví 2007 (Německo a export) 11,729 Mrd. Euro
Celkový obrat Německo: 5,773 Mrd. Euro
Vnitrozemí Německa – nové investice 2007: 2,275 Mrd. Euro
Vnitrozemí – inkaso za výrobu proudu: 3,498 Mrd. Euro
Celkový obrat exportu 2007: 5,956 Mrd. Euro
Exportní kvóty (výrobci a jejich dodavatelské): 78 %
Celosvětový podíl na trhu (výrobci a jejich dodavatelé) 36 %
Celosvětově nově instalovaný výkon 2007: 20.076 Megawatt
Celosvětový tržní objem obratu 21,08 Mrd. Euro
Německý podíl na celosvětovém obratu: 8 %
Pracovní místa v Německu (konec roku 2007): cca. 90.000

Cíl spolkové vlády:
- 2010 12,5 % podíl na hrubé spotřebě proudu (OZE)
- 4,2 % podíl na primární energetické spotřebě
- 2020 20,0 % podíl na hrubé spotřebě proudu (OZE)
- 10,0 % podíl na primární energetické spotřebě
- 2050 50,0 % podíl na primární energetické spotřebě

Cíle EU orientační ukazatele 2010 
-  22,1 % podíl na hrubé spotřebě proudu (OZE)
- 12,0 % podíl na primární spotřebě energie (OZE)
  

Agentura J.L.M.| 11.4.2008|
Poprvé v historii se loni zvýšil instalovaný výkon větrných elektráren ve světě za jediný rok o více než 20 tisíc megawattů, tedy o třicet procent. Ke konci loňského roku dosáhl plných 94 tisíc MW. Největší přírůstek, 5,2 tisíce MW (+45 %), zaznamenali v USA. Až za nimi skončily s 3,5 tisíci MW Španělsko a 3,4 tisíci MW Čína, informovala Evropská asociace pro větrnou energetiku (EWEA).

Světovou jedničkou v této oblasti zůstává nadále Evropa s 56535 MW větrných zdrojů. Loni do sítě dodaly 119 miliard kWh, zhruba čtyřikrát více než obě české jaderné elektrárny v Temelíně a Dukovanech dohromady. Proud začaly loni vyrábět nové zdroje o celkovém výkonu 8554 MW a do zahájených projektů se investovalo 13 miliard eur. Přírůstek větrných kapacit v Evropě byl loni poprvé větší než plynových (8226 MW).
Na prvním místě „větrného žebříčku“ zůstává s více než 22 tisíci MW Německo, na něž se však rychle dotahuje Španělsko (15145 MW). Česko své kapacity více než zdvojnásobilo na 116 MW, zatímco například rakouských 19,5 MW v 612 turbínách znamená při celkovém instalovaném výkonu 981,5 MW stagnaci, vyplývá ze statistik EWEA.
Rakousko doplácí na současnou podobu zákona o obnovitelných energiích, stěžuje si šéf společnosti IG Windkraft Stefan Hantsch: „Nezbytná je jeho konstruktivní reforma tak, aby se vyrovnal mezinárodním standardům. Pak bychom mohli větrnou energetiku v Rakousku ztrojnásobit. Vyžádalo by si to investice tři miliardy eur, které by přinesly snížení emisí CO2 o tři milióny tun,“ uvádí na webových stránkách www.igwindkraft.at.
Rakouské větrníky dodaly loni do sítě necelé dvě miliardy kilowatthodin elektřiny, což odpovídá spotřebě 560 tisíc domácností. Na celkové produkci rakouských zdrojů se loni podílely necelými třemi procenty; dvě třetiny pocházely z vodních a třetina z tepelných elektráren, vyplývá ze statistik energetického regulačního úřadu E-control. Nejvíce větrných parků stojí v Dolních Rakousích a Burgenlandsku, na něž připadá téměř devět desetin rakouských větrníků. V sousedních Horních Rakousích jich vybudovali od roku 1994, kdy byla uvedena do provozu první rakouská větrná turbína, pouhých 23.

Další informace:
Německo, světová jednička ve větrné energetice, provozovalo na konci loňského roku 19460 větrných turbín o celkovém výkonu 22247 MW. Do sítě dodaly 37 miliard kWh, což je téměř polovina roční výroby všech českých elektráren, tedy sedm procent celkové německé výroby proudu. Na první pětku spolkových zemí – Dolní Sasko, Braniborsko, Sasko, Severní Porýní-Vestfálsko a Šlesvicko-Holštýnsko připadá více než čtvrtina instalovaného výkonu, vyplývá z analýz Německého výzkumného ústavu větrné energetiky (DEWI).
Německo si zřejmě první místo ve světě udrží i v delší perspektivě. Do větrné energetiky se tam totiž má do roku 2020 investovat 200 miliard eur, tedy více než pět biliónů korun. „Je to patnáctkrát více, než kolik se za stejnou dobu vloží do výstavby uhelných elektráren,“ poznamenal na okraj plánů 5000 německých firem šéf Spolkového sdružení pro obnovitelné zdroje (BEE) Johannes Lackmann.
Nynější světový boom větrné energetiky snížil náklady na výrobu jedné kilowatthodiny z 15-20 eurocentů v 80. letech minulého století na současných 6-8 eurocentů, uvádějí statistiky Evropské unie. Přispěly k tomu například nové kompozitní materiály použité při výrobě listů pro turbíny o velkém výkonu (nad 1 MW), zdokonalení řídících a kontrolních systémů a zejména dílčí řešení kritického problému využitelnosti větrníků při velmi slabém nebo příliš silném větru. Bruselští odborníci se přitom shodují, že větrná energetika může v některých zemích hrát velice významnou úlohu. Ve většině zejména vnitrozemských států s malým množstvím vhodných lokalit, jako je například Česká republika, si zachovají roli doplňkového zdroje; přesto i tam má výstavba větrných parků slibnou perspektivu zejména díky společenské podpoře obnovitelné energetiky.
V roce 2030 bude v Evropě v provozu 90 tisíc větrných turbín, z toho 75 velkokapacitních na umělých mořských ostrovech, uvádí scénář EWEA. Jejich instalovaný výkon dosáhne 300 tisíc megawattů, což je například jen o málo méně než kapacita všech současných jaderných elektráren na světě. Do sítě však dodají až čtyřikrát méně proudu, odhadem 600 miliard kilowatthodin.

E15 | 14.3.2008  | autor: Robert Zelenka 
Každá velká světová firma se dnes téměř neobejde bez vlastního ekologického programu. Ekonomické weby v zahraniční jsou plné návodů, jak se zapojit do výnosného obchodu podporovaného štědrými dotacemi nebo bohatými nadacemi nadnárodních korporací. Nechybí ani pravidelné ankety o nejzelenější firmy, politiky, automobily či podnikatele.

Britský list The Independent loni vyhlásil nejekologičtější firmou roku dánskou Vetas Wind Systems, což je největší výrobce turbín pro větrné elektrárny světa, který vyrobil už 30 tisíc větrníků. Jeho výrobky jsou navíc z osmdesáti procent recyklovatelné a firma si navíc přes polovinu elektřiny spotřebované při výrobě vyrábí sama z ekologických zdrojů.

Americký ekologický server Grist nabízí čtenářům hned několik zelených anket. Tak například titul nejzelenějšího politika si vysloužil guvernér státu Kalifornie Arnold Schwarzenegger, nejekologičtějším automobilem je hybridní Toyota Prius a nejzelenější metropolí světa islandský Reykjavík, kde jezdí autobusy na vodík a celé město je zásobováno teplem a elektřinou z geotermálních vrtů. Svého ekologického guru mají i podnikatelé. Stal se jím Yvon Chouinard s oděvní společností Patagonia. Firma založená v roce 1970 se zaměřuje na výrobu luxusních ekologicky čistých oděvů pro volný čas.

Všechny výrobky navíc recykluje, ve společnosti se používá výhradně přírodní papír a její majitel dává procento z obratu na ekologická hnutí. Hodnota firmy se díky zájmům o ekologii vyšplhala na 230 milionů dolarů. Na čestnou listinu ekologických počinů se v roce 2006 dostal i jinak často kritizovaný řetězec WallMart. Stačil závazek, že do roku 2013 sníží množství používaných obalů o pět procent. Pro firmu to bude znamenat úsporu 3,4 miliardy dolarů.

Trend ochrany přírody je všudypřítomný, odráží se i v nabídce investičních fondů. Podle databáze společnosti Morningstar spravují zelené fondy, nakupující cenné papíry výrobců turbín pro větrné elektrárny, vodárenských firem či výrobců solárních panelů, majetek za 11 miliard eur, tedy téměř 300 miliard korun.

MF Dnes | 20.03.2008 | autor : Roman Kratochvíl

Jsem pro stavbu větrných elektráren. Neplatí mě žádná firma, ani si nemyslím, že vyřeší dodávky elektřiny. Jen se mi prostě v krajině strašně líbí. Jestli mají stát, nechť si rozhodnou lidé v té které dědině a ať si jim za jejich případný souhlas firma stavějící vrtule dá co chce. Ať do toho však nemluví krajští úředníci a politici a co víc, ať se hlavně neohání tím, že jim jde o ráz krajiny. Kde byli, když na každém kopci vyrůstal odporný vysílač mobilního operátora? Kde byli, když rostly často nehezké rozhledny? Kde jsou jejich protesty proti stavbě nových plechových hal? A nevadí jim ani nové nákupní chrámy hyzdící okraje měst?
Větrné elektrárny jsou výborný byznys požehnaný kdysi stranickými kolegy dnešních kritiků. Kraj by se neměl snažit ho regulovat, od toho tu není.
A navíc jsou vrtule v krajině elegantní.

O autorovi| Roman Kratochvíl, vedoucí redakce

Prostějovský deník | 7.3.2008 | autor: Josef Trnečka

 „Značná část lidstva by si ráda užívala blahobytného životního stylu, který se vyznačuje rostoucím hladem po energiích,“ píše Josef Trnečka Vyspělé země spotřebovávají daleko více energie než země rozvojové. Ta pochází z větší míry z fosilních paliv tedy ze zdrojů neobnovitelných. Spalováním těchto fosilních paliv zatěžuje ovzduší znečisťujícími látkami a v atmosféře se zvyšuje podíl oxidu uhličitého, což má za následek pohlcování dlouhovlného záření a přehřívání zemského povrchu. Obavy z tohoto takzvaného skleníkového efektu stoupají. V současné době jsou ropa, uhlí a zemní plyn a další neobnovitelné suroviny stále vzácnější a tedy i dražší. 

Postupně se zdražuje nejen plyn, ale částečně i elektrická energie. Na druhé straně ČEZ prodává části sítí cizím zájemcům, pak se nedivme, že za vším stojí jen zisky těchto společností. Lidé ve vyspělých zemích spotřebovávají fosilní paliva až hrozivým tempem. Spotřeba ropy, plynu i uhlí, jež je skryta v zemském povrchu naší planety roste. To však při tomto tempu brzy skončí a co potom? Je tedy třeba začít více využívat obnovitelných zdrojů jako je právě síla větru. Vítr nepřetržitě proudí okolo naší země a vyrovnává teplotní rozdíly mezi různými místy. Nyní nám zbývá využití větru jako hnací síly pro alternátory, jež pohání tato soustrojí a vyrábí elektřinu. 

V mnohých státech jsou postaveny tyto větrné elektrárny a i u nás se v posledních letech tyto již staví i vyrábí elektrickou energii. U mnohých občanů vznikají neopodstatněné názory na jejich výstavbu. Ochránci přírody poukazují na ráz krajiny, jež tyto elektrárny porušují celkový vzhled. Jsou jejich názory opodstatněné, když sami využívají elektrickou energii pro svoje domácnosti i rekreační chaty? Další připomínky jsou na přílišnou hlučnost. Ta je ovšem u těchto soustrojí úplně zanedbatelná, neboť na toto je brán zřetel již při konstruování jednotlivých listů vrtule. 

Měřením hlučnosti bylo ověřeno, že větrníky v žádném případě nepřekračují normy uváděné v decibelech. Jiné neopodstatněné názory jsou na škodlivost frekvencí, které údajně vznikají při otáčení vrtulí a vyrábění elektřiny. Stačí se podívat, co kolem stojí různých stožárů pro sdělovací prostředky -např. televizi, rozhlas či mobilní telefony. Tam jsou zcela nepochybně do ovzduší vysílány elektromagnetické vlny o různých kmitočtech - ty však dle názorů těchto odpůrců neškodí. Zkusme se však zamyslet, jak budou žít naše vnoučata a další pokolení až budou vyčerpány fosilní paliva. Už nyní je jasné, že nám nezbývá nic jiného než hledat alternativní zdroje energie a využít nejen větru, ale i slunečního svitu a vody. 

Tyto zdroje jsou obnovitelné a naší civilizaci nezbývá nic jiného, než se naučit náležitě zužitkovat jejich potenciál.

Hospodářské noviny | 5.3.2008 | autor: Daneš Burket

Včera zahájil Mirek Topolánek 8. energetický kongres ČR. Tématem je »energetika bezpečná a udržitelná«. Jedním z témat jsou obnovitelné zdroje, což v českém kontextu znamená i postoj k větrné energetice. Ta začíná při pohledu zvenčí připomínat houpačku. Dokud tu téměř žádné stroje nebyly, ozývalo se volání po jejich masivnější výstavbě. 

Nyní, kdy již delší dobu platí zákon o podpoře obnovitelných zdrojů, kdy se ČR zavázala k jejich 8% podílu na celkové spotřebě v roce 2010 a kdy existují stovky investorských plánů na výstavbu větrníků, se proti nim postavily s nebývalou razancí kraje, jichž se má výstavba týkat. Další hrozbu pro ně představuje novela energetického zákona, která je chce posunout dál od elektrických vedení. To není příliš růžová vyhlídka pro jeden z nejperspektivnějších bezemisních zdrojů, který by v ČR mohl v roce 2010 přinášet přes 1,1 TWh ročně. Přijít o něj by však byla veliká škoda. 

Při racionálním pohledu na budoucí vývoj české energetiky totiž lze dojít k jasnému závěru - budoucnost musí ležet na bedrech jaderné energie, coby silného, stabilního a čistého zdroje, v kombinaci s větším množstvím menších obnovitelných zdrojů. Nemá smysl stavět obnovitelné zdroje »za každou cenu«. Při současném stupni technologie pro nás kvůli extrémní ceně nemá valný smysl energie solární a geotermální. 

Ekonomický smysl má voda, biomasa a vítr s tím, že výraznější rozvoj můžeme čekat u posledních dvou. V souvislosti s odporem proti větrným elektrárnám se objevuje celá řada argumentů, které jsou někdy více, někdy méně na místě. Dva jsou častější než jiné - celkové náklady na výrobu a estetický vliv na krajinu. V obou případech se musím větrné energetiky zastat. Je pochopitelné, že výroba elektřiny ve větrné elektrárně je nákladnější než v elektrárně jaderné. Tuto nevýhodu ale vyvažuje nulová cena a nevyčerpatelnost větru, stejně jako průběžně se zlepšující další parametry (lepší predikovatelnost a tím nižší náklady na regulaci sítě a rostoucí efektivita díky novým technologiím). Druhým argumentem je vzhled krajiny. To už je složitější otázka. Každé dílo lidských rukou krajinu změní, ať už jde o větrníky, přehradu, nebo třeba most. Velkou roli přitom hraje prostý zvyk. Možná to někdo bude považovat za zvláštní, ale například jadernou elektrárnu Dukovany považuje většina lidí v jejím okolí za hezkou stavbu. Lidé si na ni zkrátka zvykli. A jsem přesvědčen, že s větrníky to bude velmi podobné. 

Česká republika je poměrně malá a vhodné lokality pro výstavbu větrných zdrojů jsou omezené. Je proto velmi krátkozraké chtít omezit výstavbu větrníků na Vysočině. Budeme snad raději větrníky stavět tam, kde sice nebudou vadit, ale kde se ani nebudou příliš točit? Dobrá energetika je především vyvážená, je v ní zastoupeno větší množství zdrojů s různými vlastnostmi, které společně tvoří stabilní soustavu produkující elektřinu za přijatelných nákladů a s ohledem na ochranu životního prostředí. Pokud takovou energetiku chceme, a já věřím, že ano, pak bychom neměli žádný z využitelných zdrojů zavrhovat. Lidé si zvykli na jadernou elektrárnu Dukovany. Prý je to dokonce hezká stavba. Zvyknou si tedy i na větrníky. 

O autorovi| Daneš Burket, Autor je ředitelem sekce Technická podpora ČEZ

Zpravodajství ČTK | 24.2.2008
Instalovaný výkon větrných elektráren ve světě vzrostl během loňského roku o 27 procent na více než 94 gigawattů. Loni přibylo o třetinu více nové kapacity než v roce 2006. Údaje zveřejnila Světová rada pro větrnou energii (GWEC). Přibližně 20 gigawattů nově instalovaného výkonu větrníků odpovídá asi 20 temelínským blokům.

Kapacita se v absolutních číslech zvýšila nejvíce ve Spojených státech, kde bylo instalováno 5,2 gigawattu nových větrníků. Jde zhruba o pětačtyřicetiprocentní meziroční nárůst. Následuje Španělsko s 3,5 GW a Čína s 3,4 GW nově vybudované kapacity.

V Česku se instalovaný výkon větrníků zvýšil během roku 2007 podle České společnosti pro větrnou energii na 116 megawattů z předloňských 44 MW; i přes rychlý nárůst tvoří stále ale jen nepatrný zlomek domácích zdrojů elektřiny.

"Větrná energie je stále více ekonomicky konkurenceschopnější s konvenčním zdroji energie. Rostoucí volatilita v cenách fosilních paliv a zvýšené obavy o energetickou bezpečnost vedou k tomu, že větrná energie je často nejatraktivnější volbou," řekl prezident Evropské asociace pro větrnou energii (EWEA) Arthouros Zervos.

V Evropě vzrostla loni podle údajů EWEA kapacita větrných elektráren více než nový výkon jiných energetických zdrojů. Zatímco kapacita větrníků stoupla o 8,5 GW (na nynějších 56,5 GW), nové plynové elektrárny přidaly 8,2 GW. Kapacita uhelných a jaderných elektráren loni v Evropě poklesla.

Světovým větrným rekordmanem je Německo, které se na celosvětovém instalovaném výkonu podílí téměř čtvrtinou. Výstavba nových větrníků tam ale loni stagnovala a do konce roku 2009 se podle EWEA na špici vyšplhají USA.

Jako "houby po dešti" rostly loni větrníky ve Španělsku, kde se z větru nyní vyrobí desetina veškeré elektřiny. "Španělsko, stejně Německo a Dánsko před ním, převzalo (v Evropě) vedení," řekl Christian Kjaer z EWEA.

Celosvětová kapacita větrných elektráren zachrání Zemi každým rokem přibližně od 122 milionů tun oxidu uhličitého vypuštěného do ovzduší, což odpovídá produkci zhruba 20 velkých uhelných elektráren, tvrdí EWEA. Energie z větru podle asociace zajišťuje 3,7 procenta spotřeby elektřiny EU, zatímco v roce 2000 to bylo 0,9 procenta.

Brno, 9.1. 2008 – V uplynulých dnech se v médiích objevily zprávy o námraze v blízkosti větrných elektráren na Vysočině. Lidé se ptají,jak jsou tyto stroje připravené na provoz v oblastech s vysokou námrazou. Řešení tohoto problému existuje, a je jich dokonce několik. Na konci loňského roku spustila společnost WIND FINANCE a.s. svou čtvrtou velkou větrnou elektrárnu, tentokrát u obce Kámen na Havlíčkobrodsku, v oblasti se zvýšeným výskytem námrazy. Větrná elektrárna v Kámeni je sériový výrobek, kterých je postaveno v Evropě několik desítek tisíc kusů, a velká většina z nich se s námrazou během provozu setkává. Elektrárny proto umí reagovat na přítomnost námrazy, a to několika způsoby. První věcí je kontrola výroby. Elektrárna je vybavena několika přístroji na měření rychlosti větru, a neustále kontroluje, zda podle jeho rychlosti je vyráběno požadované množství elektrické energie. Pokud se objeví na hladkých plochách lopatky námraza, dojde k poklesu výroby elektřiny a počítač stroje to zaznamená. Elektrárna se automaticky odstaví a pošle obsluze hlášení o problému na lopatce. Druhý pomocník proti námraze je instalace tzv. ativibračních čidel. Dlouhé lopatky, které zachytávají energii větru, jsou citlivě vyváženy a kontrolovány, zda u nich nedochází k vibracím, které by ohrožovaly chod stroje a snižovaly jeho životnost. Vždyť jedna lopatka má hmotnost 6 tun! Námraza, která se nerovnoměrně nalepuje na lopatky, způsobuje jejich rozkmitání. Elektrárna si při provozu s námrazou ubližuje sama sobě, proto nesmí být s námrazou dále provozována. Třetí způsob kontroly námrazy je instalace námrazového čidla. Jde o speciální zařízení, které sleduje jen tvorbu námrazy, nic jiného. Pokud je námraza zjištěna, zašle zařízení signál do centrálního ovládání elektrárny, a stroj je odstaven z provozu. Navíc je prováděna prohlídka větrné elektrárny dvakrát denně školeným personálem, který sleduje i tvorbu námrazy, a má také možnost stroj odstavit. Vytváření námrazy na rotoru větrné elektrárny je faktem, který provozovatel nebere na lehkou váhu, na druhé straně ale není třeba tento fakt příliš dramatizovat. V Evropě pracují tisíce VE v podobných podmínkách jako v ČR a problém námrazy tam nemá ani zlomek publicity. Zajímavou skutečností je fakt, že elektrárna se po odstavení z důvodu námrazy následně startuje řízeně pouze za přítomnosti obsluhy, a to tak, že pomalým otáčením se lopatky prohýbají, namrzlý led se rozláme a opadá pod lopatky na zem. Výskyt hrudek ledu v okolí sloupu elektrárny je proto přirozený. Systém řízení provozu větrné elektrárny je zaměřen hlavně na to, aby nebylo odletující námrazou ohroženo širší okolí.

S rozvojem trhu větrné energetiky v Česku narůstá doba návratnosti investic do větrných elektráren. Tvrdí to Česká společnost pro větrnou energii. Podle jejího tiskového prohlášení již nyní investoři směřují do lokalit s menším větrným prouděním. "Hranici návratnosti projektu do 15 let (při měrných investičních nákladech 37 až 40 tisíc Kč/kW) představuje stav, kdy stroje vyrábí na úrovni ekvivalentu provozu s plným výkonem 1800 hodin za rok. Dotované projekty často vyrábějí výrazně méně," uvádí. Výkupní cena (2,46 Kč/ kWh) je v současnosti nastavena tak, aby garantovala investorovi návratnost do 15 let. Konkrétní doba návratnosti je pak při daných investičních nákladech ovlivněna především ročním průměrným větrným prouděním. „Někteří investoři nyní plánují projekty na místech s průměrným ročním prouděním pod hranicí 6 m/s ve výšce osy vrtule. To představuje ekvivalent ročního využití instalovaného výkonu pod 1800 hodin a návratnost investice kolem 15 a více let,“ říká František Šustr, předseda České společnosti pro větrnou energii. „V posledních týdnech byla v některých médiích zmiňována větrná energetika jako 'zlatý důl' s návratností investic okolo tří let. To nelze označit jinak, než jako naprosto mylné pochopení situace – takové návratnosti mohou dosahovat jen projekty s výraznou dotační podporou. Tedy takové projekty, kde financování dotací převýší zbývající dofinancování projektu bankovním úvěrem,“ dodává František Šustr. U dotovaných projektů dochází mnohdy k výstavbě v oblastech s nízkou větrností. Vrtule tak za rok vyrobí výrazně méně, než je úroveň potřebná pro návratnost investic u projektů financovaných z vlastního kapitálu investora a bankovního úvěru . Například stroje v Jindřichovicích pod Smrkem za rok 2006 natočily 1095 MWh při instalovaném výkonu 1,2 MW, což přestavuje ekvivalent využití instalovaného výkonu 911 hodin (14 % z ročního fondu). „Dotované projekty často paradoxně fungují s parametry, za nichž by bez dotací byly výrazně ztrátové a fakticky nerealizovatelné. Ve svém obecném důsledku tak dotace deformují trh,“ dodává František Šustr. Náklady spojené s výstavbou větrné elektrárny představuje nejen nákup stroje, ale také projekční a schvalovací aktivity, náklady spojené s pozemky, stavební práce a vyvedení výkonu do sítě. Nutno je i počítat s náklady na údržbu a příspěvky obcím. Celkové náklady na postavení jedné větrné elektrárny se mohou pohybovat v rozmezí 70 až 90 milionů korun v závislosti na celkovém počtu strojů, rozsahu úprav přístupových komunikací, vzdálenosti a provedení elektrické přípojky. zdroj: BIZ, 1 srpna, 2007 - http://www.casopis.biz/?q=node/839

VESELÍ NAD ODROU - Den otevřených dveří větrných elektráren, přesně tak se jmenovala akce, kterou v sobotu 16. června uspořádalo Hnutí DUHA. Akce, která umožnila lidem nakouknout do větrných elektrárense na Novojičínsku týkala stožárů s vrtulemi ve Veselí, místní části Oder, kde od letoška vyrábějí elektřinu dvě elektrárny značky Vestas, které tam postavila brněnská společnost ELDACO. „Zájem lidí byl překvapující. Přišlo kolem dvou stovek a většinou se ptali na technické záležitosti, výkon a cenu energie,“ uvedl provozní elektrárny Luboš Konečný.Právě větrné elektrárny na kopcích u Oder se setkaly s odmítavým postojem více obyvatel, kteří sepsali proti jejich výstavbě petici. Jednalo se o Větrný park Veselí–Dobešov, který měl čítat čtrnáct stožárů vysokých asi sto padesát metrů. Ivan Pavelek, Novojíčínský deník. 17. 6. 2007